Posvátný Keros

Keros je skoro nedostupná perla Malých Kyklad, posvátný a zakázaný ostrov! Není obydlený, zato nálezy plní všechna významná světová muzea. Archeologové tvrdí, že nejnovější nálezy obsahují důkazy zpracování kovů o tisíc let dříve, než popisují oficiální dějiny. Součástí bájného Kerosu je „ostroh“ Dhaskalio, který byl osekán do tvaru pyramidy.

Ostrov Keros

Ostrov Keros (Karos, Kéria) se nachází v Malých Kykládech (Kyklády, Řecko) a je považován za archeologicky unikát. Je významný z hlediska geoarcheologie, protože se na ostrově vyskytují stopy lidské činnosti z doby před 12.00 lety (holocén). Podle odborníků ostrov prošel před pár tisíci lety geologickými změnami, které způsobily tvarování terénu, zlomy a sesuvy svahů. Na ostrově bylo provedeno 60 sond, kde se potvrdily různé sklony sesuvů. Je zřejmé, že na ostrov měly vliv nedávné geologické události.

Dnes je ostrov neobydlený, oficiálně se uvádí snad jeden pastýř koz.

Posvátná temnota ostrova Keros

Na ostrově Keros bylo objeveno tisíce rozbitých figur ze starokykládského období. Odborníci figurky nazývají „kykládská záhada“. Stylizované lidské postavy z mramoru (tzv. Kykládské idoly) byly dokonale propracované se všemi detaily a zbarvením. Podobné figurky se našli po celých Kykládech, ale žádná nebyla tak dokonale zpracovaná, jako z Kerosu. Na první pohled je zřejmý postupný úpadek od dokonalosti k jednoduchosti. První prototyp Kykládských idolů byl bezkonkurenčně nalezen pouze na Kerosu. (Tyto stylizované postavy inspirovali novodobé západní umělce, včetně Pabla Picassa).

Na posvátný ostrov Keros, v pozdní době kamenné (před Helénská doba), přijíždělo tisíce poutníků. Ostrov byl posvátným místem se složitými rituály (které dnes neumíme vnímat ani pochopit) až do příchodu prvních Antiků. Pak Keros z neznámých důvodů přestal fungovat a stal se zakázaným ostrovem.

Pouť na Keros mohla být odevzdáním toho nejcennějšího zemi, moři a nebi, a třeba také pokusem o znovuzrození. Nejezdilo se tam bojovat, ani lovit nebo pracovat, ale kvůli čemusi, co je mimo naše chápání, kdy starosti a obavy přestávají ovlivňovat naše životy. Ostrov Keros je považován za jedno z nejstarších center léčitelství světě.

Keros a ostroh Dhaskalio

Ostrůvek Dhaskalio je malý ostroh na západní straně posvátného ostrova. Geologové tvrdí, že byl před ještě 4.500 lety spojen s ostrovem Keros. Před více jak 4.000 lety obyvatelé upravili (ořezali, osekali) Dhaskalio do tvaru pyramidy. Zformovali jej na terasy pokryté 1.000 tunami speciálně dovezeného lesklého bílého kamene, aby měl vzhled obří stupňovité pyramidy vycházející z Egejského moře: nejpůsobivější umělé stavby na celém souostroví Kyklady.

Pod povrchem teras se skrývají složité dokonale provedené inženýrské konstrukce. Archeologové ze tří různých zemí zapojených do průzkumů našli důkazy o komplexu drenážních tunelů vybudovaných 1.000 let před slavným potrubím minojského paláce v Knossos na Krétě – a stopy důmyslného zpracování kovů.

Dhaskalio, dokonalé město na počátku věků

Udržování a budování města vyžadovalo obrovské společné úsilí. Nyní opuštěné svahy Dhaskalia byly kdysi pokryty stavbami a budovami, což naznačuje, že před 4.500 lety to byla jedna z nejhustěji osídlených částí ostrovů-navzdory skutečnosti, že nemohlo být soběstačné, což znamená, že většina potravin, stejně jako kámen a ruda pro zpracování kovů, musely být dováženy.

První důkazy o zpracování kovů byly nalezeny při vykopávkách před 10 lety. Nálezy odhalily dvě dílny plné kovozpracujících odpadků a předmětů včetně olověné sekery, formy na měděné dýky a desítek keramických úlomků, kovoobráběcí zařízení včetně měchu.

