Vzdušné vitamíny 5 – jeskyně Driny

Jiří Matějka

Seriál časopisu WM magazín. Dva roky měřím  „vzdušné vitamíny“ v Česko-slovenském podzemí. Dnes uvidíte výsledky měření z jeskyně Driny na Slovensku.

Záporné ionty jsou ve vzduchu, který dýcháme, stejně jako v našem těle. Záporné ionty neutralizují volné radikály, podporují metabolismus buněk, eliminují viry a bakterie, a posilují imunitní systém. Kromě toho, že čistí krev, udržují rovnováhu autonomního nervového systému, podporují také hluboký spánek a zdravé trávení. Negativní ionty chrání tělo a mozek před škodlivými vlivy životního prostředí, jako jsou například elektromagnetická pole.

Pokud chcete zůstat zdraví a v pohodě, musíte se obklopit dostatečným množstvím záporných iontů. Víc o účincích tzv. vzdušných vitamínů (tak jsem nazval prospěšné vzdušné záporné ionty) najdete na webu časopisu WM magazín → Zdravotní výhody záporných iontů

Poznámka redakce: Kupovaný přístroj (ionizátory apod.), které údajně vyrábí záporné ionty, není dobrá volba. Důvod je jednoduchý – v žádné jeskyni, nebo místě, s vysokými hodnotami záporných iontů, jsem neviděl zásuvku ani prodlužku na 220 V … Přírodní ionty jsou nenahraditelné.

Jeskyně Driny (48°30’07″N, 17°24’24″E)

Krápníková jeskyně Driny se nachází v Smolenickom krase ve východní části pohoří Malé Karpaty. Jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou je dlouhá 680 m, výškový rozdíl činí 40 m. Puklinovou jeskyni vymodelovaly srážkové vody, protékající do podzemí; tvoří ji úzké puklinové chodby a nevelké síňové prostory, které se vytvořily zejména na křižovatkách tektonických poruch.

Smolenický kras (také Malokarpatský) se rozprostírá nad obcí Smolenice a tvoří ho skupina vápencových kopců. Největší pozornost zasluhuje kopec Driny (434 m n.m.), pod jeho vrcholech byla jeskyně objevena. Podle odborníků se jedná o poměrně čistý vápenec z geologického období Triasu.

Vstup do jeskyně Driny vede uměle rozšířenou chodbou (1933). První měření vzdušných vitamínů jsem provedl před vstupem a dále na několika místech v jeskyni. Výsledky našeho měření vzdušných vitamínů (záporných iontů) jsou uvedeny v tabulce.

Z naměřených hodnot vyplývá, že v určitých částech jeskyně Driny je koncentrace vzdušných záporných iontů pro zdraví velmi prospěšná, v jiných místech představuje dlouhodobý pobyt zdravotní riziko.

Z mých zkušeností z mnoha podzemí vyplývá, že v uměle vysekaných chodbách, nebo kolem chodníků a konstrukcí jsou hodnoty vzdušných vitamínů spíš pro zdraví nepříznivé. Také na mnoha místech, která jsou na pohled krásná, jezírka, krápníky, stalagmity apod., nemusí být pro organizmus prospěšná – viz foto. Tento nepříznivý jev nastává zejména, pokud je krápníková výzdoba již mrtvá.

Tabulku s naměřenými hodnotami vzdušných vitamínů v jeskyni Driny najdete v časopise WM magazín č. 217 →

Vápenec a datování

Všeobecně se tvrdí, že vápenec je sedimentální hornina, která vznikala po miliony let na dně moří usazováním korálů, skořápek a ulit měkkýšů. V takové hornině nacházíme zbytky škeblí a ulit. Podle odborníků vznikal vápenec již před 416 miliony lety (Devon 416-359,2). Vznikal také v dalších obdobích Perm (299-47), Trias (252-51), Jura (201-56), spodní Křída (145-100,5), Křída (145-79 mil. let) … Ano, bavíme se o událostech před miliony lety. Jak to odborníci, tak přesně ví? Neví nic. Je to jen velká hra na milionové datování, která byla vymyšlena v 19. století. Všechno mohlo být úplně jinak.

Geologické datování

Jeskyně Driny (434 m n.m.) se nachází v poměrně chemicky čistém vápenci, který vznikl chemogenní reakcí ve sladkovodním prostředí. Čisté vápence jsou bílé. Různé příměsi zabarvují horninu do šeda, červena (oxidy železa), nebo okrové barvy, zejména když je vystavena zvětrávání. Dolomit může také obsahovat značný podíl jílových příměsí a přecházet tak do slinitých hornin. To jsou pro naši rekonstrukci geologických událostí kolem Smolenice důležité informace.

