800 let stará univerzita v bosenském Visoko

Nejstarší univerzita byla v bosenském Visoko

Před sedmi lety napsal Zoran E. Bibanović s pomocí pěti státních institucí knihu Přírodní a kulturní dědictví Sarajeva, která obsahuje mnoho faktů o dědictví hlavního města Bosny a Hercegoviny a okolí.

Před osmi stoletími existovala na území Visoka univerzita Bosenského království

Tato Bibanovićova kniha je jednou z mála, ne-li jedinou, od dob nezávislosti Bosny a Hercegoviny, ve které se také říká, že v Bosně před osmi stoletími byla univerzita, o níž není mnoho hmotných stop, ani o jejím založení. Tato bosenské univerzita byla založena o 180 let dříve než univerzita Karlova v Českém království.

Asi před 20 lety o této univerzitě jako první hovořil prof. Ph.D. Enver Imamović, který poté předložil myšlenku, že data, o kterých je spolehlivě známo, a jsou přesná, by měla být považována za počáteční roky činnosti univerzity.

Tyto údaje našel prof. Imamović v soudním protokolu z července 1388, který hovoří o soudu inkvizice, před nímž byl souzen Jakob Bek z Chieri, z malého města jihovýchodně od Turína.

Jakob uvedl, že před deseti lety byl poslán na místo zvané Bosna, kde vládl král jménem Ban. V tom místě, jak dále uvedl, byla univerzita, kde vyučovali „mistři“ profesoři.

Kvůli vědě Jakob skončil na lavici obžalovaných

Bibanović uvádí: „Obžalovaný výslovně uvedl jména osob, o kterých jistě věděl, že tam byli na studiích: „Asi před 40 lety tam byl Rebelator de Balbis z Chieri. Ivan Naro a Granom Bencije tam byli kolem roku 1360 a Bernard Raskerije někde kolem roku 1380.“

Ale kde je místo, které se nazývá Visoko?

Prof. Imamović uvádí, že historici lokalizovali středověkou osadu ve Visočko polje a název je spojen s listinou z roku 1175, takže je považován za nejstarší zmínku o Bosně. Pod tímto názvem se může představit několik lokalit, jako jsou Biskupići (ban Kulin tam postavil kostel a nápis z něj je dnes v Národním muzeu), Mile (nyní Arnautovići, kde je nyní františkánský kostel, a kde byli v průběhu 14. a 15. století korunováni a pohřbíváni panovníci), Moštre, Visoko.

Visoko bylo centrem středověké Bosny a o existenci tamní univerzity prof. Imamović, stejně jako někteří další historici, čerpali informace ze čtyř nezávislých zdrojů.

Je zcela jasné, proč o této univerzitě nejsou žádné informace: kvůli bosenskému náboženství, které za hranicemi nejen neuznali, ale také potlačovali“, říká prof. Imamović, a tvrdí, že hledání především ve vatikánských archivech by ukázalo, že rok založení bosenské univerzity může být před rokem 1175.

Je známo, že přednášky probíhaly i v latině, protože posluchači se měli od bosenských učitelů opravdu co naučit.

„Studentům nebyly vydány diplomy, ale součástí slavnostního povýšení byl zápis do indexu vysoké školy. Jakob Bek nazývá tuto knihu Liber de Civitate Dei jak napsal Đuro Basler v obsáhlejším příspěvku 27. března 1971 v novinách Oslobođenje , str. 6“.

V Moštre byl také dům křtů bosenské církve, čas od času zde byl i královský dvůr, psaly se tam listiny (např. listina krále Tvrtka I. Hrvoje Vukčiće z roku 1381).

Bohužel v Bosně a Hercegovině, v čele její vlády, dnes převažují především lidé, kteří dokonce bojují proti existenci Bosny a Hercegoviny. Zrušili by ji, pokud je to jen trochu možné, natož se starat o důkazy o existenci středověké univerzity.

Visoko.co.ba / Al Jazeera

 Vzdělání jen s posvěcením Vatikánu

Univerzita v bosenském Visoku byla založena o 180 let dříve, než univerzita Karlova v Českém království.

Ve středověku a raném novověku bylo k založení univerzity, vedle finančního zázemí ze strany města nebo také zeměpána, nutné získat rovněž papežské stvrzení – bulu a zároveň panovníkem (ve Svaté říši římské císařem) udělené univerzitní privilegium. Jak uvádí prof. Imamović, bosenská církev, bosenské náboženství, nebylo za hranicemi uznáváno a bylo potlačováno. A bez souhlasu Vatikánu jiná věda a nauky nesměly existovat. Tento stav trvá dodnes.

Město Visoko popisuje obchodník a cestovatel „kupec benátský“ (Pavel z Rovinje 1640) jako bohaté a hříšné město, kam se jezdili léčit již staří Řekové a Římští císaři. Ve Visoku kdysi existovaly vyhlášené horké bahenní koupele (Goruša Hydronimska) a podle popisu kupce benátského se nacházely někde v Moštre. Dodnes se místo nenašlo, ale stále ho hledám.

Jiří Matějka

Seznam nejstarších schválených univerzit v Evropě: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejstarších_univerzit


Pojeďte s námi. Nové cesty a expedice najdete zde. Pro informace a objednávky pište, nebo volejte: info@novycestovatel.cz, Tel: +420 777 770 609 (608)

Pokud vám časopis WM magazín líbí, podpořte časopis předplatným →. Děkuji. Jiří Matějka.

Regenračné centrum