Mrtví lékaři nelžou

Zkrácený přepis přednášky, kterou v roce 1994 v Kansas City přednesl Dr. Joe Wallach MVDr. MUDr. Dr. Wallach byl v roce 1991 navržen na Nobelovu cenu. V článku se dozvíte o příčinách řady nemocí, příčinách předčasného stárnutí a způsobech, jak obojímu předcházet.

Dovolte mi začít otázkou. Kolik vás vyrostlo na farmě, žije na farmě, a má co dělat s chovem dobytka? Osobně jsem vyrostl na farmě v Missouri v padesátých letech. Chovali jsme hovězí dobytek na porážku. Pokud se chcete uživit chovem dobytka, musíte pěstovat patřičné krmivo. Pěstovali jsme kukuřici, sojové boby, sušili seno a další. Po sklizni jsme vše poslali do mlýna k semletí. K semletému krmivu jsme přidávali směs vitamínů, různé minerály a stopové prvky. Vše jsme smísili a z této směsi udělali granule, jimiž jsme krmili dobytek. Po šesti měsících šly vykrmené kusy na porážku. To se neustále opakovalo. Tehdy, coby třináctiletého kluka, mne fascinovala pečlivá příprava hodnotného krmiva.

Važ si čerstvé stravy

Chceme se dožít vysokého věku, a přitom nejíme skoro žádné vitamíny a minerály. To mne trápilo. Proto jsem se jednou zeptal otce, proč vlastně nepřidáváme potřebné živiny i do své potravy, jako našemu dobytku. Otec na to jen zabručel něco na způsob: „Buď zticha hochu a važ si čerstvé stravy, kterou tu máme.“

Po střední škole jsem se rozhodl studovat zemědělství na universitě v Missouri. Po nějakém čase jsem přešel na studium veteriny. Tam jsem také získal odpovědi na většinu otázek z klukovských let. Je zajímavé, že veterináři dobře vědí, jak předejít řadě nemocí u zvířat a někdy je i jednoduše a levně vyléčit jen pomocí správné výživy. Chcete-li se uživit jako farmář, musíte umět o zvířata správně pečovat, a tím přejdete řadě problémů a výdajů – jen pomocí výživy. Pro zvířata totiž nemáme pojišťovny ani Červený kříž, takže je musíme udržovat při plném zdraví.

Po ukončení studia se mi naskytla příležitost splnit si jeden z chlapeckých snů. Odjel jsem do Afriky pomáhat při záchraně divokých zvířat jako veterinář. Po dvou letech práce se slony a nosorožci jsem dostal telegram ze ZOO v St. Luis. Vzhledem k mým zkušenostem s divokými zvířaty mi nabídli místo veterináře. Nabídku jsem přijal. Mým úkolem bylo provádět pitvy zvířat, která uhynula přirozenou smrtí. ZOO v St. Luis obdrželo dotaci 75 milionů dolarů na výzkum příčin smrti u zvířat a vyhledávání druhů zvířat, která jsou obzvláště citlivá na znečistění (mnohem citlivější než lidé).

Tato zvířata pak měla být používána k sledování vlivu znečistění prostředí na živé organismy, aby bylo možné zjednat nápravu stavu dříve, než se negativní vlivy projeví i u lidí. Strávil jsem pitvami zvířat 12 let a celkem provedl 17 000 pitev. Zúčastnil jsem se také asi 3000 pitev na lidech. Závěr byl takový, že každý případ přirozené smrti, ať již u zvířete či u člověka, je projevem nedostatku živin. Ty výsledky mne fascinovaly. Opět jsem si vzpomněl na dětství, náš dobytek, a hlavně na to, čím jsme jej krmili.

Chtěl jsem ukázat ostatním, jak důležitá je výživa. Začal jsem psát články do novin a časopisů. Napsal jsem i několik učebnic, hovořil v rozhlase a televizi. Mé poznatky však nechávaly lidi vlažné. Nikdo nesdílel mé nadšení a lékaři – ti byli vůči mým výsledkům nejpesimičtější. Rozhodl jsem se tedy vystudovat humánní medicínu, jen proto, abych mohl otevřít vlastní lékařskou praxi a využít výsledky svých výzkumů pro lidi. Po ukončení studia jsem 15 let pracoval jako praktický lékař v Portlandu ve státě Oregon. Musím říci, že výsledky z veterinářské praxe se plně potvrdily i při aplikaci na lidi, a pokud si z toho, o čem dnes budu hovořit, odnesete jen 10 %, ušetříte si spoustu zbytečného trápení a přidáte si mnoho let života při plném zdraví. Chci vám ukázat, že stojí za to podstoupit určité úsilí a něco pro sebe udělat. Protože jen ti, kteří se pevně rozhodnou, mohou očekávat nějaké výsledky.

Genetický potenciál lidského těla a dlouhověkost

Ve světě je nejméně 5 oblastí, kde se lidé dožívají věku 120 až 140 let. Vědecké poznatky ukazují, že genetický potenciál lidského těla je rovněž 120 až 140 let. Chci se zde o těchto národnostech zmínit podrobněji. Pokud jde o údaje o dlouhověkosti, lze předpokládat, že některé asi budou přehnané. Omezím se proto jen na písemně potvrzené údaje.

Z oblasti Tibetu je to případ čínského doktora Li, který od čínského císaře obdržel uznání za dlouhověkost při příležitosti oslavy sto padesátých narozenin. Doktor Li se údajně narodil v roce 1777 a zemřel v roce 1933. Na základě tohoto případu napsal James Hilton v roce 1934 svoji knihu „Ztracený horizont“.

Další oblastí, kde se lidé běžně dožívají věku 120 až 140 let, je východní Pákistán, dále jižní části bývalého Sovětského svazu. Jsou to oblasti, kde žijí Arméni, Azerbajdžánci a Jerevanci. Lednové číslo časopisu National Geographic z roku 1973 například pojednává o lidech, kteří se dožili sta a více let. V paměti mi utkvěly tři fotografie. Na první je paní ve věku 136 let se sklenkou vody v jedné ruce a doutníkem v druhé. Tedy žádná křehká stařenka v nemocnici či domově důchodců, obávající se účtů za drahou léčbu, ale člověk, který se ještě stále raduje ze života. Na dalším obrázku byla skupina tří manželských párů oslavujících výročí stoleté, sto patnáctileté a sto dvacetileté svatby. Na posledním obrázku je pán sbírající čajové listí na plantáži v Arménii. Podle jeho rodného listu a rodných listů jeho dětí, bylo tomuto muži 167 let!

Na západní polokouli stojí za zmínku andský kmen Vilka Bambe z oblasti Ecuadoru. Z oblasti jihovýchodního Peru je to kmen indiánů Tiki Caca. Lidé v obou těchto oblastech se dožívají věku 120 až 140 let.

Pokud jde o Američany, nejstarším občanem USA byla paní Margaret Steech, o níž je zmínka v Guinessově knize rekordů. Zemřela na následky pádu ve věku 115 let. Paní Steech byla před tímto úrazem úplně zdravá a podle úmrtního listu zemřela na nedostatek vápníku tři týdny po nehodě. Dcera paní Steech uvedla, že matka měla v posledních týdnech života nezvyklou chuť na sladké věci. To je projev nedostatku chrómu a vanadu.

Další dokumentovaný případ je náčelník jednoho nigerijského kmene, velice vychvalovaný jednou z jeho žen. Zemřel ve věku 126 let a měl stále původní chrup. Dá se tedy předpokládat, že stejně zachovalé byly i ostatní jeho schopnosti.

Muž ze Sýrie, který zemřel ve věku 133 let, se počtvrté oženil v osmdesáti letech a do svých 100 let se stal otcem devíti dětí. Stojí to v Guinessově knize rekordů. Takže pánové – máte stále naději.

Všichni máme přinejmenším stejnou možnost dožít se 120 až 140 let. Průměrný věk ve Spojených státech je dnes ale jen 75,5 roku. Průměrný věk lékařů v USA je dokonce jen 58 let. Chcete-li alespoň statisticky získat 17 let života, nestudujte medicínu. Pokud se ovšem chcete dožít 120 až 140 let, musíte udělat dvě věci.

První je vyhnout se životním hloupostem, já tomu říkám „životním minám“!

Tyto vás mohou stát život. Jsou to – každodenní kouření, dennodenní kocovina anebo běhání v černém úboru v noci podél silnice a podobně. Možná vám to připadá nesmyslné, ale je s podivem, kolik Američanů tímto způsobem každý rok přijde o život. Další důležitou věcí je – vyhněte se lékařům! Jsem si vědom, že to je velice autoritativní tvrzení a musím vám vysvětlit proč.

Tříletá studie skupiny pro ochranu spotřebitele společností Ralph Nather z 13. 1. 1993 uvádí, že v důsledku lékařské nedbalosti přijde ročně v amerických nemocnicích o život okolo 300 000 lidí. Lékařskou nedbalostí se rozumí: špatné stanovení diagnózy a způsobu léčby, aplikace nevhodných léčiv, chyba v desetinném místě a následné předávkování léčiv atd. Pro bližší představu si uvědomte, že Američané v průběhu celé desetileté války ve Vietnamu ztratili 56 000 mužů. Tehdy vyšly do ulic milióny lidí protestovat proti válce. Dnes však nikdo neprotestuje – Chraňte nás před lékaři! Proto je velice nutné předcházet nemocem, a tím se vyhnout riziku při styku s lékaři!

Za druhé: musíte pro své zdraví začít něco dělat.

K zajištění správné funkce vašeho těla denně potřebujete okolo devadesáti látek. Je to 60 minerálů, 16 vitamínů, 12 aminokyselin a 3 mastné kyseliny. Většina lidí si kupuje vitamín C a o dalších nutných prvcích nemá ani ponětí. Myslíte-li to se svým zdravím vážně, potřebujete denně všech devadesát.

V dnešní době jsou lékaři příliš zaměstnáni chemoterapiemi, operacemi a transplantacemi, než aby jim zbyl čas nám říct, jak tomu všemu předejít. Novináři sice vědí, že lidé mají zájem o zdraví a občas je někde podle nejnovějších výzkumů popsán vliv vitamínů na lidské zdraví. Například šest velmi pozitivních stránek, ukončených názorem odborníka, Dr. Victora Herberta, profesora lékařství na univerzitě Mount Sinai v New Yorku, který byl požádán o komentář. Dr. Herbert konstatoval, že krmit se vitamíny je k ničemu. Výsledkem přijímání minerálů a vitamínů je prý pouze drahá moč. Jinými slovy, řekl, že lidé povídající cosi o výživě jsou podvodníci, kteří z vás jen tahají peníze. Zřejmě to tak bude, říká to přece profesor medicíny a vyšlo to tiskem. Nebo je to přece jen jinak?

Investujte do svého zdraví

Něco vám povím. S mou zkušeností ze 17 000 pitev je denní moč za 50 centů to nejlevnější pojištění jaké znám, a pokud neinvestujete do svého zdraví, investujete do příjmu nějakého lékaře. Ani cent z jeho výdělku nepůjde na výzkum, jak předcházet nemocem sužujícím lidstvo. Kdyby to bylo jinak, lékaři by brzy neměli koho léčit a jejich lukrativní profese by byla minulostí. A pak tu přece máme politiky nabízející bezplatnou lékařskou péči, pokud je ovšem budeme volit, nebo to je alespoň to, co chtějí, abychom si mysleli – a pak se divili proč platíme tak vysoké daně. Jak je to vůbec možné? Je. A je tomu tak proto, že jsme odevzdali zodpovědnost za vlastní zdraví lékařům a vládě!

Podařilo se jim nás totiž na úrovni podvědomí přesvědčit, že na to sami nestačíme, a že bez nich jsme prostě ztraceni. Jen se někdy pozorujte, když jednáte s lékařem. Velice zřídka jako rovný s rovným. Lékaři sice znají tisíce faktů o nejrůznějších nemocech, ale jen někteří vědí, jak opravdu léčit. Myslím, že nám lékaři něco dluží, a že by řadu věcí měli uvést na správnou míru. Chci se zde proto zmínit o několika falešných mýtech.

