Podzim je tady
To, že skončilo léto je neměnný fakt. Zářijové dny jsou sice ještě mnohdy teplé, skoro letní, ale podzim to je. Avšak nádhera barev, která se náhle objevuje působí jako omluva přírody za to, že se musíme připravit na blížící se zimu. Poklesy teplot nejsou ještě tak razantní, ale od začátku směrem ke konci měsíce, je čím dál více citelnější chladno. Nicméně jako všude i zde existují výchylky od normálu. Nejstudenější zářijové měsíce byly v letech 1912, 1931 a 1877 (10.1, 11.5, 12.2 °C). Dokonce i celé desetiletí 1906–1915 patří mezi nejstudenější. Nejteplejší září bylo v roce 1798, kdy se průměrné teploty vyšplhaly na 19.4 °C, přičemž průměrná teplota celého měsíce je 15.15 ± 1.47 °C. Nejsušší bylo září v již jednou citovaném desetiletí 1866–1875. Zářijový teplotní extrém s teplotou 10.1 °C má stejnou příčinu jako poklesy teplot v letech 1815–1816.
Rovněž i výbuch sopky Katmai na Aljašce, v roce 1912, byl doprovázen mimořádnými prachovými emisemi. Obrovské mračno prachových částic rozptýlených ve vysoké atmosféře způsobilo velmi citelné zakalení oblohy. Jeho postup byl velmi rychlý, nad Prahou bylo již v září, přičemž k erupci došlo v červnu.
V té době pracoval na klementinské observatoři pozdější profesor Karlovy univerzity dr. Gregor, který ve svých zápiscích zanechal vzpomínku na tento zajímavý klimatický efekt: „Zvlášť poslední případ je příznačný. Následoval po letních měsících se zakalenou oblohou sopečným prachem při výbuch sopky Katmai na Aljašce. Tehdy jsem i já sám pozoroval, jak např. intenzita slunečního záření klesala a byla zeslabena prachem až o 50 %, jak bylo zaznamenáno v literatuře. Obloha byla za bezoblačných dní bílá jako mléko.“
Když si komentátor tehdejšího deníku „Národní politika“ povzdechl nad studeným průběhem podzimu, jistě netušil, že za to může aljašská sopka.
Velmi mokré bylo také září roku 1890. On vůbec rok 1890 byl velmi vlhký. Tento rok figuruje ve srážkových extrémech dokonce ve třech případech. Poprvé v dubnu třetím největším srážkovým úhrnem, podruhé v listopadu a potřetí celoročním srážkovým úhrnem. Průběh roku 1890 byl velmi zvláštní. Zatímco jarní a podzimní měsíce byly celkem normální, pak srážkový úhrn od března až do září neobyčejně vzrostl. To se projevilo tím, že 4. září zaplavila Prahu mimořádná povodeň a Vltavou se valilo neuvěřitelných 4000 m3 vody za vteřinu. Povodí bylo totiž dřívějšími srážkami tak nasyceno vodou, že absorpční schopnost vegetačního krytu klesla na minimum a voda prostě odtekla do řek. Při této povodni byly strženy tři oblouky Karlova mostu, což je dobře vidět na dobových fotografiích.
XXXIII. JILSKÉ OCHLAZENÍ 31.8. – 3.9.
Pozdní léto je v prvních zářijových dnech charakteristické ochlazením, které vrcholí mezi 1. a 2.9., tedy na svátek sv. Jiljí, k němuž se také většina pranostik vztahuje.
– SV. JILJÍ PODZIM ZAČÍNÁ. 1.9.
– SV. JILJÍ SLUNCE MÍRNÍ.
– NA SV. JILJÍ JDOU JELENI K ŘÍJI.
– NA SV. ŠTĚPÁNA KRÁLE JE UŽ LÉTA NAMÁLE. 2.9.
– NA SV. MANSVETA LÉTO OD NÁS UTÍKÁ. 3.9.
XXXIV. MARIÁNSKÉ LÉTO 4.9. – 9.9.
Období jilských chladen bývá s pravděpodobností výskytu kolem 60% střídáno krátkým teplým obdobím, které je nazváno podle svátku Narození P. Marie (8.9.), létem mariánským. Mimo pranostiky, řekněme podnebného charakteru, se objevují rovněž i pranostiky obsahující aspekty živočišné.
– O SV. VIKTORINU (5.9.) JEŠTĚ TEPLO I VE STÍNU.
– NA NAROZENÍ P. MARIE (8.9.) SE SLUNCE MUSÍ POUSMÁT I KDYBY MĚLO V NOCI VSTÁT.
– P. MARIE NAROZENÍ – VLAŠTOVIČEK ROZLOUČENÍ.
– NA P. MARIE NAROZENÍ HADI A ŠTÍŘI POD ZEM MÍŘÍ.
XXXV. LIDMILSKO – MATOUŠSKÉ OCHLAZENÍ 10.9. – 22.9.
Krátký úsek mariánského léta je střídán poměrně dlouhým úsekem lidmilsko–matoušských poklesů teplot. Podle statistické analýzy se na počátku tohoto období objevuje výraznější ochlazení (10.9. – 14.9.), které může být obsaženo v pranostice
– PO SV. KŘÍŽI PODZIM SE BLÍŽÍ. 14.9.
V této pranostice je velmi důležité časové určení po, což může znamenat, že období před bylo teplejší. Další pranostiky potom charakterizují následující úsek celkem jednoznačně.
– OD P. MARIE SEDMIBOLESTNÉ TEPLOTA RYCHLE POKLESNE. 15.9.
– SV. LUDMILA DEŠTĚM OBMYLA. 16.9.
– OD LIDMILY SVĚTICE OBOUVEJ JIŽ STŘEVÍCE.
– SV. LIDMILA RÁDA PŘINÁŠÍ VÍTR, DÉŠŤ A NEPOHODU.
XXXVI. PO SV. MATOUŠI, ČEPICI NA UŠI. 21.9.
Zvláště poslední pranostika naznačuje velmi zřetelně, že poklesy teplot mohou dosahovat až k nulovým hodnotám, což se opravdu stává.
Jiří Svoboda pro časopis WM magazín Skryté skutečnosti
Jiří Svoboda – matematik, dlouhodobě se zabývá historií klimatu. V letech 1969-1975 pracoval v Hydrobiologické laboratoři ČSAV v sekci modelování přírodních procesů. Působil rovněž jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku a jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí.
Časopis WM magazín Skryté skutečnosti vychází v tisku každý měsíc. Časopis najdete v dobrých novinových stáncích. Tisk časopisu je financován z prodeje v novinových stáncích a předplatného. WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkujeme.