Breza – po stopách Slovanů a záhadný megalit

Breza – po stopách Slovanů

Nové archeologické nálezy dokazují, že ve střední Bosně existoval intenzivní život po tisíce let. Uhelné doly skrývají dávný fascinující příběh. Místní obyvatelé vyprávějí o starých cestách a kamenných sloupech s kovovými prstenci pro kotvící lodě. Bohužel, Slovanské období nezanechalo tak významnou stopu jako Římané.

V březnu 2020 jsem navštívil Bosnu a měl možnost vidět stopy dávných národů. Po starých stezkách jsem projel Svaté hory, zkoumal megality v Budoželj, kamenné grobliště s rytinami u Olova a poznal slovanské město Breza. Má cesta vedla územím s mnoha lomy a doly, takže jsem měl možnost nahlédnout do geologické minulosti. V jednom opuštěném lomu jsem viděl obnažený mnohatunový megalit na křídovém podloží, které je údajně staré 23-28 milion let (oligo-cén)? Je tohle vůbec možné?

Města kolem řek

Hospodářské a politické organizace se formují kolem řek, například podél řeky Bosny. Na pravém břehu řeky Bosna, čtyřicet kilometrů od pramene, je město Breza. Breza leží v širokém údolí, na jihu ohraničené kopci, na severu uzavřené svahy Budoželjské Planiny (Svaté hory). Z Planinských hor tekoucí řeka Stavnja narušila svahy a odhalila vrstvy, ve kterých byly objeveny pozoruhodné artefakty prastarého osídlení.

Dlouho před příchodem Římanů byla Breza hlavním městem Ilyrského národa – jižní Slované. Archeologické nálezy z období před cca 6.000 lety ohromily svět. Unikátní objevy jsou uloženy v muzeích v Sarajevu, Visoko, Kakanj a dalších, ale mnoho nových čeká na své objevitele.

Před sto lety byly v Sarajevu objeveny artefakty neznámé civilizace, což vyvolalo vzrušení na celém světě. Ještě ten rok byl zorganizován mezinárodní kongres, který měl mimořádný úspěch. Historici tleskali nadšením. Tento objev měl nakonec špatný konec, jak už to bývá. Vědci se nedohodli, jaká to byla civilizace, každý z nich tvrdil, že to musela být ta jejich – germánská, italská, maďarská, slovinská, turecká, řecká … A vědci se hádají dodnes, nebo tento objev ignorují. Já tuším a jsem dnes přesvědčený, že tenkrát v Sarajevu byly objeveny artefakty slovanského národa, který obýval před tisíci lety Evropský kontinent.

Kam vstoupila noha Římana, vše zničila

Jak popisují staří Řekové a Římané, Ilyrský národ vzkvétal v oblasti od jaderského moře až k řece Moravě (Srbsko), od Epiru (Albánie) po Dunaj, ve druhém tisíciletí před naším letopočtem. Na troskách této minulé kultury bylo vybudováno římské osídlení. V Breze jsou pozůstatky nejstarší baziliky, které byla údajně postavena bohy. Součástí byly mramorové sloupy s ojedinělým profilováním (Srď-Breza). Pozdější křesťanská přestavba je na původních základech, ale ne přesně. Byly zde objeveny runové znaky a nápisy z doby Ilyrů a římské, což je považováno za důkaz o násilné romanizaci území.

Před příchodem Římanů zastával v této části Balkánu Ilyrský národ dominantní postavení a způsobil mnoho problémů římským dobyvatelům. Octavianova výprava na Ilýrii v letech 35-33 př.nl se setkala s tvrdým odporem. Celá Panonie a Dalmácie se vzbouřila, v Římě a Itálii měli velký strach z invaze Illyřanů a Panoniánů do Itálie. Tato krutá válka je známá jako Bellum Batonianum – Batonovo povstání. Po potlačení povstání Římané zavedli mír různými opatřeními: vysídlení, mobilizace, konfiskace země a pro její trvalou bezpečnost, lepší kontrolu a zřízení nové vlády rozdělilo Ilyry do dvou provincií – Panonie a Dalmácie.

Proces násilné romanizace trval 2-3 století a představoval transformaci přirozeného venkovského způsobu života do městského. Znamenalo to dvě století sankcí a zbavení občanských práv. Do té doby žili slovanští Ilyrové v rámci klanů (kmenů) v obcích (civitas), kolem centrálního hradiště (castella, oppidia).

Ani žiletku nezasuneš mezi mnohatunové bloky …

Romanizace Slovanů

Historici tvrdí, že slovanské národy neznaly vápno, cihly, nebo tesaný kámen. To vše přinesli údajně až Římané – latinský jazyk, římské náboženství a duchovní kulturu se všemi znaky městského života (urbanitas). Není to pravda.

Římská říše byla první cizí mocností, která dobyla Slovany obývané území silou zbraní, a jako první uvalila na dobytou populaci svou vůli. Proces Romanizace zahrnoval uspořádání kompletního života a práce podle římského modelu. Římané se snažili prokázat svou moc a pověst ve všech částech života. To se odráží zejména ve stavebnictví se stavebním materiálem, který byl novinkou – cihla, dlaždice a vápenná malta. Stavba vil, lázní, mostů, silnic a uspořádání administrativního aparátu, vojenských úřadů atd. Je otázkou, zda to můžeme považovat za pokrok lidstva?

Úspěšný urbanizační proces není myslitelný bez výstavby komunikací, cest a silnic. Hlavní římská komunikace údolím Bosny vedla po trase: Zenica – Kakanj – Bjelavići – Bijelo Polje – Sarajevo. Ale, je zcela evidentní, že římské silnice a chrámy byly většinou postaveny na mnohem starších cestách a stavbách. Kam vstoupila noha Římana, vše zničila a využila pro vlastní potřeby, včetně technologií, znalostí a duchovna.

Staré cesty se používají dodnes

Prastaré cesty

Již v před-románských dobách existovaly silnice. Jedna prastará silnice se v Mrakovu, poblíž Salkanova hana, oddělila od hlavní cesty směrem k Vareši, která procházela údolím Bosny. Silnice procházela starobylým slovanským sídlištěm v Breza, a dále přes Smrekovicu a Brdo na sever k Duboštici. Ta byla také používána v římských dobách. Na jiné staré před-románské silnici, byla Breza poblíž Vratnice napojena na Kraljeva Sutjeska.

Archeologické nálezy a stopy v písemných dokumentech výslovně hovoří o Ilyrské hospodářské, politické a kulturní organizaci, především v jejich politických centrech (Breza, Vranduk, Stari Grad), a množství pevností a měst (Gradac, Daorseon…). Dodnes jsou některé cesty využívány, jiné vznikly později. Dnes z Brezy do Vareše vede cesta kaňonem kolem řeky Stavnja. Z toho je zřejmé, že ještě před pár tisíci lety se kaňonem Stavnja nedalo bezpečně projet. Až voda narušila karbonové svahy a vznikly usazeniny, pak mohla vzniknout dnešní asfaltová cesta.

Přemýšlím nad jednou věcí. Když dnes odeberete vzorek například z usazenin kaňonu řeky Stavnja k analýze, pak vám odborníci s úsměvem na tváři potvrdí stáří usazenin 23-28 milion let. A přitom ty usazeniny vznikly před pouhými pár tisíci lety. Tady není něco v pořádku!

Obelisk a rytiny pyramid u Olova

Nedaleko města Olovo stojí obelisk s rytinami spirál, hvězd a bájného draka. Na obelisku jsou dokonalé rytiny levotočivých i pravotočivých spirál. Co znamená zobrazení vzájemně propojených spirál nikdo dodnes neví, a proč je mezi nimi rytina draka, která na první pohled připomíná dinosaura? Žili lidé s dinosaury? Dnes vidíme jeden obelisk, ale zjistil jsem, že existoval ještě druhý obelisk, který byl povalen. Věřím, že ho jednou najdu.

Nedaleko obelisku je nejposvátnější místo v Evropě. Ještě ve 14. století se zde pořádala tzv. svícová procesí, kdy každý den navštívilo starý chrám deset tisíc lidí! Existují záznamy ve starých kronikách, v historických i archeologických zprávách.

Prozkoumal jsem posvátné místo u Olova a okolí. Nedaleko jsou povalené megality s rytinami pyramid. Jeden mnohatunový megalit s rytinami pyramid byl opracován tak, že kdysi sloužil jako překlad nad vstupem do posvátného prostoru. Našel jsem dva megality s rytinami pyramid.

Kolem obelisku je hora posetá záhadnými kamennými obelisky 2,5 x 1 m. Když jsem je poprvé uviděl, připomnělo mi to obelisk z filmu 2001 vesmírná odysea … Některé jsou s rytinami, jiné hladké. Dnes jsem se dozvěděl, že hora se jmenuje grobliště. Na mapě horu nenajdete. Mám v plánu hledat a najít další megality.

Přístavy vysoko v horách

V bosenských horách byly objeveny přístavy. Ve starém vydání knihy „Ilyrové“ jsem četl zajímavou informaci od anonymního řeckého cestovatele: „…ve čtvrtém století před naším letopočtem bylo možné celou Ilýrii projet lodí. Z Černého moře se dalo plout až do povodí Dunaje, pak řekou Sávou a vedlejšími toky, po Neretvě, až do Jaderského moře“. Podle popisu to byl jeden velký vodní svět a zelených ostrovů. Pro tehdejší ostrovní obyvatele představoval hustý neproniknutelný prales překážku a jedinou možností dopravy a komunikace byla lodní doprava“. Jsou informace z pera anonymního řeckého cestovatele pravdivé?

Staré přístavy vysoko v horách existují po celém světě. Například v Sýrii byly všechny artefakty utajeny, kromě okolí hory Musa Dag, protože se nachází na nepřístupném místě.

Zdokumentoval jsem nadmořské výšky starých přístavů v bosenských horách. Přístavy v horách jsou dnes v nadmořské výšce cca 500 metrů. Co způsobilo zvýšení mořské hladiny o několik stovek metrů? Způsobilo to tání ledovců před 12 tisíci lety, jak nám dnes odborníci tvrdí, nebo bylo skutečnou příčinou vyzdvižení pevnin před pár tisíci lety? Doby ledové a tání ledovců se nikdy neodehrálo, protože na Zemi nikdy nemohlo být tolik ledu. Jediným možným vysvětlením je vyzdvižení pevnin před pár tisíci lety. Přístavy vysoko v horách jsou jasným důkazem takové změny. O přístavech vysoko v horách budu psát v některém dalším čísle časopisu WM magazín.

Geologická exkurze

Ve střední Bosně je velká hnědouhelná pánev. Uhelné sloje v této pánvi se rozprostírají směrem severozápad-jihovýchod a klesají ze severovýchodu na jihozápad se sklonem cca 8 stupňů. Největší zásoby nejkvalitnějšího uhlí jsou v oblasti Zenica, Kakanj a Breza, které byly objeveny erozí řeky Bosny a jejích pravých přítoků Zgošća, Trstionica, Stavnja a Misoča. Proto byly v dolinách těchto řek otevřeny první hnědouhelné doly. Podivné je, že uhelné sloje leží přímo na miliony let starých (?) ložiscích křídových vápenců!

Hnědouhelná pánev v Kakanj (cca 500 m n .m) se skládá z vrstev (cca 27 m. silných) uložených na starých křídových vrstvách:

  1. Uhelná pánev je zakryta vrstvami hnědého jílu, štěrkem, velmi tvrdým písčitým slínem (10–15 m).
  2. Hlavní vrstva kvalitního uhlí o tloušťce 4-5 m.

 První podkladní vrstva 7 m (nízká kvalita uhlí).

  1. Druhá podkladní vrstva 4,5 m (velmi nízká kvalita uhlí, nevyužívá se).
  2. Starý křídový vápenec

Od roku 2006 jezdím pravidelně do Bosny, zejména do oblasti Zenica – Kakanj – Visoko – Breza – Olovo – Sarajevo. Všiml jsem si nakloněných kopců a staveb na nich postavených. Kopce, pískovcové plotny a stavby na nich mají sklon cca 8 stupňů – jsou stejně nakloněné jako uhelná pánev. Z toho vyplývá, že staré stavby (mohyla ve Vratnici, pyramida Slunce a Měsíce, staré baziliky apod.) byly postaveny v době před vyzdvižením hornin, ke kterému mělo dojít podle historiků před 23-28 miliony let? Na základě mnoha důkazů z celého světa jsem přesvědčený, že tabulka geologického datování hornin vymyšlená v 18. století je chybná a dnes neudržitelná.

Megalit na křídové vrstvě?

Nedaleko Brezy, v kaňonu řeky Stavnja, je opuštěný lom. Ve stěně vysoké asi 100 metrů jsou vidět geologické vrstvy jedna za druhou, tak, jak byly kdysi vytlačeny směrem vzhůru. Na úpatí stěny je křídové vrstva, údajně stará 23-28 milion let. Nad křídovou vrstvou upoutal moji pozornost podivný objekt s pravidelnými tvary. Není celý odkopaný. Na první pohled připomíná mohutnou kamennou desku – megalit, ze kterého je vidět pouze jeho část. Pokoušel jsem se přiblížit a prozkoumat podivný megalit v opuštěném lomu. Neustále padající kameny mi v tom zabránily.

Podivný objekt se skládá ze dvou desek, které jsou položeny vedle sebe. Část desky mizí v hornině. Velikost jedné desky odhaduji 4 x 12 m, tloušťku asi 30 centimetrů. Hmotnost jedné desky odhaduji asi 28 tun. Je zřejmé, že tyto megalitické desky nejsou pouhou hříčkou přírody. Ale jak se ocitly v geologické vrstvě staré 23-28 milionu let?

Nová geologie a svědectví o národu, jehož sláva dotýká se hvězd

Povrch země byl dřív spíše plochý, pokrytý jezery a bažinami. Suchá půda byla zaplavována mořskými vlnami s čerstvou vodou. Existovalo mnohem méně hor a kopce nebyly tak vysoké. Na konci 4. a začátkem 3. tisíciletí př. n. l. se stalo něco, nad čím si vědci lámou hlavu dodnes. Před asi 5 000 lety se reliéf Země náhle změnil. Tyto změny jsou dobře známy, ale dosud nebyly vysvětleny. Tehdy došlo k rychlému skoku v rozvoji lidské rasy. Bylo to doba šerého dávnověku, kdy se zničehonic objevila vyspělá centra civilizací a první písmo. Byl to začátek naší nové historie.

Více důkazů a fakt o naši fantastické minulosti najdete v mé první knize, kterou si můžete objednat zde → 

Mýty národů z celého světa vyprávějí o tom, jak se zdvihaly horské hřebeny, vznikaly nové řeky, pouště, trhliny a na zemský povrch dopadaly vrstvy sopečného popela. Zdá se, že zdánlivě prastaré geologické struktury jsou často mladší, než si myslíme. Tato událost, pojmenujme ji jako poslední rekonstrukce povrchu Země, se odehrávala poměrně rychle. Mořské dno se během dní, měsíců až sta let zvedlo, nebo propadlo. Andy, Alpy a jiná velká pohoří se tektonickou depresí rychle vyzdvihla do dnešních výšek. Důkazy existují.

Stejná událost se odehrála na Balkáně. Dno Panonského moře, které kdysi pokrývalo velkou část Balkánu až po Bratislavu a Pálavu se vyzdvihlo asi o 200 až 500 metrů. V oblasti kolem Brezy jsou starší křídové vrstvy ve výšce asi 500 metrů. Nad nimi vidíme vrstvy mladého uhlí, štěrku a jílovitých marlů (podle oblasti 32 až 100 metrů). Na těchto vrstvách existují historicky známé nejstarší baziliky se stavebním sklonem 8 stupňů a odlišnou orientací ke světovým stranám (cca 15 stupňů). Tyto stavby vznikly až po nedávné rekonstrukci pevnin.

Podivný mnohatunový megalit v lomu u Brezy pochází z doby, kdy byl povrch Země více plochý, pokrytý jezery a bažinami. Tehdejší moře musela být sladkovodní, protože největší množství vápenců se ukládá v teplých mořích s čistou vodou. Tehdy existovaly vyspělé civilizace a lidé, kteří znali písmo, polohy hvězd a kosmické zákony. Stavěli velká města s dokonalou organizací a urbanistikou, měli precizně opracovat kámen. Pak se stalo něco hrozného.

Zánik přišel v jediném okamžiku. Některé ostrovy se propadly (MU, Atlantida?), jiné vznikaly. Lidé hledali záchranu na nových pevninách, v úrodných údolích a kolem nových řek. Megalitické desky z Brezy mohou být artefaktem a svědectvím pohnutých událostí, které se odehrály před 5 000-6 000 lety.

Jaký to byl národ, který žil na Zemi před poslední rekonstrukcí pevnin? Existují mnohá místa plná tajemství, místa, kde se historie, legendy a věda spojují v příběhu o dávném národu, posvátné geometrii, ztracených rituálech a znalostí. Zdá se, že z bažin zapomnění vyvstal národ, jehož sláva dotýká se hvězd. Byl to národ s písmem, kterému dodnes rozumíme …

Víc jak dvacet let se věnuji nejstarší historii lidstva. Na cestách jsem viděl mnoho podivných artefaktů, které zpochybňují oficiální historickou verzi dějin lidstva. V posledních letech poznávám zejména Balkán, kde hledám stopy Slovanské minulosti, která je dnes účelově potlačovaná. Věda neumí vysvětlit nálezy mamutů, lodí a velryb v údajně milionových vrstvách v Srbsku, přehlíží starobylá Nebeská města, pyramidy a mohyly. Pojeďte se mnou na některé cesty za nejstarší historií lidstva a po stopách Slovanů. Informace najdete zde → www.novycestovatel.cz/aktualni-cesty. Těším se na vás. Jiří Matějka.

Článek vyšel v časopise WM magazín č. 221/2020.

Regenračné centrum