Ředitel vykopávek Michael Boyd z University of Cambridge uvedl, že odbornost v oblasti zpracování kovů byla evidentně soustředěna v Dhaskalio v době, kdy byl přístup k dovednostem i surovinám velmi omezený. „To, co zde vidíme s kovoobráběním a inženýrstvím, jsou počátky urbanizace,“ řekl. Daleké komunity byly využívali nové produkty soustředěné na jednom místě, zintenzivnila se řemeslná a zemědělská výroba a architektura se stala velkolepější a postupně zastínila původní význam svatyně.

Archeology vytěžená půda odhaluje stopy potravin včetně luštěnin, hroznů, oliv, fíků a mandlí a obilovin, včetně pšenice a ječmene. Evi Margaritis z kyperského institutu uvedla: „Velká část těchto potravin byla dovezena: ve světle těchto důkazů musíme znovu zvážit, co víme o tehdejší organizaci dopravy, která zahrnovala výměnu potravin.“

Terasovitá pyramida je na řeckém slunci viditelná z dálky, pokrytá bílým kamenem dovezeným z 10 kilometrů vzdáleného Naxosu. Byl objeven komplex drenážních a impozantní schodiště na dolních terasách. Prastaré potrubí sloužilo pro přívod sladké vody, jiné jako odvod splašků.

Lord Renfrew, vedoucí pracovník McDonaldova institutu pro archeologický výzkum věří, že ostroh Dhaskalio je původním a prvním centrem rozvoje metalurgie a inženýrství, protože byl nejlepším přírodním přístavem na ostrově se širokým výhledem na Egejské moře.

Legendy

V novodobých legendách je Keros známý, dokonce vznikají nové, zatímco ty starší rychle prodělávají inflaci v turistických prospektech. Známá je podobnost ostrova Keros se siluetou ležící ženy, z jejíhož lůna vychází Slunce po zimním slunovratu. O to více překvapuje, že Keros není zastoupený v řecké mytologii, ani v antické literatuře, alespoň ne pod tímto jménem. Z toho může plynout buď to, že Řekové starokykládskou minulost prostě neznali, nebo to, že ostrov nazývali jinak, nebo vypadal jinak. Obojí by šlo dobře zdůvodnit. Například, v archaické době byl ostrov Kéros nazýván Ortygia.

Ostrov Keros je také považován za původní bájný Olymp. Olymp je sídlem nejvýznamnějších řeckých bohů: Dia, jeho sourozenců Poseidóna, Háda, Héry, Hestie, Démétér, jeho potomků Athény, Apollóna, Artemidy, Héfaista, Herma, Area. Další tam byli přivedeni a přijati později, např. Afrodíté, Dionýsos a jiní.

Vysvětlením může být poměrně nedávná změna pevnin a ostrova Keros.

Chybí 1.500 let

Historici datují Kykládské idoly do období 3.200 až 2.000 př. n. l., kde epochu dokonce rozdělují na tři období s přesným datováním (3.200-2.800, 2.800-2.300, 2.300-2.000). Jak k takovým číslům přišli, zřejmě sami netuší. Zřejmě předpokládají, že nic staršího než posvátné figurky z Kerosu v oblasti Kyklád být nemůže. Sami přitom uznávají, že v datování chybí téměř 1.500-2.000 let a z této časové prázdnoty neexistuje žádný archeologický nález. To znamená, že dva tisíce let před érou Kykládských idolů se nic zvláštního neodehrálo? Důkazy o chybějících letech najdete v některých seriózních světových muzeích, nejbližší je Národní archeologické muzeum v Bělehradě. Ve velkém sále jsou na časové ose vystaveny nejvýznamnější artefakty. Na časové ose však chybí 1.500 let.

Například moderní tavící pec byla nalezena V Pločniku (Srbsko) a datována 5.500 př. n. l. Nebo vyspělá kultura Vinča existovala v jihovýchodní Evropě již 5.700 př. n. l. (muzeum Lepenski Vir). Pak se kultura Vinča, a podobné vyspělé národy, záhadně vytratily z historie.

Stylizované figurky, tzv. Kykládské idoly, se podle historiků poprvé objevily v období 3.200 př. n. l., a před nimi nic, co by stálo za zmínku, neexistovalo? To by znamenalo, že neexistovaly ani Kykládské ostrovy tak, jak je známe dnes.

Nedávná změna povrchu pevnin

Nejnovější teorie předpokládá, že: Povrch země byl dřív spíše plochý, pokrytý jezery a bažinami. Suchá půda byla zaplavována mořskými vlnami. Existovalo mnohem méně hor a kopce nebyly tak vysoké. Na konci 4. a začátkem 3. tisíciletí př. n. l. se stalo něco, nad čím si vědci lámou hlavu dodnes. Reliéf Země se náhle změnil.

Tato událost, pojmenujme ji jako poslední změny povrchu Země, se odehrávala poměrně rychle. Mořské dno se během dní, měsíců až sta let zvedlo, nebo propadlo. Andy, Alpy a jiná velká pohoří se tektonickou depresí rychle vyzdvihla do dnešních výšek. Tam kde dnes vidíme Kykládské ostrovy byla pevnina, jezera a mělčiny. To bylo před asi 5.000 lety.

Předpokládejme, že tehdejší Ortygia (dnes ostrov Keros) vyčníval z plochého území do výšky 330 m. Ortygia byla posvátná hora a cíl tisíce poutníků. V dalekém okolí nebylo posvátnější místo. Před asi 5.000 lety se v Kykládách zvedlo mořské dno asi o 100 metrů. Stejný scénář se odehrál nejenom ve Středozemí. Podobný osud měla archaická města Kamiros, Lindos (Rhodos), Knossos a Festos (Kréta). Všechna tato města jsem navštívil, zdokumentoval, měřil nadmořské výšky (+ 100 m), a domnívám se, že to byla kdysi přístavní města.

Lidé z potopených ostrovů

Pevniny se vyzdvihly ze dna moří, jiné se propadly do hlubin. Lidé, kteří se zachránili našli nová území, úrodné nížiny a zakládali nové osady a města. Při stavbě měst využili své znalosti, zkušenosti a dovednost. Dnes obdivujeme jejich dokonalou organizaci života, nebo rozvody vody a odpadů, které se nijak neliší od dnešních. Je zajímavé, že tato první města neměla obranné hradby, zřejmě se tehdy ještě neválčilo.

Pocházeli tito lidé z bájného potopeného ostrova Atlantida, jak píše Homér? Domnívám se, že možné to je. Lidé z potopených pevnin a ostrovů přinesli první písmo, matematiku, znalosti o vesmíru, vědění o hmotě a duchovnu.

Ostrov Keros před a po

Ortygia (Keros) před asi 5.000 lety vyčníval z plochého území do výšky 330 m. Když došlo ke změně pevnin, byl geologickou událostí vyzdvižen do dnešní nadmořské výšky 433 m. Lidé, kteří se zachránili, si pamatovali jeho posvátnost. Proto ostroh Dhaskalio otesali do podoby zářivé stupňovité pyramidy, postavili zde město s kanalizací a vybudovali na něm vyspělou metalurgii. Na Kerosu nestavěli nic, aby neporušili jeho posvátnost. Keros představoval odevzdáním toho nejcennějšího zemi, moři a nebi, a třeba také pokusem o znovuzrození.

Zhotovily a naučili další tisíce přeživších vyrábět dokonale stylizované figurky (Kyklopské idoly), které rozlámali a rozhazovali po celém Kerosu při složitých rituálech. Snad jako bolestnou vzpomínku na nedávnou událost, při které zanikla jejich města a zemřelo mnoho lidí.

Zanedlouho přišla jiná doba, po příchodu starořeků-antiků byly poutě na Keros zrušeny a ostrov prohlášen za zakázaný (cca 2.000 př. n. l.). Znalosti z metalurgie byly zapomenuty a výroba kykladských idolů se změnila – od dokonalosti k jednoduchosti provedení.

Na závěr moje poznámka: Místo posvátného ostrova Keros vzniklo nové kultovní místo na ostrově Délos s posvátnou horou Kynthos (113 m. n m.). Původní rituály se změnily, ve prospěch nově vznikající starořecké antické doby, stala se z něj obchodní záležitost.

Pokud se dnes zeptáte místních na Keros, odpovědí bude většinou významné mlčení. Na průzkum Kerosu se určitě brzy vydám.

Další informace k tématu: www.wmmagazin.cz/z-historie-se-vytratilo-1000-let/

Poznámka: Ortygia, posvátný před-antický název můžeme najít i jinde v Evropě, a nemá nic společného z tzv. kristianizací. Já to vnímám jako konflikt mezi novým „náboženstvím“ .a přirozenou lidskou „spiritualitou“. A to nikdy nemůže být v souladu., a nemůže to fungovat…