Žaludeční vředy

Každý z vás pravděpodobně slyšel, že žaludeční vředy způsobuje stres. Veterináři ovšem už před třiceti lety věděli, že vředy (alespoň u vepřů) způsobuje bakterie Heliobacter pylori. Léčba je vlastně velmi jednoduchá a spočívá v podávání minerálu vizmutu společně s antibiotikem tetracyklin. Lékaři na to už také přišli, neboť Národní institut zdraví v jedné zprávě z roku 1994 uvádí: „Žaludeční vředy způsobuje bakterie Heliobacter pylori a mohou být vyléčeny podáváním tetracyklinu a vizmutu.“

Dalším mýtem je rakovina

Rakovina je ve Spojených Státech na druhém místě mezi příčinami smrti. Harvardská universita společně s Národním Institutem zdraví v září roku 1993 zveřejnila výsledky pětileté studie prevence rakoviny prováděné v Číně. Čína byla zvolena proto, že v jedné tamní provincii byl vůbec nejvyšší výskyt rakoviny na světě. Experimentu se zúčastnilo 29 000 lidí a spočíval v tom, že byli rozděleni do několika menších skupin, z nichž každé byly podávány určité živiny, minerály či vitamíny nebo kombinace několika živin, ve výši dvojnásobku doporučené denní dávky. A výsledky?

U skupin, jimž byl podáván pouze jeden vitamín či minerál statisticky nedošlo k žádnému zlepšení. Ve skupině, které byl podáván vitamín E, beta karoten a selén došlo k poklesu úmrtí na rakovinu žaludku o 21 %, poklesu úmrtí na ostatní druhy rakoviny o 13 % a poklesu jiných úmrtí o 9 %. Uvědomte si, že k tomuto zlepšení došlo v důsledku podávání pouhých tří z celkového počtu devadesáti živin!

Zánět kloubů

Další oblastí, kde lékaři dluží informace, je operativní léčení kloubů. V roce 1993 zveřejnila Harvardská universita ve spolupráci s tamní vojenskou nemocnicí výsledky experimentu týkajícího se léčení zánětu kloubů. Při tomto experimentu byla vybrána skupina lidí, kteří nevykazovali žádný pokrok při tradiční léčbě. Ta sestávala z injekcí, podávání kortizonu, pregnizonu a jiných léčiv a fyzikální terapie – s jediným výsledkem: nutná operativní výměna kloubů. Lékař pověřený vedením experimentu shromáždil pacienty a oznámil jim, že vojenská nemocnice hledá dobrovolníky, kteří by byli ochotni po dalších maximálně devadesát dnů snášet bolest a jsou ochotni podrobit se novému druhu léčby. K pokusu se přihlásilo 29 dobrovolníků. Léčba spočívala v podávání lžíce sušených kuřecích chrupavek každé ráno se snídaní. Podle závěrečné zprávy záněty a bolesti ustoupily už po deseti dnech a do tří měsíců došlo k úplnému obnovení funkce kloubů.

Alzheimerova choroba

Další mýtus se týká Alzheimerovy nemoci. Přestože před padesáti lety byla u lidí neznámá, trpí jí dnes každý druhý Američan starší 70 let. Za doby mých studií veteriny nás učili, že tuto nemoc u vepřů lze vyléčit zvýšenými dávkami vitamínu E a rostlinným olejem. V červenci roku 1992 publikovala Kalifornská universita v San Diegu zprávu, kde mimo jiné uvádí, že vliv Alzheimerovy nemoci u lidí je možné zmírnit zvýšenými dávkami vitamínu E.

Ledvinové kameny

Pokud trpíte ledvinovými kameny, patrně prvním, co vám lékař poradí, bude omezit mléčné výrobky a příjem vápníku. Lékaři totiž mají zafixovanou představu, že vápník v ledvinových kamenech pochází z vápníku, který se dostává do těla s potravou. Vápník, který se usazuje v ledvinách ovšem pochází z vašich vlastních kostí, protože si ho v nich tělo nedokáže udržet. Tuto neschopnost způsobuje nedostatek bóru, v jehož důsledku trpíte vážným nedostatkem vápníku. Jako student veteriny jsem se učil, že pokud chci u dobytka předejít ledvinovým kamenům, musím mu podávat vápník, hořčík a bór. V dokumentu z roku 1993, opět zveřejněném Harvardskou universitou, mimo jiné stojí: „Ve studii stavící na hlavu veškerou dosavadní lékařskou praxi výzkumníci zjistili, že příjem vápníku snižuje riziko utváření ledvinových kamenů. Z pěti skupin po 9000 dobrovolnících měla skupina s největším příjmem vápníku nejmenší výskyt ledvinových kamenů.“

