Fosilie, které odhalují pravdu

Nemožné objevy v Srbsku

Fosilie, artefakty, mamuti, velryba a lodě, nalezené pří těžbě uhlí, navždy změní váš pohled na svět.

Věda tvrdí, že všechno ví. Vědci znají, jak vznikla Země i vesmír, nebo kdy vznikl první člověk. Pravda o minulosti je poskládaná jak lego, jenže stavebnice je velmi povrchní, bez jasných důkazů. Představte si situaci, co by se stalo, kdyby jedna kostka představovala skutečný materiální důkaz. Historická konstrukce by se rozsypala.

Otisk velryby mění pohled na historii

Jedna fotografie fosilie, pořízená v prosinci 2019, navždy mění náš pohled na historii. Byla tajně pořízena v povrchovém uhelném dole v Srbsku. Obrovský bagr vykopal fosilii velké ryby dlouhé 18 metrů. Kytovec se našel v hloubce asi 10 metrů. „Zavolal mi kamarád, který obsluhuje bagr, a večer mi umožnil velkou rybu vyfotit. Takovou možnost nelze odmítnou. Vstup do areálu je zakázaný a za pár dní bude fosilie zničena, tak jako stovky jiných. Majitel dolu nemá zájem zastavit práce, a odborníci prý jen pokrčují rameny. Nikoho to nezajímá“.

Na fotografii vidíte obrys velké ryby dlouhé asi 18 metrů. Na levé straně je budka obsluhy bagru. Fosilie byla objevena v prosinci 2019, je škoda, že na fotce nejsou vidět detaily, jak je tělo kytovce dobře zachované. Bohužel, fotografie je jediný důkaz o nálezu. Na druhý den těžba pokračovala a fosilní ryba byla zničena bez zájmu vědců i historiků.

Další nemožné objevy

Důl se nachází asi 70 kilometrů jihovýchodně od Bělehradu. V dole jsou každý den vykopány římské hroby a různé fosilie. Římské hroby (2000 let) se nacházejí v hloubce 3 až 4 metry. Dokonce byly nalezeny nějaké před-římské hroby v hloubce až 10 metrů, kdo ví, jak jsou staré! Všichni dělníci mají doma něco zajímavého, rádi hledají zejména římské meče a mince. Před časem si rozebírali mamuty, kteří se zachovali téměř neporušení.

 Kostry mamutů

Ve stejném dole byly v hloubce 27 metrů objevené kompletní kostry osmi mamutů. Oficiální záchranný průzkum proběhl v roce 2012. Stáří nálezu odborníci odhadli podle datace okolních sedimentů. Mamuti jsou údajně staří 1 milion let, jedna kompletní kostra v původní smrtelné poloze je vystavena v muzeu. Skelet mamuta byl podřezán, podložen ocelovou deskou a přenesený z místa nálezu.

Každý rok jezdím do Srbska a vždy navštívím mamuta – dostal jméno Vika. Ještě před šesti lety byl u kostry nápis 1 milion let, za dva roky to bylo pouhých 800 000 let, dnes odborníci tvrdí, že je starý 70-100 000 let (podivná změna).

Fosilie stromů

Vedle kostry mamuta jsou vystavené fosilie stromů nalezené jinde přibližně ve stejné hloubce. Jedná se o kmeny stromu (dub, buk, vrba), které jsou údajně staré 30 000 let. Podivné datování, zde něco nesedí!

Zkamenělá lodní flotila

Ve stejném dole nedaleko Bělehradu byly v březnu 2020 objeveny tři dřevěné lodě v hloubce 7 metrů. „Telefon zazvonil kolem 22:00. Z přijímače jsem slyšel hlas pana Slavkoviće z vedení dolu, který vzrušeně říkal, že rypadlo zasáhlo něco velkého a že práce byly okamžitě pozastaveny. Tým vědeckého centra Viminacium okamžitě vyrazil na místo“ – popisuje dramatickou událost prof. Dr. Miomir Korać, ředitel Archeologického ústavu. „Když jsme dosáhli osvětleného kruhu, nemohli jsme uvěřit tomu, co jsme viděli: před námi ležela záď lodi s vesly, která byla stržena bagrem. Reflektor osvětloval útes vysoký 18 metrů, kde bylo viděli prkna trupu. Okamžitě jsme vzali nástroje, vylezli na útes a začali kopat. Bylo nám to jedno, přestože byla půda velmi nestabilní. Pod vrstvou písku jsme se dostali k hlíně a uvědomili si, že si loď zachovala dřevěnou strukturu. První paprsky slunce odhalily celý obrysy lodi“ vzpomíná dr. Nemanja.

of Roman Archaeology | Twitter

Zatím se našla tři plavidla, dvě menší a jedno velké. Největší loď je dlouhá asi 15 metrů, má dřevěnou konstrukci, vyztuženou kovovými klíny. Loď s plachtou má ploché dno a sloužila k převozu lidí, nebo materiálu. Nebyla to typická válečná loď. Zbytky lodí byly přesunuty do nedalekého muzea k dalšímu zkoumání. Radiokarbonové datování nebylo zatím provedeno z důvodu pandemie a omezení.

