Fosílie záhadných humanoidů na Slovensku

Objev ve Slovenské Slavnici je malý obsahem, ale velký svým významem

Jiří Matějka

Fascinující kamenné reliéfy mají tvar připomínající tváře humanoidů. Kameny ležely v korytě řeky Váh.

U Slávnice (nedaleko Dubnice nad Váhom) objevil pan Branislav K. kameny s plastickými reliéfy. Pískovcové kameny našel na ploše přibližně 50 x 50 metrů v hloubce 1,5 metru v době, kdy se prohlubovalo koryto řeky. Podivné fosílie byly položeny pod nánosy říčního štěrku.

Cesta do Slavnice

Po krátkém telefonátu s Branislavem jsem se vydal na Slovensko. Nepředpokládal jsem, že půjde o velký objev, který může změnit historii lidstva. Stejně podivných kamenů existují stovky. Geologové to vysvětlují jako kouzelnou hříčku přírody. Ale to, co mi ukázal Branislav, bylo mimořádně zajímavé.

Dlouho jsem hledal malý domek na břehu Váhu. Již se stmívalo. Před deseti lety nebyla v autech žádná navigace, chytré mobily se popisovaly ve sci-fi povídkách a google byl zatím v plenkách. Cestoval jsme podle mapy.

Na dvorku se rozsvítilo světlo, hned ve dveřích začal Branislav nadšeně vykládat co objevil. Na stole v kuchyni jsem viděl rozložené ploché kameny s podivnými reliéfy, které připomínaly malé bytosti. Až tehdy mi došlo, že může jít o skutečně zajímavý nález.

Podrobná prohlídka

Záhadné kameny již na první pohled připomínají tváře a těla bytostí malého vzrůstu. Reliéfy a obrysy jsou natolik pravidelné, že nemohou být pouhou hříčkou přírody. Na jedné desce je vidět část těla, ruka a obličej obrácený vzhůru. Poloha těla a oční důlky jsou natolik realistické, jakoby mě někdo z dávné minulosti pozoroval. Na další desce je podobný motiv – na břichu ležící postava s otočenou hlavou. Měřili jsme velikost. Výška zkamenělých humanoidů mohla být podle našeho odhadu 50–70 centimetrů. Na jiné desce jsou vidět deformované pozůstatky dvou tváří.

Jak staré mohou být záhadné fosílie?

Dlouho jsme přemýšleli, jak mohou být záhadné kameny staré. Podle geologické mapy leží tato část v čelní karpatské a alpské prohlubni, kterou věda „přesně“ datuje do období druhohor, to je před 65–252 miliony let. Jak k tomu vědci přišli netušíme, proto přemýšlíme dál. Horniny mohou být staré třeba miliony let, nechceme dnes zpochybňovat vědou, ale řeka Váh je poměrně mladý tok. Kdyby tam existoval tolik let, pak by musel proudem řeky a erozí vzniknout Slovenský Grand Canynon …

Podivné fosílie, které objevil Branislav na březích Váhu, ležely pod štěrkovým nánosem v hloubce necelé dva metry. Je zřejmé, že řeka Váh vznikla v období posledního pohybu pevnin. Podle ruského geologa došlo k poslední „rekonstrukci“ povrchu země před 5000 lety: „Povrch země byl dřív spíše plochý, pokrytý jezery a bažinami. Suchá půda byla zaplavována mořskými vlnami s čerstvou vodou. Existovalo mnohem méně hor a kopce nebyly tak vysoké. Na konci 4. a začátkem 3. tisíciletí př. n. l. se stalo něco, nad čím si vědci lámou hlavu dodnes. Reliéf Země se náhle změnil …“ To by vysvětlovalo i stáří nalezených záhadných fosílií humanoidů u řeky Váh.