Mrtví lékaři nelžou

Když jsem před léty začal s osvětovou činností a začal jezdit po celých Státech od města k městu, bylo mi jasné, že si musím najít nějaké hobby k ukrácení času během cestování. A protože jsem chtěl najít něco, co by mne bavilo a zároveň bylo prospěšné lidem, rozhodl jsem se sbírat úmrtní listy lékařů a právníků.

Jak už jsem uvedl, průměrný věk lékařů ve Spojených Státech je 58 let, zatímco průměrný věk populace je 75,5 roku. Je zajímavé, že právě ti, kteří nám radí, co máme a nemáme jíst, se dožijí jen 58, zatím co ti, co se dožívají 120 let, si klidně dávají hroudu másla do čaje. Budete se tedy muset rozhodnout, komu chcete věřit. Mrtvým lékařům, nebo těm, kteří se dožívají jednou takového věku? Chci se s vámi nyní podělit o některé informace ze své sbírky úmrtních listů.

Tak například Dr. Stuart Cartwright se doma zhroutil ve věku 38 let – praskla mu srdeční tepna v důsledku zeslabení a ztráty elasticity. Někdy okolo roku 1957 jsem se jako veterinář dozvěděl, že ztrátu elasticity, a to nejen u tepen, způsobuje nedostatek mědi. Tehdy byly zveřejněny výsledky experimentu s 25 000 krocany, který jednoznačně prokázal spojitost mezi nedostatkem mědi a úmrtím v důsledku prasklé srdečnice. Stejný pokus byl opakován i s jinými druhy zvířat (myši, vepři atd.) a tato spojitost se vždy potvrdila. Nedostatek mědi způsobuje i mnoho jiných problémů. Prvním příznakem nedostatku mědi jsou šedivé vlasy. Vrásky způsobuje ztráta elasticity kůže stejně tak, jako ztráta elasticity stěn tepen křečové žíly.

Stejný osud si přivodil i Dr. Martin Carter, jež zemřel ve věku 57 let rovněž v důsledku prasklé srdeční tepny. Dr. Carter vystudoval lékařství na prestižním Harvardu a navštěvoval postgraduální kurzy na universitě v Yalle.

Dále je to např. Dr. Stuart Burder. Napsal pět knih o správné výživě a zemřel ve věku 40 let na srdeční meopatidu, což je nedostatek selenu. Jeho knihy zahrnují tituly jako:

  • Věčně mlád
  • Průvodce redukční dietou
  • 20 let mladší během 20 týdnů
  • Jak určit správnou stravu

Máte zájem následovat jeho rady? Prosím.

Přitom stačí užívat přípravek se selénem za pár haléřů denně, který vyléčí jakýkoliv druh meopatidy. Pokud to neuděláte, pak se jedná o něco, co nazývám „zhoubnou hloupostí“ a hazardujete se svým životem. Klasický způsob léčení této nemoci spočívá v transplantaci srdce s patřičným účtem na 750 000 dolarů. Zamyslete se nad tím. Srdce je zdarma od dárce, nitě na šití přijdou na 10 dolarů a za výkon zaplatíte 749 990 dolarů…

Projevy nedostatku minerálů

Na začátku jsem se zmínil o přehnané chuti na sladkosti, která je projevem nedostatku některých minerálů. Jiným projevem nedostatku minerálů je, když těhotná žena jde v noci do ledničky a zajídá kyselé okurky zmrzlinou. Podobně v živočišné výrobě – kde farmáři vědí, že když dobytek začne okusovat vybavení stodoly nebo uvidí krávu s kostí v hubě, jedná se o jasnou známku nedostatku minerálů.

Například prvotní známky nedostatku selénu se projeví jako tzv. stařecké skvrny. Pokud v tomto stavu začnete užívat koloidní minerály obsahující selén, skvrny během 4 až 6 měsíců zmizí. Uvědomte si, že nedostatek selénu poškozuje vnitřní orgány, i když pro oko je toto poškození samozřejmě neviditelné. Chci tím říci, že pokud zmizí skvrny na kůži, zmizí i vnitřní poškození a vaše srdce, ledviny, mozek a játra budou funkční jako dřív.

Pokud máte nedostatek chrómu a vanadu, projeví se to neuhasitelnou chutí na sladké, protože máte nízký obsah cukru v krvi. Trvá-li tento stav dlouho, může se změnit na cukrovku. Problémy s cukrem jsou vždy ve spojení s nedostatkem chrómu a vanadu.

Prvopočátky nedostatku cínu se projeví u mužů částečnou holohlavostí. Když se rozhlížím, vidím, že značné procento mužského osazenstva přítomného mým přednáškám trpí nedostatkem cínu. Necháte-li tento stav setrvat, začne se vám zhoršovat sluch, až přestanete slyšet úplně.

Při nedostatku bóru ztratí tělo schopnost udržet vápník v kostech a kosti se začnou odvápňovat. Bór pomáhá udržovat také správnou hladinu estrogenu u žen a testosteronu u mužů. Pokud tedy jako žena trpíte nedostatkem bóru, budete v období menopausy procházet peklem a pokud jste muž, nebudete si jist, zda máte partnerku na tanečním parketu vést či následovat…

První známkou nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu. Jídla vám prostě nebudou chutnat tak jako dřív. Při pokusech na laboratorních zvířatech se prokázalo, že prvky vzácných zemin jako je lanthan, praseodym, neodym, samarium, europium, yttrium a thulium, jim prodlužují život na dvojnásobek. Osobně nečekám, až tento poznatek vědecky odsouhlasí lékaři, protože ti se stále ještě nemohou shodnout ani na vitamínu C, a užívám všechny tyto prvky vzácných zemin.

Jak dostat potřebné živiny do těla?

Nyní však jde o to, jak všech těchto 90 potřebných živin dostat do těla. Většina lidí se přiklání k názoru, že optimální je dodávat živiny tělu ze zeleniny a ovoce. Souhlasím, ale jsou zde dva podstatné problémy.

* Za prvé, ornice je využívána nebo lépe řečeno zneužívána tak intenzivně, že bez přihnojování umělými hnojivy už není schopna poskytovat úrodu. Umělá hnojiva rostlinám dodávají pouze pár základních minerálů, jako dusík, fosfor, draslík, případně další dva, tři jiné. Přihnojováním dodáváme rostlinám pouze hmotu, to znamená, že jsme schopni zvýšit jen hektarový výnos. Pokud jde o výživnou hodnotu, ta je hluboko pod úrovní, jakou měly plodiny řekněme ještě před 200 lety. Nezapomeňme ani na to, že hnojením ničíme půdní bakterie. Znamená to tedy, že většina, právě těch pro tělo důležitých minerálů, je z ornice dávno odčerpána. Rostliny za pomocí půdních bakterií tedy nemají odkud zabudovat do svých buněk tyto cenné minerály, aby je pak mohly předat člověku.
* Za druhé, i když bychom měli zeleninu s patřičným obsahem potřebných minerálů, museli bychom jí denně zkonzumovat několik kilogramů, a to patnáct až dvacet druhů, což jistě není příliš praktické.

K ilustraci celé situace chci zmínit dokument amerického Senátu číslo 264 z druhého zasedání 74. Kongresu. Uvádí: „Zemědělská půda je ochuzena o minerály a v důsledku toho úroda z této půdy obsahuje nedostatek minerálů. U lidí, kteří jedí takovouto stravu, dojde k výskytu nemocí spojených s nedostatkem minerálů. Jediným způsobem, jak těmto nemocem předejít je užívat potravinové doplňky obsahující minerály.“ Ten dokument pochází z roku 1936!

