Klimatické periody roku – leden

Pranostiky – leden

Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací.

Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata.

Leden

 Je to nejstudenější měsíc v roce. Jeho průměrná teplota je –0.91 ± 3.18 °C. Vyskytly se však i velmi teplé ledny, kdy teplota byla velmi vysoko nad průměrem. Například leden v roce 1796 měl teplotu 5.8 °C a leden v roce 1921 byl jen o 0.8 °C chladnější.

Proč dochází k tak silným výkyvům v klimatu, o to se dnes odborníci přou. Jedna skupina zastává názor, že v současné době prožíváme silné oteplování, které má na svědomí člověk. Tento oteplovací trend nelze nepřehlédnout a v literatuře se objevuje pod termínem „skleníkový efekt“. Oč tady jde. Průmyslové exhaláty v podobě plynných emisí se dostávají vysoko do atmosféry, kde se rozptylují a velmi pomalu sedimentují. Vzhledem k jejich zvláštním optickým vlastnostem, propouštějí teplo pouze jedním směrem. To má za následek, že se zemský povrch stále více otepluje v důsledku infračerveného záření odraženého od průmyslových plynů.

Druhá skupina pak tvrdí, že to vše tady již v minulosti několikrát bylo, a že stoupání teplot je v rozmezí statistické odchylky. Ať je tomu jakkoli, ukazují některé teplotní rekordy na to, že poslední roky se viditelně oteplují.

I. NOVOROČNÍ ZIMA 29.12 – 3.1.

Po vánoční oblevě, která často přináší takové oteplení, že sníh taje, přichází koncem roku úsek značně mrazivý. Jde o citelné ochlazení v závěru roku, které se objevuje s frekvencí kolem 60% a doklady o tomto období lze nalézt v pranostikách.

O SILVESTRU PAPEŽI SNÍŽEK SI JIŽ POLEŽÍ. 31.12.

JMÉNA JEŽÍŠ, KE KAMNŮM NEJBLÍŽ. 5.1.

II. TŘÍKRÁLOVÉ OTEPLENÍ 4.1 – 6.1.

Ve dnech krátce po Novém roce přichází výrazný teplotní zlom s pravděpodobností výskytu až 75%. K tomuto období se váže dosti pranostik, které nemají výlučně podnební, ale spíše astronomický charakter, kdy si naši předkové začali všímat pozvolna se prodlužujícího dne.

NA TŘI KRÁLE MĚKKO MÁME 6.1.

NA NOVÝ ROK O SLEPIČÍ KROK, NA TŘI KRÁLE O SKOK DÁLE.

JIŽ NÁS MRAZY NEPOPLENÍ, MINULO NÁS BOŽÍ KŘTĚNÍ.

Pozoruhodné je, že bylo zachyceno i prodloužení dne ve dnech od počátku roku do svátku Tří Králů. Nárůst dne činí v tomto časovém úseku asi 5 minut.

III. HYGINSKÁ ZIMA 7.1. – 14.1.

Toto období patří k jedné z nejstudenějších částí roku. Je doložené i tím, že je zahrnuto do tzv. „psích dnů“, které se dají rozdělit přibližně na tři výrazné úseky, a to na Hyginskou zimu, Prisské oteplení a Fabiánskou zimu. Pranostické doklady jsou velmi výmluvné.

O SVATÉM ERHARTU, ZIMA LEZE DO NÁRTU. 8.1.

O SV. BAZILIŠI, ZIMA VŠUDY ČIŠÍ. 9.1.

NA SV. HYGINA, PRAVÁ ZIMA ZAČÍNÁ. 11.1.

SV. HILARIUS – VYNDEJ SANĚ, SCHOVEJ VŮZ. 14.1.

NA SV. MARCELA, ZIMA LEZE DO TĚLA. 16.1.
Pravděpodobnost výskytu této singularity se pohybuje kolem 55 – 60%.

IV. PRISSKÉ OTEPLENÍ 15.1. – 18.1.

„Psí dny“ bývají zmírněny oblevou, která přichází s pravděpodobností kolem 65% , nazvanou podle dominujícího svaté Prisské oteplení. Nesmí nás ovšem zmátnout, že pranostika hovoří v mužském rodě, zatímco sv. Priska byla žena.

NA SV. PRISKA POD SANĚMI PÍSKÁ. 18.1.

V. FABIÁNSKÁ ZIMA 19.1. – 29.1.

Tato celkem dlouhá epizoda se dostavuje s pravděpodobností až 65% a podle svého patrona sv. Fabiána se v pranostikách objevuje takto:

NA SV. KANUTA, PŘICHÁZI ZIMA KRUTÁ. 19.1.

O SV. FABIÁNU, BEZ KOŽICHU ANI RÁNU. 20.1.

O SV. ANEŽCE, OD KAMEN SE NECHCE. 21.1.

NA SV. VINCENCE SEĎ DOMA U PECE. 22.1.

Je ovšem pozoruhodné, že v tomto tak výrazně studeném klimatickém úseku roku, se objevuje krátké polevení mrazů v časovém úseku 23.1. – 26.1. pro nějž jsou samozřejmě doloženy pranostiky.

SV. TYMOTYJ LEDY LÁME, NEMÁ–LI JE, NADĚLÁ JE. 24.1.

NA SV. PAVLA OBRÁCENÍ, TÉŽ I ZIMA SE PROMĚNÍ. 25.1.

Po této krátké epizodě, přichází opět mrazivé období, trvající až do prvních únorových dnů, kdy Fabiánská zima vrcholí.

NA SV. POLYKARPA, PLNÁ SNĚHU KAŽDÁ ŠKARPA. 26.1.

NA SALESKÉHO FRANTIŠKA, MELUZINA SI ČASTO ZAPÍSKÁ. 29.1.

Koncem ledna se dostavují často sněhové vánice doprovázené větrným počasím. Zvláště poslední pranostika tento fakt dobře vystihuje.

 Jiří Svoboda pro časopis WM magazín Skryté skutečnosti

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář