Cesty a expedice s časopisem WM magazín
Na světě existují prastaré artefakty lidských lebek z různých materiálů. V naší oblasti jsou to například kamenné lebky nevyčíslitelné historické hodnoty.
Na česko-slovenském pomezí bylo nalezeno několik kamenných lebek nevyčíslitelné hodnoty. Československé lebky zmizely, tak jako informace o nich. Zůstal mi jen novinový článek z 90. let, s fotkou a přibližným popisem místa objevu.
První průzkum terénu
Navštívil jsem jedno z možných míst, kde mohly být v 90. letech minulého století nalezeny unikátní „československé“ kamenné lebky. Zatím jsem lebky nehledal, proběhl první orientační průzkum, kde místo je, jeho rozloha a jak se k němu snadno dostat. Lokalita je úžasná a určitě budou nutné další průzkumy. Můj první dojem? Skalní město u Lidečka vypadá jak rozvaliny města dávných obrů….
Lidečko v pověstech
O Lidečku se psalo už v roce 1424 v souvislosti s husitskými válkami a králem Zikmundem. Lidečko je malebná valašská obec, která se schovává v údolí kolem řeky Senice. Z jedné strany ji obklopují Vizovické vrchy a z druhé Javorníky. Obě pohoří jsou významnými přírodními lokalitami se spoustou údolíček, kopců a kopečků. Javorníky jsou navíc součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Nejznámější zajímavostí a dominantou hor kolem Lidečka jsou Čertovy skály. Je to 150 m dlouhá a až 25 m vysoká skalní zeď. Odborníci o ní mluví jako o pískovcové lavici, nebo stěně schodovitě uspořádaných kvádrů. Na první pohled vypadá Čertova stěna poskládaná z pravidelných kvádrů jako hráz, která se kdysi protrhla. Mnozí se domnívají, že stěna není přírodního původu, ale že byla postavena z uměle vyrobených kvádrů. Ve skutečnosti je tato „čertova hráz“ dlouhá pět kilometrů a končí na vrcholu Hradiska.
Tam kde se vyskytuje slovo čert, určitě existuje stará pověst. O skalách nad Lidečkem je jich hned několik. Třeba o sázce mlynářky s čertem, o Rozině, která čerta odmítla a taky o černokněžníkovi, který vodil chudobné lidi do jeskyní pod skalami a tam je obdarovával zlatem. Jádrem pověstí je čertův úkol, kdy měl postavit v údolí hráz a obrátit tok řeky Senice. Zda jde o lidovou báchorku, nebo o ústní záznam skutečné události, kdy tekla řeka opačně, musíte posoudit sami. Je zajímavé, že úzká soutěska u Čertových skal se nazývá Lomensko (něco se prolomilo?). Nejlepší způsob je Čertovy skály navštívit a prozkoumat je.
Lidečko a okolí
Jeskyně v horách v okolí Lidečka, jak praví legenda, skutečně jsou. Nad Čertovými skalami na vrcholu s názvem Kopce. Vznikly sesuvem pískovců a zatím jich bylo objeveno dvanáct. Nejdelší z nich má přes sto metrů a říká se jí Naděje. Jiná přibližně 70 m dlouhá se jmenuje Netopýrka. Jeskyně jsou veřejnosti nepřístupné.
Na vrcholu nedalekého Kopce (699 m. n. m.) bylo objeveno hradisko z doby bronzové (6 000 př. n. l.). Z hradiska se dodnes dochovala část valu a část příkopu, kde jsou pískovcové jeskyně. Vizovické vrchy jsou známé svými plochými vrcholy, na kterých je možné vidět pozůstatky starého osídlení. Například nad vesnicí Rajnochovice byl kdysi na kopci „Kala(e)ndr“ megalitický kalendář, o kterém jsem psal v knize Naše fantastická minulost. Jiným příkladem může být Hostýn, s katedrálou Svatý Hostýn, která je postavena na základech starého slovanského hradiště.
Pulčínské skály
Čertovy skály spolu s nedalekými Pulčínskými skalami je nejmohutnější skalní útvar na celé Moravě. Národní přírodní rezervaci Pulčín – Hradisko je v jihozápadní části horského pásma Javorníků, asi 0,5 km severně od obce Pulčín, v blízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko). Nachází se v nadmořské výšce 510 až 773 m. Známé pískovcové skály jsou dobře viditelné z Pulčína. Nad nimi je vrch Hradisko. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou (500 m délka, 150 m šířka), která je orientovaná ve směru JZ-SV. Od vrcholu spadají strmé svahy v lese ukrytými skalními útvary. Skalní město je tvořeno kaňony, impozantními útvary, převisy, roztroušenými bloky, prohlubněmi, kamennými zálivy a jeskyněmi.
Pískovec na vrcholu skal s obsahem křemene a slídy je velmi pevný. Působením gravitace, nebo zemětřesní, se vrcholové skalní bloky rozlámaly a sesuly. Vzniklo tak unikátní skalní město, které mi spíš připomíná zřícené město obrů, než 50 milionů let trvající geologická eroze.
Druhý průzkum skalního města
Skalní město u Lidečka je jedno z možných míst, které popisoval objevitel kamenných lebek ve svém článku. Uvedl pouze název hradisko, místo ležící někde na česko-slovenském pomezí. Rozhodl jsem se, snad intuitivně, jako první prozkoumat oblast Pulčínských skal.
Náš výstup do skalního města začal u Pulčínského potoka v nadmořské výšce 600 m. První etapa výstupu vede po udržované stezce s řetězy na vrchol nejznámějších skal. Z poslední skalní vyhlídky jsme se vydali dál, až na samotný vrchol Hradiska v nadmořské výšce 773 metrů. Cestou jsou vidět sesuté pravoúhlé skalní bloky a desky, některé kameny byly zřejmě opracované do podoby zvířat.
Hradisko
Vrchol Hradiska je ze tří stran ohraničen svislými stěnami až 18 metrů vysokými. Vrcholová plošina je téměř vodorovná. Nejsou viditelné žádné zbytky lidských staveb. Domnívám se, že na vrcholu žádná stavba nikdy nestála …
Z vrcholu se dá sejít do tzv. skalního města SZ, SV, nebo JV směrem. Pro druhý průzkum jsem zvolil cestu na severozápad. Sestup mezi sesutými bloky a kaňony se stěnami vysokými až 10 metrů není jednoduchý. Bloudění kamenným mořem vyžaduje odvahu, dobrou orientaci, opatrnost a fyzickou zdatnost.
Skalní město
Dnes jsme prozkoumali malou část SZ skalního města. Viděl jsem podivné popadané kamenné překlady a pravidelné bloky. Jedna pravoúhlá hrana asi desetimetrového bloku byla evidentně uměle opracovaná. Blok byl u vstupu do kaňonu a ptám se sám sebe – proč to tady někdo pracně tvaroval? Vždyť podle geologů se dnes procházím po území třetihor! Třetihory je geologické období Země, které oficiální věda datuje do časů před 66–43 miliony lety (Paleozoikum). Oficiální geologická tabulka vznikla až v 18. století. Podle ní se datují všechny vývojové etapy a horniny na naší Zemi, proto bloky ve skalním městě u Pulčína musejí být staré 50 milionů let. Já mám tento názor – ano, hornina může být stará miliony let, deset, sto či víc, to není dnes nijak podstatné, respektuji jejich hru na miliony let. Důležité je, kdy a kdo tyto pískovcové bloky opracoval a používal.
Na jednom místě je vidět nad otvorem mohutný kamenný překlad. Jeho strany jsou pravoúhlé. Kousek dál leží vedle sebe dva mohutné bloky. V soutěsce vidím tzv. kyklopskou zeď s kameny poskládanými tak, aby nevznikla průběžná spára. Zajímavé jsou kaňony mezi skalami, které připomínají dávné cesty jejichž stěny se časem sklonily dovnitř. Tohle přece nemůže být dílo přírody.
Domnívám se, že pravidelné kamenné bloky, zdi z kyklopských kamenů, nebo otvory s překlady, jsou pozůstatky dávného města, které existovalo kolem vrcholu Hradiska. Když došlo k odplavení spodní základny kopce (důsledkem protržení „čertovy hráze“), začalo se „skalní město“ sesouvat. Nebylo to město přizpůsobené lidem dnešní výšky, ale město, které pravděpodobně postavili a žili v něm lidé vysokého vzrůstu – lidé obři.
Pravěké rytiny na megalitu
Cestou kolem jednoho mnohatunového kvádru jsem uviděl rytiny. Jsou značně erodované, proto nejsou na první pohled vidět. Na rytině je vyobrazení labyrintu, na pravé straně je symbol lidské lebky a další znaky, které nelze snadno rozpoznat. Celá rytina je uzavřena linkou, která může vymezovat zatím neznámou oblast. Je zřejmé, že symbol labyrintu a lebky zhotovili lidé dlouho po zhroucení „města“, jako připomínku legendy o bájném městě Kyklopů. Tyto pravěké rytiny dodnes nikdo nepopsal, ani je najdete v žádném oficiálním katalogu. Těší mě, že jsme byli první, kdo je viděl …
Ö dalších průzkumech skalního města a hledání kamenné lebky se dočtete v časopisu WM magazín, který vychází každý měsíc. Pokud se vám časopis líbí, podpořte nás předplatným. Děkuji. Jiří Matějka, vydavatel a šéfredaktor.
Na závěr upozornění pro nadšené průzkumníky: ve skalním městě žijí rysi, můžou zde být hadi a kdosi napsal, že viděl v horách stopy medvěda…. Je potřeba být připravený na všechny nepředvídatelné varianty.
Určitě se vydám na další průzkum skalního města. Pokud se chcete přidat, sledujte webové stránky časopisu WM magazín, nebo Nový cetsovatel.cz.
Budeme rádi, když nás podpoříte zakoupením předplatného časopisu WM magazín, nebo jakoukoliv částkou na účet 27-6258700247/0100, případně PayPal: jirimatejka@wmmagazin.cz. Děkuji. Jiří Matějka.