Panonské moře podle oficiální vědy

Podle oficiální teorie před 68 miliony let porýval celou Evropu a Středozemní moře oceán Tethys (Miocén). Před 24-20 miliony let se odehrála dramatická změna, která změnila povrch země, vznikaly nové hory (Alpy, Dinárské hory, Karpaty), pevniny, jezera a vzniklo sladkovodní Panonské moře (Paratethys). Důkazem sladké vody jsou písečné usazeniny, vápence, ve kterých byly nalezeny sladkovodní škeble, měkkýši a listy suchozemských rostlin. V jílech (slín, glina) byly objeveni hlavonožci a ramenonožci. Panonské moře bylo plytké a teplé. V časech před 12 miliony let bylo kvůli vzestupu hor přerušeno spojení se Středozemním mořem. Postupně se Panonská pánev měnila na sladkovodní laguny a ostrovy. Před pěti miliony let zbývající jezera z Panonské pánve vyschla, a nakonec se stala zemí, tvrdí odborníci (https://sh.wikipedia.org/wiki/Panonsko_more).

Podle oficiální teorie z 18. století (Ch. Leyll) probíhají na Zemi geologické procesy plynule a dlouhodobě. Změny povrchu pevnin tvaruje hlavně eroze větry, deště, na severu ledovci. Vědci se shodli, že eroze navyšuje pevniny každý rok o 2 mm, pokud to nejsou skály a pevné horniny.

Panonské moře a nová geologie

Podle oficiální teorie vyschla Panonská pánev před 5 miliony lety. Panonská pánev obsahuje lehký materiál, písek, hlínu a štěrky. Pokud eroze zvýší pevniny o 2 mm každý rok, pak by původní dno Panonské pánve muselo být v hloubce 10 kilometrů. Když milosrdně zohledním mimořádné události (záplavy a uragány), může to být jen 5 kilometrů. I to je stále moc hluboko.

Také kostra mamuta Vika datovaná do období před 1 milionem let by musela být nalezena v hloubce 2 kilometry, případně 200 metrů, když budeme věřit datování 100 000 let. Jenže, mamuti v dole nedaleko Bělehradu byli objeveni v hloubce pouhých 27 metrů! Velryba v hloubce 10 metrů, lodě v hloubce 7 metrů a římské stavby 3-4 metry pod povrchem.

Panonské moře vyschlo před 5000 lety

Na základě nových objevů je zřejmé, že historie naší planety a lidstva byla jiná, než nám tvrdí oficiální věda. Důkazem jsou objevy v uhelném dole nedaleko Bělehradu.

  • Římské stavby byly nalezeny v hloubce 3-4 metry, to představuje období před 2000 lety
  • Dřevěné lodě byly objeveny v hloubce 7 metrů, to znamená období před 3500 lety
  • Před-římské pozůstatky staveb v hloubce 8-10 metrů existovaly před 4-5000 lety
  • Kytovec byl nalezen v hloubce cca 10 metrů, takže žil před 5000 lety
  • Kostry mamutů byly objeveny v hloubce 27 metrů, to je období před 13 500 lety

Povrch země byl dřív spíše plochý, pokrytý jezery a bažinami. Půda byla zaplavována mořskými vlnami s čerstvou vodou. Existovalo mnohem méně hor a kopce nebyly tak vysoké. Na konci 4. a začátkem 3. tisíciletí př. n. l. se stalo něco, nad čím si vědci lámou hlavu dodnes. Před asi 5000 lety se reliéf Země náhle změnil. Tyto změny jsou dobře známy, ale dosud nebyly vysvětleny. Tehdy došlo k rychlému skoku v rozvoji lidské rasy. Bylo to doba šerého dávnověku, kdy se zničehonic objevila vyspělá centra civilizací a první písmo. Byl to začátek naší nové historie.

Zdá se, že zdánlivě prastaré geologické struktury jsou často mladší, než si myslíme. Tato událost, pojmenujme ji jako poslední rekonstrukce povrchu Země, se odehrávala poměrně rychle. Mořské dno se během dní, měsíců až sta let zvedlo, nebo propadlo. Andy, Alpy a jiná velká pohoří se tektonickou depresí rychle vyzdvihla do dnešních výšek. Stejná událost se odehrála na Balkáně. Dno Panonského moře, které kdysi pokrývalo velkou část Balkánu až po Bratislavu a Pálavu, se před asi 5000 lety zvedlo o 200 až 500 metrů i s mamuty. Zánik přišel v jediném okamžiku. Lidé hledali záchranu na nových pevninách, v úrodných údolích a kolem řek (řeka Velká Morava a Dunaj).

Slovanský nápis na kamenném sarkofágu z doby před-římské

Jaký to byl národ, který žil na Zemi před poslední rekonstrukcí pevnin? Existují místa plná tajemství, místa, kde se historie, legendy a věda spojují v příběhu o dávném národu, posvátné geometrii, ztracených rituálech a znalostí. Zdá se, že z bažin zapomnění vyvstal národ, jehož sláva dotýká se hvězd. Byl to národ s písmem, kterému dodnes rozumíme …

Článek vyšel v časopise WM magazín č. 222/223

Víc jak dvacet let se věnuji nejstarší historii lidstva. Na cestách jsem viděl mnoho podivných artefaktů, které zpochybňují oficiální historickou verzi dějin lidstva. V posledních letech poznávám zejména Balkán, kde hledám stopy Slovanské minulosti, která je dnes potlačovaná. Věda neumí vysvětlit nálezy mamutů, lodí a velryb v údajně milionových vrstvách v Srbsku, přehlíží starobylá Nebeská města, pyramidy a mohyly. Pojeďte se mnou na některé cesty za nejstarší historií lidstva a po stopách Slovanů. Informace najdete zde → www.novycestovatel.cz/aktualni-cesty. Těším se na vás. Jiří Matějka.

Slovanské nápisy na starých stavbách

V moji knize Naše fantastická minulost najdete několik příkladů slovanských textů na nejstarších stavbách a megalitech. Více o knize najdete zde →

Regenračné centrum