„Čisté vápence vznikají ve sladkovodním prostředí na kontinentech. Jsou to zejména vápence z povrchových vod – prameny minerálních vod, vodní toky, stojaté vody, bažiny, jezera, moře …“

Prostudoval jsem mnoho knih o geologii a hledal nové informace na internetu. Téměř všichni experti a odborníci vysvětlují vznik hornin na naší planetě podle geologické chronologie z 19. století. Dokonce, někteří upřesňují události až na 200.000 let – úžasný akademický poznatek, jako by u toho všichni osobně byli. Mají snad stroj pro cestování časem?

Jsem stavební odborník a napadlo mě podívat se na rozhodnutí o územním plánu v obci Smolenice, které je veřejně dostupné.

To stojí za přečtení: Územie obce Smolenice sa rozprestiera na styku Trnavskej pahorkatiny s Malými Karpatmi. Vzhľadom na to územie obce má veľmi pestrú geologickú stavbu. Geologické podložie v severnej časti riešeného územia tvorí spodný trias so slienitými vápencami a bridlicami. Nachádzajú sa tu aj útvary permu, jury a kriedy. V nižších častiach prechádzajú do druhohorných spodnokriedových rohovcových vápencov v okolí jaskyne Driny. V pohorí sa ešte nachádzajú melafýrové pyroklastiká, kremence a kremité pieskovce, čierne bridlice a pieskovce. V južnej nížinnej časti sú podložím kvartérne sedimenty pleistocénu s pieskoštrkmi a náplavovými kužeľmi.

Je mi to líto, ale úředník vůbec nevěděl, co psal, zřejmě to opsal od dalšího experta. Na severu Smolenic je údajný Trias (252-51), Perm (299-47), Křída (145-79), ve středu pak druhohory (252-66), na jihu jsou to čtvrtohory (2,588-1,6 mil. let před dneškem). V jeskyni Driny jsem se dozvěděl, že je stará 5 miliónů let.

Ještě jedna poznámka, kterou považuji za důležitou. Malé Karpaty jsou tvořeny vyvřelinami (tzv. původní pevné podloží). Později byly překryty vrstvou vápenců a dolomitů, včetně oblasti s jeskyní Driny.

Podivná událost před 5.000 lety

Povrch země byl dřív spíše plochý, pokrytý jezery a bažinami. Půda byla zaplavována mořskými vlnami s čerstvou (sladkou) vodou. Existovalo mnohem méně hor a kopce nebyly tak vysoké. Na konci 4. a začátkem 3. tisíciletí př. n. l. se stalo něco, nad čím si vědci lámou hlavu dodnes. Reliéf Země se náhle změnil.

Jedním z mnoha důkazů může být fakt, že na území dnešního Maďarska nebyly nalezeny žádné archeologické artefakty pod úrovní cca 180 metrů m n. m. To je možné vysvětlit dvěma způsoby:

  1. nastal pokles moře o cca 180 metrů (málo pravděpodobné)
  2. nastalo vyzdvižení pevnin o cca 180 metrů (velmi pravděpodobé)

Jak to bylo s pevninou u Smolenice? Před pár tisíci lety vyčníval kopec Driny 254 metrů nad hladinou tehdejšího sladkovodního moře. Před asi 5.000 lety byla hornina vyzdvižena spolu s čistým vápence o 180 metrů výš. Při posunu pevniny směrem vzhůru vznikly v kopci Driny trhliny a pukliny. Jedna z puklin je dnes známá jeskyně Driyny.

Poslední celosvětová katastrofa, která změnila povrch naší planety, se odehrála před asi 5000 lety. Vše se změnilo tektonickou depresí, která je důsledkem smršťování Země. Vznikaly nové hory a pevniny, jiné se propadly pod hladinu moří a sladkovodní oceán Tethys (dnešní Maďarská nížina) se rozpadl. Původní povrch naší planety a život na ní se v mnohém změnil.

Nedávná změna pevnin a moří je nová teorie, kterou podporují skuteční odborníci. V časopisu WM magazín se dočtete o dalších důkazech, které je možné najít u nejstarších staveb světa. Mé první poznatky o této nebývalé události nejdete v Knize Naše fantastická minulost.

V dalších číslech časopisu WM magazín Skryté skutečnosti zveřejním další jeskyně a podzemí, kde jsem prováděl měření vzdušných vitamínů. Určitě se máte na co těšit, měřil jsem také v nejznámějších jeskyních.

Nový seriál Vzdušné vitamíny v Česko-slovenském podzemí – články najdete zde →

Regenračné centrum