Klimatické periody roku – březen

2.0 REORGANIZAČNÍ KLIMATICKÉ PROCESY NA ZEMI Zdokumentovaná pozorování všech geofyzikálních procesů (s ohledem na planetární prostředí) a samozřejmě všech významných a pokračujících modifikací uvedených solárně- pozemských vztahů, kombinovaných s nedílnými účinky andropohenední aktivity v heliosféře našeho slunečního systému [33, 34], umožnila učinit závěr: přímo před očima nám právě probíhá celková reorganizace a transformace pozemských fyzikálních a environmentálních kvalit. Současné „přeuspořádání“ je další z mnoha v dlouhé linii kosmo-historických případů významných evolučních transformací sluneční soustavy; periodickou modifikací zesílením heliosféricko-planetárních procesů. Tato nová eventualita vyvolává intenzivní tlak na geofyzikální prostředí naší planety a stavy, pozorovatelné v pozemských přírodních procesech. Účinky již produkují hybridní procesy na všech planetách naší sluneční soustavy, kde už tyto kombinované vlivy na přirozené vlastnosti hmoty a energie jsou pozorovány a hlášeny. Nyní si povězme něco o globálních, regionálních a lokálních procesech. 2.1 Inverze geomagnetického pole. Se zřetelem na známou a významnou roli magnetického pole na lidský život a veškeré biologické procesy si načrtneme hlavní rysy proměnného stavu geomagnetického pole. Máme k dispozici řadu kosmických lodí a satelitů, jejichž přístroje v posledních letech registrovaly růst heliosférické magnetické saturace [11, 18, 35]. Přirozená odezva Země na toto zvýšení úrovně sycení se projevuje v její bipolární intenzitě, lokalizaci „c“ magnetického pólu […]

Pranostiky – leden Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací. Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata. Leden  Je to nejstudenější měsíc v roce. Jeho průměrná teplota je –0.91 ± 3.18 °C. Vyskytly se však i velmi teplé ledny, kdy teplota byla velmi vysoko nad průměrem. Například leden v roce 1796 měl teplotu 5.8 °C a leden v roce 1921 byl jen o 0.8 °C chladnější. Proč dochází k tak silným výkyvům v klimatu, o to se dnes odborníci přou. Jedna skupina zastává názor, že v současné době prožíváme silné oteplování, které má na svědomí člověk. Tento oteplovací trend nelze nepřehlédnout a v literatuře se objevuje pod termínem „skleníkový efekt“. Oč tady jde. Průmyslové exhaláty v podobě plynných emisí se dostávají vysoko do atmosféry, kde se rozptylují a velmi pomalu sedimentují. Vzhledem k jejich zvláštním optickým vlastnostem, propouštějí teplo pouze jedním směrem. To má za následek, že se zemský povrch stále více otepluje v důsledku infračerveného záření odraženého od průmyslových […]

Pranostiky – červen Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací. Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata. Červen Všichni jsme rádi, když se kalendář přehoupne přes měsíc květen a nastoupí červen. To je již léto se sluníčkem a pohodou. Příroda na nás dýchá neopakovatelnou atmosféru poklidu a tepla. Děti se těší na prázdniny a školní povinnosti jim už mnoho neříkají, protože lákadel je daleko více mimo školu než v ní. V závěru měsíce již panují letní teploty, čas od času přerušené náhlou letní bouřkou. Průměrná teplota června je 17.91 ± 1.44 °C. Nejteplejší červny byly v Praze – Klementinu zaznamenány v letech 1811, 1917 a 1930 (22.5, 21.1, 20.9°C) a nejstudenější v letech 1923, 1871 a 1884 (13.2, 14.7 a 14.8 °C). Červen je také měsícem s nejvyšším srážkovým úhrnem v roce s hodnotou 65.68 mm. Rekordní nejdeštivěší červny byly zaregistrovány v letech 1926, 1951 a 1815 (174.5, 171.0 a 161.4 mm). Již jednou jsme narazili na problém vulkanického […]