Klimatické periody roku – duben

Zánik pravěkého města Lateršalja Ničivá tornáda zde historicky existovala a vidíme, že dodnes existují. Jen jsme na ně ve svých plánech a představách zapomněli. Kdysi zničilo největší město v Karpatském oblouku, a bylo to jen kousek … Kdysi zde vzkvétalo pravěké město, které bylo největší v celé Karpatské kotlině. Místo je plné záhad a nedokončených archeologických průzkumů. Hradiště na rozloze 14 hektarů mělo tři části oddělené terénními vlnami. Kamenné hradby kolem hradiště byly široké asi 2 metry, vysoké přes 3 metry a na koruně zpevněné dřevěnou palisádou. Již z prvních objevů bylo zřejmé, že šlo o sídlo významného panovníka. První nádvoří za branou bylo prázdné, nenašlo se tam téměř nic. Možná mělo sloužit jen jako útočiště pro obyvatele z okolí. Na druhém nádvoří stály domy na umělých terasách vysekaných do svahu. Pravděpodobně zde byly příbytky řemeslníků, což dokládají archeologické nálezy. V třetí části byla akropole, sídliště pro privilegované. Vedla do ní mimořádně opevněná výstavní brána. Podařilo se ji najít ještě se stopami po kolech vyježených do skalního podkladu. Po obou stranách stály mohutné věže a nedaleké oválná bašta. Za kamennou zdí byla ještě jedna zeď z dřevěného bednění vyplněného hlínou. Za hradbou stály domy jeden vedle druhého asi deset metrů dlouhé […]

Méně dostupná zdravotní péče mívá za následek lepší zdraví Podle posledních studií se ukazuje, že méně léčebné péče je často lepší než více. Debaty o nadužívání služeb medicíny se soustřeďují hlavně na nákladovost. Existují obavy, že omezení výdajů na zdravotnictví by vedlo k redukci lékařské péče. Realita ale ukazuje, že její redukování mívá často opačný následek: vede ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel. V posledních letech byla publikována řada článků, dokumentujících případy nadužívání medicínských procedur. Studie se soustřeďovaly mj. na mamografy, výdaje za léčebnou péči nebo kloubní chirurgii. Zatímco v některých případech bývá lékařský zákrok přínosný, často jsou přínosy převáženy riziky, spojenými s použitou léčebnou procedurou. Antidepresiva Jako příklad si můžeme vzít antidepresiva, která mohou být účinná, pokud jsou použita u těch, kteří mají těžkou depresi. Léky ale mohou být mnohem méně užitečné pro toho, kdo má mírnější depresi, protože jejich vedlejší účinky převažují nad přínosy. Pacient užívající antidepresiva v tom případě přijímá jakákoliv rizika s tím spojená, aniž by se u něj dostavil léčebný účinek v podobě odstranění jeho deprese. Mamograf, tomograf a ozařování V případě mamografických vyšetření je riziko rakoviny jak u mladých, tak i u starších žen. Riziko úmrtí je však u mladých menší. Proto je přínos mamografie […]

Hippokrates : Co nevyléčí hlad, nevyléčí žádný lék Bývaly časy, kdy lékaři nebyli odměňováni podle počtu vykázaných výkonů pojišťovně, ale přímo nemocnými. Lékař byl motivován hledat co nejúčinnější a nejlevnější léčebnou metodu. Pravda, pacienti taky byli ochotni pro své uzdravení něco aktivně podniknout či vydržet, ne jen zhltnout pilulku. Povinné všeobecné zdravotní pojištění zničilo veškeré přirozené vazby lékař-pacient. Lékař si svého pacienta neváží, nevidí v něm „toho kdo mi nese peníze“ a podle toho se k němu taky chová. Primárně ho nepotřebuje vyléčit,  stačí jen předepsat lék a šup rychle ven, čekárna je plná dalších vykázaných výkonů. Vem si prášek Velká vina za současný stav je na straně pacientů – jsme málo nároční, stačí nás „léčit“ a ne „vyléčit“, ostatně od medicíny ani nečekáme, že by nás úplně vyléčila, na to jsme už rezignovali. Stačí nám, když nás přivede do stavu, kdy se to dá ještě vydržet. A hlavně – nejsme ochotni pro své zdraví udělat něco víc než zapít prášek. Půst o vodě Pojďme se podívat do časů minulých, na léčící metodu, kterou při těžkých onemocněních ordinoval bájný Hippokrates – půst o vodě. Bohužel, kombinace lenosti dnešních pacientů s povinným zdravotním pojištěním, odsunula půst na okraj medicíny. „Půstování“ je […]