Kamenná lebka

Kromě desek s otisky humanoidů našel Branislav na stejném místě kamennou lebku. Na lebce jsou zřetelně vidět oční důlky a ústa. Rozměrem je téměř shodná s otisky humanoidů. Není to obyčejný kámen. Podobné kamenné tváře byly objeveny v archeologické lokalitě Sturbridge ve státě Massachusetts (Geolog Joseph Sinnott a historik Richard Lynch). Další kamenné lebky, jejichž historická cena se odhaduje na pár miliard korun, byly objeveny na moravsko-slovenském pomezí. Poznámka redakce: Na jaře 2020 uskutečním první průzkum a hledání kamenných lebek. Přibližnou lokalitu znám. Pokud vás to zajímá a čtete pravidelně časopis WM magazín, můžete se přidat.

Malý velký svět

Na naší planetě nacházíme stopy dávných životů, velkých dinosaurů, obrů, nebo stopy miniaturního života. Například, kompletní kostru velkého mamuta, vysokého asi 6 metrů, jehož stáří datují vědci do období 0 až 800.000 let, můžete vidět v Srbském muzeu. Nebo, kompletní kostru dospělého mamuta, vysokého 1 metr, uvidíte v muzeu na Maltě. A jak jinak, je u něj uvedeno stáří 0 až 1 milion let. Náhoda, nedůslednost, nebo věda skutečně neví co se před pár lety na skutečně Zemi odehrávalo? Domnívám se, že to ani netuší a nechtějí znát.

Kostry malých humanoidů byly nalezeny v Indonésii na ostrově Flores (2003, Homo Floresiensis). V Irsku, u řeky Boyne, byly objeveny malinkaté kostry. Odborníci z Dublinu zjistili, že jde o dospělé jedince, kteří byli vysocí 47–61 centimetrů a dali jim jméno Homo Minusculus neboli člověk maličký.

Na celém objevu je nejzajímavější fakt, že jak kosti, tak kamenné artefakty pocházejí z doby mezi roky 1145 až 1230. To by znamenalo, že Homo minusculus koexistoval s člověkem dnešního typu. Tím by se také vysvětlilo, proč v mnoha starodávných pohádkách a mýtech vystupují postavičky skřítků, trpaslíků a elfů. Zřejmě nebyly prostým výplodem lidské fantazie, ale zakládaly se na realitě.

Slovenský Homo Slavnicus?

Objev ve Slovenské Slávnici je malý obsahem, ale velký svým významem. Jen pár hodin jsem držel v rukou záhadné fosílie malých humanoidů. Domnívám se, že nejde o krásnou hříčku přírody, ale o mnohem víc. Možná kolem řeky Váh před pár tisíci let existoval unikátní miniaturní svět. Proč ne.

Navrhuji pojmenovat nově objevené fosílie miniaturního světa na západním Slovensku jako Homo Slavnicus.

 Na závěr

Pod tíhou nových technologií a objevů je zřejmé a nezpochybnitelné, že historie lidstva na naší planetě probíhala úplně jinak. Vývoj a existence lidstva závisela na geologických a klimatických podmínkách. Dnešní věda počítá geologický vývoj na sta miliony stabilních let. Neberme jim to, ikdyž si to vymysleli až v 19. století, stejně tak historici o lidech. Od té doby se tento pojem vyučuje a používá dodnes. Jsou to jen pohádky milionu a jedné noci. Je na čase oficiální výklad geologických a historických dějin naší planety změnit. Vydejme se společně po stopách Naší fantastické minulosti.

Anebo, všechno mohlo být úplně jinak.

Autor a foto: Jiří Matějka©2019; www.wmmagazin.cz; velké poděkování Branislavovi K. Další souvislosti najdete v knize Naše fantastická minulost (http://wmmagazin.cz/eshop/domu/61-nase-fantasticka-minulost.html)

V létě 2020 plánuji navštívit lokalitu u Slavnice na Slovensku a prozkoumat nedalekou oblast Žídkovských bohyní. Pokud máte zájem, termín a informace o akci najdete v časopise WM magazín. Nebo napište, zavolejte. Těším se na vás. Jiří Matějka.

Regenračné centrum