Počátek všeho hledejme v jižní Evropě, ne v Sumeru
Doba měděná se oficiálně datuje do období Eneolitu (4300–3200 př. n. l..), historické fáze pravěku – pozdní doby kamenné. Toto období je charakteristické zpracováním mědi zejména v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.
Historici uvádějí, že se měď v době asi 4000 př. n. l. zpracovávala mechanicky za studena. Výrobky sloužily většinou ke zdobení a neměly výrazný vliv na technický rozvoj. Jsou přesvědčeni, že „získat kov zahřátím určitých kamenů v redukčním prostředí, nemohlo napadnout ani toho nejtalentovanějšího jedince v pozdní době kamenné“. Za konec doby měděné považují 3200 př. n. l., kam patří např. nález těla tzv. Ötziho, vybaveného měděnou sekyrou (r. 1990 v Alpách na hranici Rakouska a Itálie). Dále se v učebnicích dějepisu dozvíte, že nejstarší doklady o tavení tohoto kovu v primitivních pecích, v nichž se topilo datlovými peckami nebo suchým trusem, pocházejí z 3. tisíciletí př. n. l. ze severní Mezopotámie.
Dokonalé tavící pece a měděná nástroje o 1000 let dříve
Při stavbě železnice v roce 1927 byly objeveny dokonalé tavící pece z období 5500 př. n. l. Toto opomíjené archeologické naleziště se nachází v Srbské vesnici Pločnik, která byla součástí vyspělé kultury Vinča.
Pokud je datování správné, naznačuje to, že doba měděná mohla v Evropě začít o 1000 let nebo více dříve, než se dosud předpokládalo. Sofistikovaná hutní pec se vyznačovala vzduchovými průduchy ve tvaru hliněných trubek se stovkami malých otvorů a komínem, který zajistil, že vzduch proudí do pece, aby přiživoval oheň a kouř vycházel pryč od pracovníků. V roce 2008 byla v Pločniku nalezena měděná sekera, která při datování posunula začátek doby měděné o 1000 let zpět. Obdobné pece a stovky měděných nástrojů bylo nalezeno také v pravěkém městě Vinča, na pravém břehu Dunaje.
Měděné dílny z pozdějších období, které jsou považovány za počátek doby měděné, byly méně pokročilé, postrádaly komíny a dělníci foukali vzduch do ohně měchy. Na základě nových objevů nelze považovat Sumer a Mezopotámii „za kolébku lidstva“.
Archeologické muzeum v Bělehradě
Národní muzeum v Bělehradě vystavuje celkem 400.000 historických exponátů snad ze všech míst nalezených na Balkáně. Bývalý jugoslávský prezident Josip Broz Tito byl nadšený archeolog. Hledal, sbíral a ukládal veškeré pozůstatky pravěkého osídlení v každém místním muzeu, kde je dodnes najdete.
V roce 2021 jsem poprvé navštívil archeologické oddělení v Národním muzeu v Bělehradě a hledal nejstarší nálezy zaniklé kultury Vinča, artefakty z Lepenskeho Viru a informace o nejstarší evropské neolitické lokalitě u Jagodiny. Unikátní artefakty z Jagodiny, staré 9000 let, nejsou v muzeu vystavené, ale viděli jsme dokonalé odlitky měděných nástrojů z doby 5500 př. n. l.
Z historie se vytratilo „mávnutím proutku“ 1000 let
Měděná dláta a sekyry vystavené v bělehradském muzeu jsou o 1000 let starší, než začala tzv. oficiální doba měděná. Historici dnes tvrdí, „počátek všeho, kolébku vědění, písma, zemědělství, třídní společnosti a urbanistiky, dnes považujeme Sumer, Akkad či Orient, kde vznikaly první otrokářské státy“.
Z historie se vytratilo jako mávnutím kouzelného proutku 1000 let. Co se stalo? Byla to tak nudná doba, která historikům nestojí ani za zmínku, nebo se chybějících 1000 let záměrně přehlíží?
Mnozí historici dnes tvrdí: Počátek všeho hledejme na Balkáně → celý článek najdete v časopise WM magazín č. 243
V dalších číslech WM magazínu se dozvíte více o Lepenskem Viru i o unikátní, 9000 let staré, Jagodině….
Novou poznávací cestu Srbskem pořádá Nový cestovatel.cz, přidejte se k nám → http://novycestovatel.cz/22-06-srbsko-belehrad-dunaj-a-bajny-rtanj/
Pokud vám časopis WM magazín líbí, podpořte časopis předplatným →. Děkuji. Jiří Matějka.
Nedaleko Jagodiny jsme našli místo, kde se nelezly unikátní modely vývoje plodu ve všech fázích až po porod…