Jako další příklad uvedu Egypt. Staří Egypťané se modlili ke všem bohům, které jen znali, aby přišla povodeň a přinesla na jejich pole úrodný kal. Američtí farmáři se naopak modlí, aby žádné povodně nebyly. Tento jemný kal, který s sebou povodně přinesly, obsahoval minerály z celého toku Nilu. Úroda tedy rostla vždy na „nové“ půdě. Není se tedy co divit, že Egypt byl strategicky důležitým místem. Kdo ovládal Egypt, měl přístup k plnohodnotnému obilí. Kdyby tehdejší vojevůdci dávali svým vojákům obilí z ochuzených půd v Řecku a Římě, těžko by byli schopni pochodovat 20 hodin denně, a ještě vyhrávat bitvy.

Pozn. redakce: Lépe vstřebávat minerálů do organizmu vám pomůže např. náš výrobek – nízkofrekvenční generátor BG3 →

Pokud ještě stále pochybujete o důležitosti minerálů, čtěte, co se stane, když v těle scházejí.

Nedostatek vápníku

Například nedostatek vápníku se projevuje zhruba 147 druhy onemocnění. Z těch nejběžnějších zde zmíním odvápnění kostí, obnažené dásně, odvápnění kloubů, vysoký krevní tlak, nespavost, ledvinové kameny, ostruhy, křeče, PMS u žen a bolesti zad. Trpíte-li ustupováním dásní, dentista vám patrně doporučí dvakrát denně flosovat. Z mých zkušeností se zvířaty vím, že zvířata ustupováním dásní netrpí, přestože si zuby nečistí ani neflosují. Tím nechci říct, že jim není cítit z tlamy. Nicméně zvířata ustupováním dásní netrpí, neboť farmáři přidávají do potravy minerály. Ustupování dásní je způsobeno odvápněním čelistí a máte-li tento problém, pak máte osteoporózu v pokročilém stádiu.

Vysoký krevní tlak

Při vysokém krevním tlaku vám lékař zakáže sůl a mléčné výrobky, protože mléko obsahuje vápník. Před nedávnem se uskutečnil experiment s 10 000 dobrovolníky za 35 milionů daňových dolarů. Tato skupina byla rozdělena na dvě podskupiny po 5 000 lidech. Lidé v první podskupině se vzdali veškerých léčiv a přešli na dietu s nízkým obsahem soli. Ve druhé podskupině lidem zvýšili doporučenou denní dávku vápníku na dvojnásobek. Výsledky: V první podskupině došlo k poklesu tlaku u 0,3 % lidí. Tento výsledek nebyl považován za statisticky významný a závěr byl, že příjem soli ve vztahu k vysokému krevnímu tlaku patrně nehraje roli. Ve druhé podskupině byl pokus přerušen už po třech týdnech, jednoduše proto, že u 95 % lidí došlo k návratu tlaku na normální hodnotu.

Nespavost

Nespavost se řeší prášky na spaní. V důsledku předávkování však v USA přijde ročně o život okolo 10 000 lidí. Nikdo se však proti tomu nebouří, jedná se přece o schválené léky.

Ledvinové kameny a ostruhy

Při ledvinových kamenech nebo ostruhách vám lékař přikáže omezit příjem vápníku. Lékaři jsou přesvědčeni, že tento vápník pochází ze stravy. Ve skutečnosti však jde o vápník, který si tělo nedokáže udržet v kostech. Podle výzkumu university v San Diegu se zdvojnásobením doporučené denní dávky sníží emociální a tělesný dopad PMS u žen 85 %.

Bolesti v kříži

Bolesti v kříži nejsou nic jiného, než odvápnění obratlů, protože pokud destičky nemají na čem držet, hádejte jak se vám bude shýbat? Pokud k tomu navíc trpíte i nedostatkem mědi a chybí vám tím elastická vlákna, jsou i vaše destičky ty tam.

