Klimatické periody roku – březen

Pranostiky, klimatické periody roku Jiří Svoboda Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací. Staré pranostiky najdete vždy v každém čísle časopisu WM magazín Skryté skutečnosti. Budete mít možnost porovnávat jednotlivá klimatická období se skutečností. Jejich zbytky se uchovaly až do našich dnů a nebýt badatelského úsilí etnografů, jistě by z našeho kulturního obzoru zmizely docela. Při tom ještě před sto lety patřily pranostiky k jedněm z nejzákladnějších všeobecně rozšířeným pravidlům, sloužících venkovskému a v mnohých případech i městskému obyvatelstvu k základní orientaci v meteorologickém průběhu celého roku. Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata. Nicméně mnohé pranostiky byly vyloženě pověrečné a vůbec neodpovídaly realitě. Na druhou stranu, závěry dosti velkého procenta z nich nesou stopy dlouholetých zkušeností a pozorování, takže výsledky, ke kterým dochází, jsou platné dodnes. Pranostika Slovo pranostika, tak jak je chápe slovník spisovného jazyka českého, je předpověď, především počasí, ve formě průpovídky vyjadřující lidovou zkušenost. Ovšem historie vývoje názvu pranostika je překvapivě krátká. Jungmannův slovník z roku 1837 […]

Přízemní bouřka může být příčinou vzniku záhadných kruhů v obilí a jiných porostech. Plazma je čtvrté skupenství hmoty, má řadu přírodních i umělých forem. Kruhové obrazce vznikají běžně po celý rok. V zimním období  mají malý průměr, takže je nevidíme. S příchodem teplých dní je můžeme vidět snadno v obilí, hůře v porostech. Plazmové výboje zimní, letní, v těle člověka a kulový blesk   Plazma je čtvrté skupenství hmoty, má řadu přírodních i umělých forem. Tvoří ji shluk volných elektronů a iontů. Rotací získává plazma sféroidní, nejčastěji kulový tvar a magnetický „obal“. Přírodním rotujícím plazmoidem je Slunce, každá hvězda, klasický kulový blesk a jemu příbuzné formy rotujících plazmoidů zimních a letních výbojů (původci tzv. kruhů v obilí a jiných porostech), rotující plazmoidy v lidském těle, jež zpopelní zasažené části. Plazmou nerotující jsou čárové atmosférické blesky, plazma ohnivých smrští, plameny hořících paliv, plazma za explozí atomových a vodíkových bomb, experimentální plazmové výboje – „šňůry“ – v termonukleárních reaktorech; rotující plazmoidy byly vyrobeny i uměle, v laboratoři, a jejich vznik vyprovokován i v přírodě (autor provedl obojí; kruhové plazmoidy v porostech vyvolali a popsali japonští fyzikové). Zimní rotující plazmoidy v souvrství voda – led – sníh. Water-Ice-Snow, zkr. WIS.      Začneme touto […]

Pranostiky – duben Jedna pranostika, o které si dovoluji prohlásit, že ji budete znát asi všichni, se vztahuje k měsíci dubnu: BŘEZEN ZA KAMNA VLEZEM – DUBEN, JEŠTĚ TAM BUDEM. To odpovídá velice přesně dlouhodobému průměru. Aprílové počasí, je pak přímo termín, kterým jsme si zvykli označovat jeho nestálost a rozkolísanost v tomto měsíci. Zima je sice už u konce a ve vzduchu je cítit nastupující jaro, ale teplo nám příliš není. Ostatně jak sám název měsíce napovídá, jde o jarní měsíc, který je pojmenován po listí rašícího dubu. Definitivní konec zimy ovšem zdaleka ještě nenastal. Střídání ledových spršek se slunečními dny jsou ovšem velmi častá. Zemský povrch je ohříván sluncem po jarní rovnodennosti déle, takže v závěru měsíce převládá spíše teplejší ráz počasí. Nejstudenější dubny byly zaregistrovány v letech 1839, 1817 a 1785 (4.8, 4.9 a 5.4 °C) a nejteplejší v letech 1800, 1794 a 1961 (16.2, 13.9 a 13.2 °C). Rovněž i srážky jsou faktorem, který je v dubnu zvlášť bedlivě sledován, neboť si zemědělci mohou učinit přibližnou představu o budoucí úrodě. Za pozornost stojí, že v roce 1997 byl zaznamenán vůbec největší srážkový úhrn za celou dobu klementinských pozorování (1804 – 1997) s hodnotou 180.3 mm. Naznačovala […]