Život musí být něčím víc

Žijeme v době duchovní hluchoty

Přestože je mnoho z nás nyní materiálně bohatších, než si naši rodiče vůbec dokázali představit, podle psychologů žijeme v kultuře duchovní hluchoty.

Začátek 21. století v západním světě charakterizuje sobeckost, materializmus, nedostatek morálky, pospolitosti a konečně i nedostatek smyslu pro samotný život. Jsou tím zasaženi chudí i bohatí, bez rozdílu. Získat dobrou práci, zařídit si hezký domov, koupit auto, mít krásné děti a jezdit třikrát do roka na dovolenou je jistě hezké, ale i když lidé toho všeho dosáhnou, stejně tak najdou i duchovní prázdnotu ve svém srdci. Někteří z těch, jimž se takto zhroutil systém hodnot, se ve snaze zaplnit prázdnotu obracejí k pití, drogám či sexu.

Tři druhy inteligence

Proč je tento nedostatek tolik rozšířený? Podle psychologů Zohar a Marshalla existují tři druhy inteligence:

První je dobře známá rozumová a intelektuální inteligence, posuzovaná měřítkem IQ.

Druhá je emocionální inteligence, měřítko EQ, poprvé popsaná v 90. letech. Jedná se o schopnost vcítit se do pocitů ostatních a vhodně na ně reagovat.

Třetí je duchovní (spirituální) inteligence, posuzovaná měřítkem SQ; tímto druhem inteligence vyrovnáváme smysly a hodnoty, což nám umožňuje vnímat život v širších souvislostech.

Spirituální inteligence je „nejvyšší“ – počítač dokáže simulovat inteligenci měřitelnou IQ, ostatní vyšší živočišné druhy mohou vykazovat inteligenci posuzovatelnou v rámci EQ, ale spirituální inteligence je k nalezení pouze u lidí. Bez ní nemohou správně fungovat ani obě předcházející – a, jak Zohar a Marshall varují, je tato spirituální inteligence často opomíjena, ke škodě jednotlivců a nás všech.

Smysl života a spiritualita

„Smysl života je základní lidskou potřebou a právě v tom západní kultura často selhává,“ říká Zohar. „Spirituální inteligence na sebe ve zdravé kultuře bere podobu ´duchovního obrazu´,“ míní. Duchovně zdravou zemí je například Nepál, jehož náboženství a kulturní tradice jsou dosud živé, a také rodina je téměř nedotčena. Lidé v Nepálu svou spiritualitu hledat nemusí; je nedílnou součástí stylu jejich života. Nicméně, naše kultura umírá a my pociťujeme ztrátu. Úpadek vlivu církví ve společnosti je jen součástí tohoto procesu, ale ne vším. „Nemám na mysli pouze náboženství, ale i všechny naše tradice, hodnoty a zvyky. To, co drží kulturu pohromadě je sdílená duchovní vize – společné hodnoty, zvyklosti, záměry a smysly.“

Když se naše kultura obecně nestará o potřebné „ukotvení“, je odpovědí rozvíjení vlastní spirituality, hledání sebe sama. Místní tradice již téměř vymřely, musíme tedy hledat nějakou jinou úroveň sebeuvědomění, a to je přesně tam, kde by měla proniknout spiritualita. Měli bychom užít své spirituální inteligence k návratu zpět, ke kořenům.

„Je to hledání čehosi, co se skrývá za tradicemi. Ian a já hluboce respektujeme existující tradice, ale žádné nevěříme doslovně. Vždy jsme pátrali po tom, co je za nimi. Dospěli jsme do jakéhosi stádia ´globalizace´ kulturní historie, kde k vyjádření něčeho hlubšího o lidském bytí potřebujete shromáždit množství tradic. Západní psychologie nám řekla hodně o lidském chování, západní věda nám řekla hodně o existenci nekonečna, ale jsou to právě východní filozofie, které do hloubky prozkoumaly podstatu sebe sama.“

Jeden ze základních principů spirituální inteligence zahrnuje přijetí odpovědnosti za rozvoj vlastních morálních zásad a hodnot. Dnes jsou tato slova zdánlivě nemoderní, neelegantní. „Pojmy jako morálka a hodnota ztratily své původní postavení, jednoduše zkostnatěly. “ říká Zohar. Jako dítěti mi matka často říkávala: Dělej, co ti řeknu a neptej se proč. Nemohl jsem tomu uniknout ani u svých dětí. Požadovaly a očekávaly ode mne vysvětlení.

Konec modelu dostávat a utrácet

Spousta lidí, kteří mají své auto, dům, tři děti, členství v country klubu nyní říkají: „A co má být?“ Morálka dosahuje takového stupně sebeuvědomění, nakolik víte, co vás žene vpřed, odkud přicházíte, co máte ze všeho nejradši, pro co byste se obětovali, pro co byste byli ochotni zemřít. I přes duchovní ohluchnutí současného světa, je v zásadě optimistická.

Mezi mladými lidmi dnes dochází k tiché revoluci odporu k principu „dostávat a utrácet“, ničení životního prostředí a ignorování potřeb druhých.  „Mladí lidé jsou otevření, čerství, mají stále ještě smysl pro spravedlnost a slušnost, nezlomilo je zklamání.“ Ale současně Danah Zohar poukazuje i na ty, kteří nemají žádný smysl pro duchovní hodnoty – obzvlášť ty, kteří vyrostli bez vedení či poučení. Vysokou míru případů těhotenství u mladistvých dívek nezpůsobuje neznalost ochrany. Mají děti, protože si neumí představit jiný smysl života. Jsou tak prázdné, bez cíle a zoufale by chtěly mít nějaký důvod, proč vstát ráno z postele.

„Drogy,“ říká, „jsou dalším problémem smyslů.“ „Když se nudí, jdou se opít, zkouřit, anebo něco rozbít. Nuda bolí. Je nejvyšší čas pro učitele a politiky, aby přiznali, že ten problém je tu a začít ho řešit. Ale neptejte se mne jak…“

Otestujte si svůj SQ

Poznáváte se v následujících bodech? Všechny jsou známkami vysoce rozvinuté spirituální (duchovní inteligence).

  1. schopnost flexibility a spontánnosti
  2. vysoký stupeň sebeuvědomění
  3. schopnost inspirace představami, vizemi
  4. neochota zbytečně zraňovat
  5. tendence v myšlení typu: „co?“; „co když?“

 Zohar a Marshall, The Independent on Sunday

 

Regenračné centrum