Klimatické periody roku – březen

Co objevila v Caricině bulharská armáda? Jiří Matějka Je to největší tajemství světa – tajná vojenská operace Slava. Objev podzemních komor. Jde o město mimozemské civilizace? Domnívám se, že pravda je tam někde venku! Časopis WM magazín byl v Caričině. Na místě jsme zjišťovali nová fakta a svědectví o projektu Slava. Podívejte se. Udělejte si názor sami. Armádní operace byla tajná. Hledejme společně fakta. O Samuelův zlatý poklad zřejmě nešlo Pro většinu Bulharů je Caricina symbolem něčeho mystického. Caricina je po staletí vnímána jako brána do jiných světů. Na konci listopadu v roce 1990 navštívil Dimitar Kekemenov, rodák z Cariciny, generální štáb bulharské armády.  Setkání se zúčastnil profesor Naplatanov, psycholog Dimitar Syrakov, major Serafinov z vědecké sekce, psycholožka Dora Petrova Sineva, Eli Loginova a Svetko Kanev, zástupce náčelníka vědecké fakulty ministerstva obrany. Kekemenov tvrdil, že v jejich rodině se s generace na generaci předává legenda o ukrytém pokladu ukrytém pod Caricinou. Údajně má jít o poklad jednoho z bulharských vládců, krále Samuela. A on ví kde to místo je. Vedení generálního štábu se rozhodlo uspořádat dne 5. prosince 1990 první průzkum, kterého se zúčastnili aktéři schůzky, navíc jela i dcera plukovníka Naplatonova, Marina. Je nutné zdůraznit, že o pokladu do […]

3.0 NÁSTUP NOVÝCH KLIMATICKÝCH PODMÍNEK A KONSEKVENCE S ohledem na celkové a následné souvislosti pozadí přechodu a nově se formující procesy, které s sebou nese uvedená kosmogonická a antropogenezní planetofyzikální transformace, včetně změny našeho počasí a klimatických systémů, bude rozumné rozdělit tyto záležitosti podle jejich manifestačního (explicitního) a skrytého (implicitního) vlivu na pozemské prostředí. 3.1 Zjevné nebo explicitní důsledky Třídy nebo kategorie účinků způsobených současným stupněm reorganizace planety Země jsou velmi rozdílné. Nejčastěji se však vztahují na přechodné vysoce energetické události. Na základě závěrů Jokohamské konference (1994) je lze nazývat „signifikantními (významnými) katastrofami“. Podle toho rozeznáváme devět typů signifikantních katastrof: Mimo to musíme poukázat na prudký růst počtu povětrnostních katastrof v posledních letech. Jen v atlantické oblasti se v roce 1994 utvořilo 19 cyklón – a 11 z nich zrodilo hurikán. To byl stoletý rekord [60]. Letošní rok (1996) je obzvlášť obtěžkán zprávami o záplavách a jiných druzích meteo-katastrof. Dynamický nárůst významných katastrof ukazuje důležitý vzestup rychlosti jejich tvorby od roku 1973. Generelně vzrostl počet katastrof mezi lety 1963 a 1993 o 410%. Zvláštní pozornost musíme věnovat rostoucímu počtu a rozmanitosti těchto pohrom a jejich následkům. Škody >1% při ztrátách na životech >1% poměr národního produktu k populaci > 100 […]

2022/11 – nová data vzbuzují obavy Článek vyšel v časopise WM magazín – vánoční dvojčíslo 2151/252 → Časopis WM magazín č. 251-252  ke stažení → Exploze sopky Tonga byla děsivá. Vulkanický sloupec dosáhl mezosféry a zdá se, že to bude mít dopad na klima. Nová data vzbuzují obavy. V lednu otřásla souostrovím Tonga kolosální podmořská erupce. Zvedl se gigantický oblak popela a vody. Výzkumníci potvrdili, že se jedná o nejvyšší oblak, jaký se kdy v historii pozorování vyskytl. Jeho výška dosáhla až 58 km. Odborníci nyní potvrdili, že sloupec popela a vody dosáhl až několika desítek kilometrů a může to mít dopad na klima. To jsou první předpoklady z ledna 2022. Při lednové erupci sopky zemřelo 6 lidí a světem prošla několikrát tlaková vlna, která byla naměřena až v Německu. Bouchnutí bylo slyšet tisíce mil daleko jako Nový Zéland a Fidži. Následná tsunami s vlnami vysokými až 15 metrů zdevastovala části Tongy a zasáhla i vzdálená pobřeží Japonska, Aljašky a Jižní Ameriky. Erupce vyvrhla obrovské množství popela a především vody, což se během novodobé historie ještě nestalo. Voda a popel se dostaly až do mezosféry Mnozí jistě vědí, že atmosféra se dělí vertikálně na několik oblastí. Troposféra sahá do výšky 20 km […]