Je velmi zajímavé si povšimnout, kolik lékařských oborů se zabývá nemocemi způsobenými nedostatkem vápníku a v důsledku dané tendence se lékaři snaží léčit následky, místo odstranění jejich příčin!

ortopéd – bolesti v kříži
gynekolog – PMS
internista – neurolog – křeče
revmatolog – ortoped – chirurg – ostruhy
urolog – internista – chirurg – ledvinové kameny
internista – nespavost
kardiolog, internista – vysoký tlak
revmatolog – ortopéd – artritida
zubní lékař – ustupující dásně

Cukrovka

Cukrovka je ve Spojených Státech na třetím místě mezi příčinami úmrtí. S cukrovkou je spojena řada komplikací, jako různé druhy zhoršení zraku, selhání ledvin, kardiovaskulární onemocnění, amputace apod. Ve veterinářství je od roku 1957 známa možnost, jak cukrovce u zvířat předejít a vyléčit ji pomocí dvou stopových prvků. Zpráva byla publikována v časopise amerických vědců „Federation Procedings“. Těmito prvky jsou chróm a vanad. Podle nedávných výzkumů Vancouverské university v Britské Kolumbii je vanad sám o sobě schopen během 4 až 6 měsíců postupně nahradit potřebu užívání inzulínu.

Druhy minerálů

Pokud tedy začínáte poznávat, jak jsou minerály důležité, musím vám také něco říci o nich samotných a o tom, jak je nejlépe užívat. K dostání jsou tři druhy minerálů. Jsou to:

  • minerály anorganické (elementární)
  • minerály chelátované
  • minerály koloidní

Anorganické minerály

Anorganické minerály nejsou v podstatě nic jiného, než rozdrcená skála. Vstřebatelnost pro tělo je 5 až 10 % a po 35 roce klesá na 3 % až 5 %. Vezmeme-li například sloučeninu vápníku a laktózy, pak je v 1000 mg této látky 250 mg vápníku a 750 mg laktózy. To znamená, že z jedné takové tablety dostaneme do těla při 5 % vstřebatelnosti 12,5 mg vápníku. Chceme-li tedy vstřebat denní dávku 1000 mg vápníku, musíme zkonzumovat 80 tablet.

Chelátované minerály

Chelátované minerály byly vyvinuty v šedesátých letech v konkurenci při zásobování farmářů minerály pro dobytek. Tyto minerály znamenaly významné zlepšení vstřebatelnosti a tím i zlepšení zdravotního stavu dobytka s následným zlevněním chovu. Chelátovaný minerál je prvek navázaný na aminokyselinu, enzym nebo protein. Tím, že minerály jsou navázány na látku, jež je tělu vlastní, vzrostla vstřebatelnost až na 40 %.

Koloidní minerály

Koloidní minerály jsou jednotlivé molekuly určité látky rozptýlené ve vodě. Nejedná se tedy o tablety, ale o tekutinu. Rozptýlené částice mají záporný elektrický náboj, zatímco střevní stěna má náboj kladný. To má za následek, že tyto minerály jsou vstřebatelné až z 98 %.

Voda a dlouhověkost

Vraťme se nyní k místům, kde se lidé běžné dožívají vysokého věku. Když začnete hledat, co mají tyto oblasti společného, zjistíte, že jsou v nadmořské výšce 2 800 metrů a výše, s méně než 50 milimetry srážek ročně. Jedná se tedy o velmi suché a chladné oblasti. Lidé tam získávají vodu tak, že odstraní vrstvu patnácti až dvaceti centimetrů kamení přikrývající ledovec a zachytávají do připravených nádob vodu z tajícího ledu. Není čirá, ale zakalená, se zbarvením od bílé až po hnědou, podle toho jaký minerál převládá. Takto získaná voda obsahuje koloidní minerály a lidé ji používají jak k pití, tak k závlaze políček.

Díky tomu je hornatá půda velmi bohatá na živiny, které v „civilizovaném světě“ postrádáme. Neexistuje tam cukrovka, rakovina, odvápnění kostí, vysoký krevní tlak, srdeční nemoci, šedý zákal, nerodí se postižené děti a nemají tam lékaře. Přesto se dožívají 120 až 140 let. Většina lidí ovšem nebude chtít žít v takových místech, protože tam nemají vytápěné domy s televizí, ani auta a nákupní střediska. Zato tam mají dostatek minerálů v koloidní formě, a pokud je neužíváte, zkracujete si život každý den o několik hodin.

MUDR. Wallach, článek vyšel poprvé  časopise WM magazín č. 101/2010

Regenračné centrum