Klimatické periody roku – duben

Hippokrates : Co nevyléčí hlad, nevyléčí žádný lék Bývaly časy, kdy lékaři nebyli odměňováni podle počtu vykázaných výkonů pojišťovně, ale přímo nemocnými. Lékař byl motivován hledat co nejúčinnější a nejlevnější léčebnou metodu. Pravda, pacienti taky byli ochotni pro své uzdravení něco aktivně podniknout či vydržet, ne jen zhltnout pilulku. Povinné všeobecné zdravotní pojištění zničilo veškeré přirozené vazby lékař-pacient. Lékař si svého pacienta neváží, nevidí v něm „toho kdo mi nese peníze“ a podle toho se k němu taky chová. Primárně ho nepotřebuje vyléčit,  stačí jen předepsat lék a šup rychle ven, čekárna je plná dalších vykázaných výkonů. Vem si prášek Velká vina za současný stav je na straně pacientů – jsme málo nároční, stačí nás „léčit“ a ne „vyléčit“, ostatně od medicíny ani nečekáme, že by nás úplně vyléčila, na to jsme už rezignovali. Stačí nám, když nás přivede do stavu, kdy se to dá ještě vydržet. A hlavně – nejsme ochotni pro své zdraví udělat něco víc než zapít prášek. Půst o vodě Pojďme se podívat do časů minulých, na léčící metodu, kterou při těžkých onemocněních ordinoval bájný Hippokrates – půst o vodě. Bohužel, kombinace lenosti dnešních pacientů s povinným zdravotním pojištěním, odsunula půst na okraj medicíny. „Půstování“ je […]

Podzim je tady To, že skončilo léto je neměnný fakt. Zářijové dny jsou sice ještě mnohdy teplé, skoro letní, ale podzim to je. Avšak nádhera barev, která se náhle objevuje působí jako omluva přírody za to, že se musíme připravit na blížící se zimu. Poklesy teplot nejsou ještě tak razantní, ale od začátku směrem ke konci měsíce, je čím dál více citelnější chladno. Nicméně jako všude i zde existují výchylky od normálu. Nejstudenější zářijové měsíce byly v letech 1912, 1931 a 1877 (10.1, 11.5, 12.2 °C). Dokonce i celé desetiletí 1906–1915 patří mezi nejstudenější. Nejteplejší září bylo v roce 1798, kdy se průměrné teploty vyšplhaly na 19.4 °C, přičemž průměrná teplota celého měsíce je 15.15 ± 1.47 °C. Nejsušší bylo září v již jednou citovaném desetiletí 1866–1875. Zářijový teplotní extrém s teplotou 10.1 °C má stejnou příčinu jako poklesy teplot v letech 1815–1816. Rovněž i výbuch sopky Katmai na Aljašce, v roce 1912, byl doprovázen mimořádnými prachovými emisemi. Obrovské mračno prachových částic rozptýlených ve vysoké atmosféře způsobilo velmi citelné zakalení oblohy. Jeho postup byl velmi rychlý, nad Prahou bylo již v září, přičemž k erupci došlo v červnu. V té době pracoval na klementinské observatoři pozdější profesor Karlovy univerzity dr. […]

Přízemní bouřka může být příčinou vzniku záhadných kruhů v obilí a jiných porostech. Plazma je čtvrté skupenství hmoty, má řadu přírodních i umělých forem. Kruhové obrazce vznikají běžně po celý rok. V zimním období  mají malý průměr, takže je nevidíme. S příchodem teplých dní je můžeme vidět snadno v obilí, hůře v porostech. Plazmové výboje zimní, letní, v těle člověka a kulový blesk   Plazma je čtvrté skupenství hmoty, má řadu přírodních i umělých forem. Tvoří ji shluk volných elektronů a iontů. Rotací získává plazma sféroidní, nejčastěji kulový tvar a magnetický „obal“. Přírodním rotujícím plazmoidem je Slunce, každá hvězda, klasický kulový blesk a jemu příbuzné formy rotujících plazmoidů zimních a letních výbojů (původci tzv. kruhů v obilí a jiných porostech), rotující plazmoidy v lidském těle, jež zpopelní zasažené části. Plazmou nerotující jsou čárové atmosférické blesky, plazma ohnivých smrští, plameny hořících paliv, plazma za explozí atomových a vodíkových bomb, experimentální plazmové výboje – „šňůry“ – v termonukleárních reaktorech; rotující plazmoidy byly vyrobeny i uměle, v laboratoři, a jejich vznik vyprovokován i v přírodě (autor provedl obojí; kruhové plazmoidy v porostech vyvolali a popsali japonští fyzikové). Zimní rotující plazmoidy v souvrství voda – led – sníh. Water-Ice-Snow, zkr. WIS.      Začneme touto […]