Kamenné koule na Slovensku

Kamenné koule Megoňky, Klokočov a Lipovany

Kamenné koule vzrušují světovou veřejnost. První nálezy v Kostarice jsou vzpomínány snad v každém turistickém průvodci. Co však ve světové literatuře chybí, je jakákoliv zmínka o nedávných nálezech kamenných koulí na území České a Slovenské republiky! Věděli jste o tom?

První zprávy z Československého pomezí

První zpráva o nálezech kamenných koulí na Slovensku se objevila v roce 1995. Pracovníci kamenolomu v Megoňkách popisovali objev:  Po každém odstřelu jsme viděli kamenné koule, některé měly průměr několik metrů. Malé si odváželi místní lidé na zahrádky. Ale mnoho, včetně té největší s průměrem pět metrů bylo zničeno dalšími odstřely.  V lomu se těžil pískovec ještě v osmdesátých letech, dnes je lom opuštěn. Kamenné koule byly nalezeny na česko-slovenské hranici od Jablunkova, přes Megoňky po Klokočov.

Megoňky

Starý kamenolom leží v Turzovské vrchovině na státní hranici České a Slovenské republiky. Lokalitou Megoňky a nedalekým Klokočovem probíhá přibližně 250 metrů souvislý pás s největším výskytem kamenných koulí. Oblast Kysucka je geologicky velmi zajímavá především výskytem slepenců z různorodých exotických minerálů, které nikde jinde na Slovensku nenajdete.

Vnímavého pozorovatele upoutá množství prasklých a rozlomených objektů, pozůstatků kamenných koulí. Jedná se pravděpodobně o největší evropské naleziště kamenných koulí, srovnatelné snad jen s nálezy v Kostarice.

Nejzachovalejší kamenné koule je možné vidět ještě dnes spatřit ve stěnách lomu. Od roku 1995 zde bylo nalezeno zhruba 30 koulí s průměrem od 25 do 300 centimetrů. Mnoho z nich bylo odvezeno. Zdejší obyvatelé pamatují  neúspěšný pokus o přesun největší koule autojeřábem.

Největší kamenná koule o průměru 3 metry je dosud v kamenolomu. Její těleso tvoří hrubozrnný slepenec z kamenných zrn od 2 do 4 centimetrů, zatím co povrch má jemnozrnnou úpravu. Je jakoby ideálním řezem rozdělena na dvě poloviny. V období těžebních prací byly v lomu obnažovány a odstřelovány kulovité objekty o průměru až 5 metrů. Podle geologů mohly koule vzniknout nějakým pnutím a otáčením v hornině, podle jiných se jedná o kulovitou odlučnost hornin.

Nedaleko největší koule byla nalezena další s hladkým povrchem. Její svrchlík je vysoký cca 35 cm. Průměr odhaduji přibližně na 85 centimetrů. V lomu jsou vidět jiné koule zapuštěné ve skalních stěnách, v severní části je lůžko po vypadlé kouli s odhadovaným průměrem 5 m.

Další kamennou koule s průměrem 180 centimetrů najdete nad kamenolomem. Je zapuštěná do skály a začíná silně erodovat.

Nad lomem poblíž státní hranice je kamenná koule o průměru 120 centimetrů. Horní polokoule vystavená vodě a mrazu je poškozená, spodní chráněná část s jemnozrnnou úpravou je v dobrém stavu.

Nedaleko lomu je kopec Hromová hora, který při bouřce přitahuje blesky. Tomáš Bzdilík, majitel pozemků pod horou, mě vedl hluboko do lesa, aby mi ukázal zachovalou kamennou kouli o průměru 165 centimetrů. Je téměř dokonalá s jemnozrnným povrchem připomínajícím „štukovou omítku“.

Po okolí je roztroušeno mnoho fragmentů, kdysi kamenných koulí, jejichž ojedinělé nálezy byly hlášeny také z blízkých osad Jelitova, Rakové a Kornice.

