Klimatické periody roku – únor

Pranostiky – únor

Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací.

Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata.

Únor

 Se svou teplotou 0.59 ± 2.98 °C patří únor ještě do zimních měsíců, a ačkoliv je téměř o 2 stupně teplejší nežli leden, přesto pociťujeme, že je jaksi studenější. Vůbec nejstudenější únor byl v roce 1929 s průměrnou teplotou –11 °C a kdy u Českých Budějovic bylo naměřeno rekordních –42 °C.

Naši otcové nebo dědové si na tuto zimu jistě dobře pamatují. Mrazivé počasí vydrželo až do poloviny dubna. Následoval potom únor roku 1956 (–9.4 °C) a roku 1827 (–7.0 °C). Jak o tom bude ještě několikrát řeč, rekordní pokles teplot v roce 1956 měla na svědomí vulkanická erupce. K ní došlo koncem roku 1955 na Kamčatce, kdy zde doslova explodovala sopka Bezymjanyj. K vulkánům se však ještě několikrát vrátíme. Nejteplejší únory byly v naší současnosti, a to v letech 1990 (6.5 °C), 1995 (6.3 °C) a 1794 (5.6 °C).

Nejen teplotami lze charakterizovat klimatický průběh měsíce. Významným faktorem jsou rovněž srážky. V únoru přicházejí do úvahy spíše srážky sněhové, ale mnohdy opravdu i prší. Nejmokřejší únory byly v rocích 1828, dále pak 1877 a 1970. Bylo naměřeno 48.5, 47.4 a 45.8 mm srážek, a když si uvědomíme, že dlouhodobý normál je 19.21 mm, šlo o dvojnásobky měsíčního úhrnu.

VI. HROMNIČNÍ OBLEVA 30.1. – 4.2.

Hromniční obleva je výrazný singulární jev, který přerušuje delší mrazivé období. Snad známější je spíše astronomická pranostika, která mluví o prodlužujícím se dni.

NA HROMNICE O HODINU VÍCE. 2.2

Je tomu skutečně tak. Rozdíl mezi západem slunce na Nový rok a tímto svátkem činí něco kolem 50 minut. Tato změna, již ovšem je postřehnutelná.

Podnební pranostiky jsou zde častější, ačkoliv ne tak známé:

HROMNICE – JARA SVÍCE 2.2.

NA HROMNICE ZIMA S JAREM POTKÁVÁ SE.

NA HROMNICE MUSÍ SKŘIVAN VRZNOUT, I KDYBY MĚL ZMRZNOUT.

NA HROMNICE SKŘIVÁNEK PŘES HRANICE.

PŘEJDOU HROMNICE, KONEC SANICE.

NA SV. BLAŽEJE, KAMÍNEK SE OHŘEJE. 3.2.

NA SV. DOROTU, RÁDO TEČE DO BOTU. 6.2.

Hromniční obleva je velmi výrazná singularita, která má pravděpodobnost výskytu až 75%.

VII. VALENTINSKÁ ZIMA 5.2. – 12.2.

Po Hromniční oblevě přicházívá druhé studené klimatické období roku, tuhá únorová zima. Je zajímavé, že hraniční mez hromniční oblevy (kolem 5.2. – 6.2.) je někde již zahrnována do tohoto studeného období:

O SV. VERONICE, BÝVÁ JEŠTĚ SANICE. 4.2.

SV. HÁTA JE NA SNÍH BOHATÁ. 5.2.

SVATÝ RADKO – NA POLI HLADKO. 7.2.

Toto významné únorové období nazval Z. Vašků podle dne, kdy se mrazové jevy nejvíce kumulují, a to podle sv. Valentina, kdy je pravděpodobnost výskytu kolem 65%.

NA SV. VALENTINA, ZAMRZNE I KOLO MLÝNA. 14.2.

Pranostiky si samozřejmě všímaly i jiných dní této mrazivé části roku:

NA SV. APOLENU, MĚJ SVĚTNICI VYTOPENU. 9.2.

O SV. ŠKOLASTICE, NAVLEČ SI RUKAVICE. 10.2.

O SV. ŘEHOŘI MRAZY PŘITUHNOU A VŠE UMOŘÍ.* 13.2.

* Neplést si se svátkem sv. Řehoře I., který je 12.3. V tomto případě jde o svátek Řehoře II., římského papeže.

VIII. JULIÁNSKÉ OTEPLENÍ 13.2. – 16.2.

Valentinská zima je téměř se stejně vysokou pravděpodobností střídána obdobím náhlého přerušení mrazů a mlh. Jde o oteplení s pravděpodobností výskytu blížící se až 70%.

O SV. JULIÁNĚ SCHOVEJ SÁNĚ. 16.2.

O SV. ŠIMONĚ, SCHÁZÍ SNÍH ZE STRÁNĚ. 18.2.

Nehledě na to, že ze sv. Simeony udělali naši předkové podobně jako ze sv. Prisky muže, jde o pranostiku velmi výstižnou.

IX. PETRSKÁ ZIMA 17.2. – 21.2.

Jedná se o studený výkyv po odeznění Juliánského oteplení. Jeho výskyt není ovšem příliš častý (pravděpodobnost výskytu kolem 55%), nicméně v pranostikách zachycen je.

DEN SV. PETRA STOLOVÁNÍ, ZIMU JEŠTĚ NEVYHÁNÍ. 22.2.

KDYŽ MRZNE NA PETRA NASTOLENÍ, MRZNOUT BUDE 40 DNÍ BEZ PRODLENÍ.

SV. KLIMENT ZIMU OBLIBUJE, SV. PETR JI UCEZUJE.

Poslední jmenovaná pranostika je zajímavá i tím, že stanovuje rozsah zimního období roku. Kalendářní zima je v měsících prosinci, lednu a únoru, tedy 90 a čtvrt dne. Sečteme–li si dny mezi uvedenými svátky t.j. mezi svátkem sv. Klimenta (23.11) a svátkem sv. Petra stolování (22.2.) vychází přesně 90 dní. Vskutku pozoruhodná pranostika.

Jiří Svoboda pro časopis WM magazín Skryté skutečnosti

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář