Pranostiky – duben
Jedna pranostika, o které si dovoluji prohlásit, že ji budete znát asi všichni, se vztahuje k měsíci dubnu:
BŘEZEN ZA KAMNA VLEZEM – DUBEN, JEŠTĚ TAM BUDEM.
To odpovídá velice přesně dlouhodobému průměru. Aprílové počasí, je pak přímo termín, kterým jsme si zvykli označovat jeho nestálost a rozkolísanost v tomto měsíci. Zima je sice už u konce a ve vzduchu je cítit nastupující jaro, ale teplo nám příliš není. Ostatně jak sám název měsíce napovídá, jde o jarní měsíc, který je pojmenován po listí rašícího dubu. Definitivní konec zimy ovšem zdaleka ještě nenastal. Střídání ledových spršek se slunečními dny jsou ovšem velmi častá. Zemský povrch je ohříván sluncem po jarní rovnodennosti déle, takže v závěru měsíce převládá spíše teplejší ráz počasí.
Nejstudenější dubny byly zaregistrovány v letech 1839, 1817 a 1785 (4.8, 4.9 a 5.4 °C) a nejteplejší v letech 1800, 1794 a 1961 (16.2, 13.9 a 13.2 °C). Rovněž i srážky jsou faktorem, který je v dubnu zvlášť bedlivě sledován, neboť si zemědělci mohou učinit přibližnou představu o budoucí úrodě. Za pozornost stojí, že v roce 1997 byl zaznamenán vůbec největší srážkový úhrn za celou dobu klementinských pozorování (1804 – 1997) s hodnotou 180.3 mm. Naznačovala snad příroda pozdější povodně na Moravě? Je to možné. Jedním z důvodů proč velká voda zasáhla Moravu tak ničivě byl ten, že povodí bylo nasyceno předešlými srážkami tak silně, že voda již neměla kam vsáknout.
Tři nejstudenější dubny zaznamenané ve výše uvedených letech, jsou velmi pravděpodobně výsledkem jistého přírodního fenoménu, který provází lidstvo odjakživa. Jde o sopečné erupce. Při každém velkém sopečném výbuchu se dostává do atmosféry značné množství prachových emisí. To má za následek snížení propustnosti atmosféry a tím pádem i pokles teplot. Je příznačné, že ke každému z uvedených letopočtů nejstudenějších dubnů, lze doložit velkou sopečnou erupci.
V roce 1783 došlo k obrovské sopečné erupci na Islandu v trhlině Laki, při níž byl celkový objem vyvrženého materiálu odhadován na neuvěřitelných 150 km3. Je pochopitelné, že se nejednalo pouze o prachové částice. Mimo ně tvořily obsah celkového objemu plyny, láva, vodní páry a další vulkanické materiály. I když prachové částice tvoří menší procento objemu, přesto tvoří v kontextu oněch vyvržených 150 km3 úctyhodné množství. Druhá nejnižší dubnová teplota z roku 1817 je v přímé souvislosti s vulkanickou erupcí indonéské sopky Tambora z roku 1815. Rovněž i poslední uvedený rok 1839 s nejnižší dubnovou teplotou, je možno dát do přímé vazby na kataklyzmatickou erupci nikaragujské sopky Coseguina z roku 1835. Pro nás Středoevropany je zjištění, že něco tak exotického jako jsou sopky může ovlivňovat počasí v Čechách, velmi překvapivé.
XIII. APRÍLOVÁ CHLADNA 1.4. – 11.4.
Relativně dlouhé období pozvolného narůstání teplot bývá v prvních dnech dubna náhle přerušeno citelným ochlazením. Jde o singularitu s frekvencí výskytu až 85% a podle časového zařazení na první dny měsíce, je zváno aprílové ochlazení. Vzhledem k tomu, že jde o období, které často bývá součástí pohyblivých velikonočních svátků, jsou pranostiky k tomuto období zaměřeny i na tyto svátky.
– V PAŠIJOVÉM TÝDNU POLETUJÍ RÁDY PAŠIJE (rádo sněží)
Značná část pranostik zaměřená k tomuto období má téměř výlučně prognostický charakter
– VELKÝ PÁTEK DEŠTIVÝ, DĚLÁ ROK ŽÍZNIVÝ.
– PRŠÍ– LI V NOCI NA BÍLOU SOBOTU, BUDE MÁLO TŘEŠNÍ.
– NA VELIKONOCE JASNO, BUDE LACINÉ MÁSLO.
Chladné počasí je koncem první dubnové dekády často vystřídáno oteplením (někdy ovšem také ne) a to přibližně mezi 5. – 8. dubnem. Nicméně na pravidelnost této quasi– singularity se naši předkové příliš nespoléhali, když tuto skutečnost zachytili v pranostice
– ŽENSKÁ CHUŤ, PANSKÁ LÁSKA A DUBNOVÉ POČASÍ JSOU VŽDY NESTÁLÉ.
XIV. RUDOLFSKÉ OTEPLENÍ 12.4. – 17.4.
Přibližně okolo poloviny dubna se klimatická situace stabilizuje a značné teplotní výkyvy se zmenšují. Toto teplejší období roku s pravděpodobností výskytu kolem 60 – 65% je pojmenováno jako Rudolfské oteplení.
– SV. RUDOLF OTVÍRÁ DVEŘE I OKNA. 17.4.
V tomto ohledu je velice pozoruhodná pranostika zachycená na Kladensku
– 18. DUBNA KUKAČKA MUSÍ KUKNOUT I KDYBY MĚLA PUKNOUT. 18.4.
Jiří Svoboda pro časopis WM magazín Skryté skutečnosti
