Skuteční vynálezci a objevitelé

Průkopníci vědeckého pokroku

Při pohledu do školních učebnic vypadá všechno jednoduše. Ve skutečnosti to však bylo mnohem složitější. Převratné vynálezy totiž nevynalezl jen jeden člověk, ale šlo o dlouhou řadu objevů, kdy každý vynálezce začínal tam, kde jeho předchůdce skončil. V mnohých vědeckých a technických odvětvích náleží ruskému národu nesporné prvenství. Teprve nyní se i u nás dovídáme o těchto průkopnících vědeckého pokroku, jejichž význam se snažila západní literatura potlačit.

Dvacet let před Jamesem Wattem

Všechny učebnice připisují vynález prvního parního stroje Angličanu J. Wattovi. Na základě nezvratných fakt však sovětští vědci dokázali, že 20 let před Wattem sestavil parní stroj ruský mechanik Polzunov. Polzunov byl synem vojáka. Od mládí pracoval jako učeň v jekatěrinburgském závodě. Tento geniální samouk si rychle osvojil potřebné znalosti praxí i dalším studiem knih. V závodech se tehdy pracovalo hlavně ručně. Jediným motorem bylo kolo, které připoutávalo závod k vodním přehradám a které fungovalo jen někdy. Polzunov se dověděl ze starých knih, že už od starověku se hledal způsob, jak využít páry pro pohon.

Polzunov chtěl vytvořit parní stroj pro pohon továrních zařízení. Takový stroj dosud svět neznal. Základem pro jeho sestrojení bylo studium ruských učenců, v první řadě Lomonosova.

Roku 1763 vystoupil Polzunov se zevrubnou energetickou teorií a tvrdil, že pro užitek všeho lidu je nutno „dát oheň do služeb strojů”. V květnu 1766 pak začal pracovat v Barnaulu první parní stroj pro pohon továrních strojů, sestrojený Polzunovem.

Elektrické osvětlení je ruského původu

Otcem moderní elektrotechniky je ruský učenec, akademik V. Petrov. Roku 1802 objevil elektrický oblouk a první dokázal, že se dá elektřiny použít ke svícení. Jeho myšlenky realizoval vynikající vynálezci Lodygin a Jabločkov.

Jabločkov vytvořil první elektrickou obloukovku. „Jabločkovovy svíce“, pro které se nenalezlo použití v Rusku, osvěcovaly roku 1876 pařížské ulice a obchody. Francouzi nazývali první světlo v ulicích Paříže „ruské světlo”. První Jabločkovova svíce vydržela svítit jen asi 45 minut. Tuto nevýhodu odstranila konstrukce se čtyřmi „svíčkami“ v jednom svítidle, které se samočinně přepínaly.

Problém elektrického světla řešil Jabločkovův krajan Lodygin zcela jinak. Sestrojil první uhlíkovou žárovku, která dosud slouží lidstvu v poněkud pozměněné formě. Roku 1873 předvedl svou žárovku veřejně v Petrohradě. Carská vláda však nevyužila jeho vynikající vědecký objev. Naopak, zahraniční vynálezci po tomto ruském objevu natáhli ruce.

Roku 1877 odjel poručík ruského námořnictva Chotinekij do Ameriky. Ve svých zavazadlech měl mimo jiné Lodyginovu žárovku. Mezi Američany, kteří se prostřednictvím Chotinského seznámili s ruskou technickou novinkou, byl i vynálezce Edison. A roku 1879 si Edison dává patentovat uhlíkovou žárovku, kterou šest let před ním vynalezl Lodygin.

Nezvratná fakta svědčí o prioritě geniálních vynálezců Jabločkova a Lodygina. První elektrické světlo je „světlo ruské“.

Bezdrátové spojení

Rozhlas je jedem z největších vědeckých objevů všech dob a zásluhu na jeho objevu má ruský fyzik Alexandr Štěpanovič Popov (1859–1906).

Popov studoval elektromagnetické vlny. Podařilo se mu sestavit anténu, aby zachycovala tyto vlny. 25. dubna 1895 předvedl A. Popov na zasedání ruské fyzikálně-chemické akademii zařízeni pro zaznamenávání elektrických vlnění v atmosféře, kterému říkal „zapisovač bouře“. Byla to vlastně první radiová stanice. Roku 1896 vystoupil Popov se zdokonaleným radiotelegrafem. 12. března tohoto roku byla odeslána a přijata na vzdálenost 250 m první radiová depeše.

Italský inženýr Marconi zatím použil Popovovy antény a dal si v Anglii patentovat vynález radiografu. Popov prohlásil v ruském tisku, že Marconiho vynález je přesnou kopií jeho vlastního vynálezu. Přestože bylo ihned potvrzeno autorství Popova, považuje se Marconi dodnes za vynálezce bezdrátové telegrafie.

První traktor Fedora Blinova

Literatura tvrdí, že „pásový traktor poprvé sestrojila americká firma Holt, roku 1912.” Je to však pravda?

Nedávno byl v archivech objeven materiál, který dokazuje, že prioritu ve vynálezu pásového traktoru mé ruský mechanik, samouk, Fedor Blinov, syn nevolníka z volského újezdu. 20. září 1879 byl patentován jeho vynález prvního housenkového traktoru. Roku 1888 dokončil konstrukci druhého housenkového traktoru, poháněného parou. Na konstrukci tohoto traktoru vyplýtval všechny své úspory. Když se němec Hildentried, majitel firmy na hospodářské stroje, dozvěděl o jeho finančních těžkostech, chtěl od Blinova odkoupit jeho vynález. Když se Blinov dověděl, že jeho vynález ponese německou ochrannou známku, odmítl svůj vynález prodat. Nechtěl, aby se jeho traktor dostal do cizích rukou. První parní pásový traktor tedy vytvořil ruský mechanik dlouho před americkou firmou Holt.

Podélný řez parního traktoru Fedora Blinova přiložený k jeho patentní přihlášce:  1. kolo. 2. Opěrné paprsky. 3. Vedoucí kolo. 4. Housenkový pás. 5. Články pásu. 6. Parní kotel. 7. Tlakoměr. 8. Píšťala. 9. parní stroj. 10. První dvojice šestice. 11. Druhá dvojice. 12. Řídící páka. 13. Sedačka řidiče. 14. Budka.

Konstruktér prvního letadla na světě

V Leningradě (dnes Petrohrad), v nevelké budově, je museum M. V. Frunze. Nedávno zde byla zahájena výstava, věnovaná konstruktéru prvního letadla na světě, Alexandru Možajskému.

Ve školních učebnicích se dočtete, že vynálezci letadla byli bratři Wrightové. Avšak dějiny nezvratně dokazují jinou skutečnost. Vynálezcem a konstruktérem prvního letadla byl A. F. Možajskij, jehož stroj vzlétl o dvacet let dříve než letadlo bratří Wrightů.

V muzeu je uloženo 6 dokumentů, které vyprávějí o životě a práci známého ruského vynálezce. Je tam veliký obraz, znázorňující Možajského na palubě válečné lodi. Námořní a vynálezce pozorně sleduje let ptáků. Pozorování a pokusy Možajského přesvědčily, že lze sestrojit stroj, který by létal ve vzduchu. Konstruktérovo pevné přesvědčení dokazuje i úryvek z jednoho jeho dopisu: „Představte si: nad nepřátelským táborem se najednou objevuje vzdušná minonoska. Tyto minonosky – budou nesporně v krátkém čase vynalezeny a sehraji ve vojenství velikou úlohu. Můžeme připustit, aby nás v tom předhonil jiný národ? Takové věci se musí věnovat celý život, aby bylo dosaženo cíle.”

Vystavené náčrty, dokumenty, snímky, to vše ukazuje, jak úporně Možajskij pracoval. Když prostudoval let ptáků, přistoupil konstruktér ke stavbě draka, prototypu letadla. Na velikém obrazu vidí návštěvníci muzea let tohoto draka. Po zaprášené silnici jede trojka. K povozu je přivázáno tenké drátěné lano, táhnoucí se daleko do výše. Na konci drátěného lana je připevněn vzdušný drak s člověkem. Až deset let po Možajském opakovali pokusy Francouzi a Angličané.

Nehledě na nepříznivé hmotné podmínky, když carská vláda odmítla vynálezci pomoc, Možajskij pokračoval ve stavbě létajících modelů, Zde leží, časem zažloutlé, ale výborně zachované náčrty

těchto modelů. Zároveň jsou zde kresby prvního aeroplánu a motorů. Dávají názornou představu o Možajského letadle. Byl to jednoplošník, který měl trup, křídla, podvozek, motorový pohon, horizontální a vertikální řízení, t. j. všech pět prvků, které mají moderní letadla.

V muzeu jsou uloženy nesporné důkazy o ruském prvenství v sestrojení prvního letadla: Pas na vzduchoplaveckou zbraň, vydaný Departementem pro obchod a řemeslo v r. 1881 plukovníku námořnictva Alexandrovi Možajskému. Datum 3. listopadu 1881 je jasně viditelné. A sotva půl roku po tom, co si dal Možajskij patentovat svůj vynález, byl uskutečněn i prvý let aeroplánu. Tato významná událost je zachycena na velkém panelu, jak se Možajského stroj odpoutává od nakloněné

dřevěné plošiny a letí nad polem. Aeroplán řídí věrný vynálezcův pomocník Ivan Goluběv.

Zkušební let prvního letadla na světě se uskutečnil 20. června r. 1882 na petrohradském předměstí.

Možajského letadlo bylo výborně vybaveno. Mělo výškoměr, sklonoměr, kompas, dva teploměry, optický zaměřovač a rychloměr. Není bez zajímavosti, že v roce 1913 Nesterov, první pilot, který provedl looping, letěl na letadle, vybaveném pouze jedním: přístrojem, a to výškoměrem.

Co do konstrukce je Možajského letadlo dokonalejší než stroje, sestrojené později v zahraničí. Tak aeroplán, na kterém na 12 sekund vzlétli do vzduchu v r. 1903 bratři Wrightové, neměl ještě kabinu.

– redakce, Jiří Matějka –

Regenračné centrum

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář