Pranostiky – srpen
Jakmile se v kalendáři objeví srpen všichni víme, že se léto chýlí ke konci. Teploty začínají poklesávat a dny se krátí. Podvědomě se připravujeme na posedávání v kancelářích a děti na začátek školy. Nicméně si to moc nepřipouštíme, protože léto stále trvá.
Průměrná teplota 19.03 ± 1.46°C naznačuje, že se rok přehoupl do druhé poloviny. Teplotní rekordy tohoto měsíce jsou výmluvné. Nejteplejší srpny byly v letech 1807, 1992 a 1826 (25.3, 23.0 a 22.9°C) a nejstudenější roku 1833, 1844 a 1786 (15.8, 15.9 a 16.0°C). Rovněž i srážek ubývá, i když jsou stále vydatné. Srpnový úhrn činí 58.55 mm, ale jsou tu samozřejmě i srážkové rekordy. Nejmokřejší srpen byl v roce 1815, 1966 a 1938. S rokem 1815 jsme se již setkali, a to v souvislosti s erupcí indonéské sopky Tambora a je téměř jisté, že její erupce má na svědomí i maximální srpnový srážkový úhrn v témže roce. Nejméně deštivo bylo v desetiletí 1866 – 1875. V tomto období poklesly srážky na celém území Evropy hluboko pod dlouhodobý normál. Mimo jiné se roku 1868 v téměř vyschlém Labi v Děčíně objevil tzv. „hladový kámen“, který vždy signalizuje srážkový deficit. Tato pozoruhodná památka je poseta vytesanými letopočty ukazujícími, jak nízkou úroveň měla hladina řeky při dlouhodobém suchu.
S panujícím nedostatkem vody v období 1866 – 1875 souvisí i jedna humorná událost. Kvůli nedostatku srážek tehdy úplně vyschlo Neziderské jezero na hranicích mezi Rakouskem a Maďarskem. Na březích jezera leží maďarské město Šoproň. Když bylo jezero už druhý rok zcela bez vody, rozhodla se rada uvedeného města vzniklou plochu rozparcelovat, a protože je to jezero výjimečně mělké (největší hloubka je asi 60 cm), rozprodat parcely případným zájemcům k zemědělskému využití. To se také stalo. Šťastní majitelé nové orné půdy pár let vesele hospodařili, ale když se srážky počátkem 80. let minulého století znormalizovaly, jezero se vrátilo. Rozzuření majitelé zaplavených polí tehdy podali žalobu na celou městskou radu a došlo k soudu. A tak, nebýt soudních dokumentů, ani bychom nevěděli, že toto jezero před sto lety vlastně nebylo.
Ve stejném desetiletí však na druhé straně Atlantiku, v USA, panovalo tak mokré období, že hrozilo přelití velikých jezer na hranicích s Kanadou. Solná jezera v Utahu, dnes vyschlá pustina, byla tehdy plná vody. Tohoto pozoruhodného jevu si již před druhou světovou válkou povšiml český meteorolog profesor Hanzlík, který mu dal jméno „atlantická houpačka“.
XXVIII. ANENSKÁ TEPLA 24.7. – 2.8.
Po Magdalénských deštích přichází delší teplý úsek charakterizovaný vysokými denními teplotami a jasnými nocemi. Dochází k silnému nočnímu vyzařování tepla, což vede k velkým rozdílům mezi denními a nočními teplotami. To je také velmi pravděpodobně příčina vzniku známé pranostiky
– SV. ANNA CHLADNA ZRÁNA. 26.7.
Jde přitom o jedno z nejteplejších období roku, kdy začíná dozrávat pšenice, což se objevuje v méně známé pranostice
– SV. ANNA PŠENKU ŽALA.
– SV. ANNA ZAVÁDÍ ŽENCE DO PŠENICE.
V tomto období někdy přijde i mírné ochlazení, přibližně mezi 25. – 29.7., které podle dominujícího svátku nazývám
XXVIIIa. JAKUBSKÁ CHLADNA 24.7. – 29.7.
– NA SV. JAKUBA DOPOLEDNE LÉTO, ODPOLEDNE ZIMA. 25.7.
– O SV. JAKUBĚ PŘICHÁZÍ SILNÉ BOUŘE.
– AŽ DO SV. JAKUBA LÍTAJÍ SKŘIVÁNCI DO VÝŠKY, PO SV. JAKUBĚ ZPÍVAJÍ LEDAKDE NA HRUDĚ.
– JAKUB NESEČE, ANNA NEPEČE.
Závěr tohoto období je již opět ve znamení vysokých teplot, přičemž jeho výskyt je dosti vysoký a pohybuje se až kolem 70%.
XXIX. PETRSKÉ DEŠTĚ 3.8. – 10.8.
V tomto období se nepříliš výrazně (asi v 55%) projevuje poslední vlna Medardovských dešťů obdobím, jemuž se podle svátku sv. Petra a Pavla. (1.8.) říká Petrské deště. V porovnání s jinými úseky se jedná o dosti výraznou singularitu, která našim předkům ztrpčovala žně pšenice a ovsa.
– PETROVY DEŠTĚ, PŠENKA NA POLI JEŠTĚ. 1.8.
– PETRŮV DÉŠŤ ORÁČŮV PŘÍTEL.
XXX. VAŘINECKÝ PODZIMEK 11.8. – 18.8.
Skončení Petrských dešťů je znamením, že se vrcholící léto začíná posouvat do chladnějšího úseku, kdy už se vlastně začíná hlásit podzim. Je téměř neuvěřitelné, kolik existuje pranostik, které se váží na svátek sv. Vavřince (10.8.).
– SV. VAVŘINEC JEST PRVÝ PODZIMEC. 10.8.
– SV. VAVŘINEC DÁVÁ LÉTU PRVÝ ŽĎUCHANEC.
– VAVŘINEC UKAZUJE, JAKÝ PODZIM NASTUPUJE.
– SV. VAVŘINEC ODNES SVAČINU I HOREC.
– SV. VAVŘINEC PŘINES P. MARII PRVNÍ VEJLUPEK.
– NA SV. VAVŘINCE, JSOU OŘÍŠKY DO VĚNCE.
– O SV. SMILU SLUNCE ZTRÁCÍ SVOU SÍLU. 14.8.
– NA P. MARIE NANEBEVZETÍ, 15.8. PRVNÍ VLAŠTOVIČKY OD NÁS LETÍ.
XXXI. BARTOLOMĚJSKÉ LÉTO 19.8. – 25.8.
Tento srpnový úsek je charakteristický stabilním počasím, kdy jsou denní teploty trvale na sestupu, ale téměř všechny dny jsou nápadné příjemným počasím. Nicméně charakter počasí je natolik výrazný, že není nejmenších pochybností o blížícím se podzimu.
– BARTOLOMĚJ SVATÝ LÉTO NENAVRÁTÍ. 24.8.
– OD SV. BARTOLOMĚJE SLUNCE TOLIK NEHŘEJE.
– NA SV. BARTOLOMĚJE JELEN ZCHLADÍ VODU.
– SV. BARTOLOMĚJ LÉTU HLAVU ZLOMÍ.
– NA SV. BARTOLOMĚJE, SEDLÁK ŽITO SEJE.
– O SV. BARTOLOMĚJI STĚHUJÍ SE BOUŘKY DOMŮ, PROTO JICH HODNĚ UBÝVÁ.
– PO BARTOLOMĚJI STUDENÝ ROSY, NECHOĎTE RÁNO BOSI.
– OD LUDVÍKA KRÁLE, BOUŘEK JE NAMÁLE. 25.8.
Zmínky o bouřkách vystihují velice přesně charakter tohoto období roku. Denní teploty již nedosahují oněch hodnot z konce července, takže bouřek z horka citelně ubývá.
S pravděpodobností výskytu kolem 60% se v posledních srpnových dnech objevuje teplé období Augustinského léta, které vystřídá víceméně chladnější léto Bartolomějské, avšak prakticky všechny dny jsou mnohdy nápadné příjemným až letním počasím.
– SV. AUGUSTIN JEŠTĚ RÁD VYHLEDÁVA STÍN. 28.8.
Jiří Svoboda pro časopis WM magazín
Jiří Svoboda – matematik, dlouhodobě se zabývá historií klimatu. V letech 1969-1975 pracoval v Hydrobiologické laboratoři ČSAV v sekci modelování přírodních procesů. Působil rovněž jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku a jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí.
Časopis WM magazín vychází v tisku každý měsíc. Tisk časopisu je financován z prodeje předplatného. WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkujeme.