Klokočov

Lokalita Klokočov tvoří západní hranici pásu s nálezy kamenných koulí. V lokalitě jsem během prohlídky našel dvě koule u silnice. Oba exempláře sem byly dopraveny z původního místa nálezu. Další kamenné koule se nacházejí v oblasti Klokočovské skály. Struktura okolního terénu vykazuje stejné složení jako v Megoňkách; je to chaoticky promíchaná směs různých druhů exotických hornin, písků a jílu.

Lipovany

V Lipovanech, nedaleko Lučence, je zajímavá geologická lokalita. Jsou zde vidět pískové lavice a stěny, které vznikly přílivovými a odlivovými proudy plytkého subtropického moře. V byly nalezeny kamenné koule s průměrem do 30 centimetrů. Koule vznikly ve stejném období, protože jsou všechny v jedné vrstvě.

Jak vznikly kamenné koule?

Podle mínění místních obyvatel, kteří mne již pravidelně provázejí okolím, představují koule zkamenělá semena dávných rostlin. Jiní , že jde o zkamenělá vejce bájných dinosaurů. Starousedlíci tvrdí, že koule přilétly z nebes.

Záhadu zkoumali a proměřovali léčitelé a lékaři z Japonska. Tvrdí, že pobyt v jejich blízkosti za východu slunce příznivě působí na ženy, které z různých důvodů nemohou otěhotnět.

Pohled do paleontologické mapy Moravského muzea v Brně prozradí, že Megoňky a Klokočov kdysi tvořily pobřeží oceánu Tethys. Podle geologů vznikly kamenné koule otáčením horniny v mořském příboji. V celé oblasti však nejsou k nalezení žádné zkamenělé ulity ani lastury!

Chaoticky promíchané různorodé materiály na Kysucku připomínají spíš dějiště katastrofy, než mořský příboj. Jaké geologické procesy se zde odehrávaly a jak vznikly kamenné koule, zůstává stále nezodpovězenou  otázkou.

Co se klimatických podmínek týče patří oblast Turzovské vrchoviny k nejdrsnějším. To urychluje rozpad kamenných koulí.

Nové souvislosti

Do lomu v Megoňkách jezdím pravidelně od roku 1998. Zjistil jsme zajímavou skutečnost. Kamenné koule jsou uloženy 1,5 až 2 metry pod současným povrchem. Z toho usuzuji, že původně ležely na vodorovné ploše, pak byly zaneseny materiálem. Horotvorné procesy je později vyzvedly s horninou do dnešního sklonu. Matriál, z kterého jsou koule vytvořeny, má objemovou hmotnost přibližně dvě tuny. Po výpočtech je hmotnost největších kamenných koulí v Megoňkách 25 až 30 tun!

Při pozorné prohlídce lokality s kamennými koulemi jsou patrné zajímavé skutečnosti, které lze shrnout do těchto bodů:

  1. Kamenné koule v Megoňkách leží na linii v hloubce 1,5 až 2 metry pod terénem.
  2. Kamenné koule mají jiné složení, než okolní hornina.
  3. Koule leží v hornině stejného druhu.
  4. Objemová hmotnost kamenných koulí je přibližně 25 až 30 tun.
  5.  Koule původně ležely na vodorovné ploše, později byly zaneseny materiálem.
  6. Horotvorné procesy vyzvedly kamenné koule do dnešního sklonu.

O nálezech kamenných koulích a neznámých souvislostech, se dočtete v časopise WM magazín, který vychází měsíčně.

Jiří Matějka

Cesty a expedice s Novým cestovatelem z.s.

Časopis WM Skryté skutečnosti jezdí do Visoka od roku 2006. Na popud čtenářů vznikl v roce 2015 klub přátel cestování Nový cestovatel z.s. Pořádáme cesty a expedice nejenom za historií lidstva (aktuální cesty). Na všech cestách s Novým cestovatele vás budu doprovázet – Jirka a Tom.

Pokud chcete podpořit projekt bosenských pyramid, pojeďte s námi d Bosny, nebo nás podpořte předplatným časopisu.

Děkuji a těším se na vás

Jiří Matějka, vydavatel časopisu WM magazín Skryté skutečnosti a předseda klubu Nový cestovatel z.s.; Tel: +420 777 770 609

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář