Po stopách Slovanů – hlavní město velké Moravy

Hlavní město velkomoravské říše je v Srbsku

Jiří Matějka

Velká Morava byla poprvé zmíněna byzantským císařem Konstantinem VII. Porfyrogennetem v roce 950 v jeho díle De administrando imperio (O spravování říše): „hé megalé Moravia“, kde její polohu umísťuje na Balkán, jižně od sídel Maďarů! Velkou Moravu musíme hledat na území bývalé Jugoslávie.

Video Po stopách Slovanů. Prednáška odznela 14.12.2019 na podujatí http://www.ezofest.sk/

V období středověku se pojem Velká Morava nepoužíval. V současné době je tento pojem součástí sporů mezi národy, které dnes obývají předpokládané území Velké Moravy. Zatímco Češi, Slováci a Němci trvají na označení „Velká Morava“/“Großmähren“, např. Maďaři je zavrhují.

Sámova říše, sjednocení přistěhovalců

V 7. století existoval pravděpodobný předchůdce moravského knížectví, tzv. Sámova říše, který se rozkládal v povodí řeky Moravy a na jihozápadním Slovensku, tedy na územích, kde v 9. století vzniklo Moravské knížectví a Nitranské knížectví (oba názvy jsou jen výtvorem novodobé historiografie). Jednalo se o kmenový svaz, jeho vnitřní struktura nemůže být hodnocena jako stát. O době od zániku Sámovy říše (659-661) do zformování moravského státu veškeré historické prameny mlčí, je tedy nejasné, co se na moravském území odehrávalo.

První pokus o evropský centralismus

Je zajímavé, že Moravané ještě v roce 822 existovali a vstupovali jako kmenové sdružení Slovanů. V listopadu 822 se na Frankfurtském všeobecném sjezdu probírali východní záležitosti říše, tedy i záležitosti říše poddaných Slovanů. Tehdejší účast Moravanů, Slovanských kmenů, byla podmíněna přinesenými dary.

Z historických fakt je zřejmé, že se Sámo pokoušel sjednotit nové osadníky, kteří přišli z oblasti povodí srbské řeky Velká Morava. Příchodem křesťanství v 8-9. století, jako nového životního kultu, se situace radikálně změnila. Rodové osady se podřídili novému mocenskému stylu po vzoru franckých velmožů (dnešní Francie, Německo, Nizozemsko, Belgie a Švýcarsko). Kolem roku 831 došlo k tzv. křtu všech Moravanů, včetně knížete Mojmíra a jeho věrných, z rukou biskupa. Šlo o oficiální křest, který, ačkoli ho přijal pouze kníže a jeho okolí, zavazoval celý kmen slovanských Moravanů.

Cyril a Metoděj jako dobrý ideologický nástroj moci

V roce 860 (na žádost Rostislava papeži Mikoláši I.) byli vysláni na Velkou Mravu „učitelé“ Cyril a Metoděj, aby zajistili prohloubení nové křesťanské víry a vzdělanosti pro nové kněží.

Konstantin s Metodějem sestavili také takzvaný Zakon sudnyj ljudem (česky Soudní zákon pro laiky), který se ve svém prvním bodě vypořádává s lidmi, co nepřijali křesťanství tím, že stanovuje přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy. Trestem bylo to, že: „Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.“ … jak příznačné pro dnešní dobu …

Konec českých Moravanů

Existovalo několik pokusů znovu sjednotit velkomoravskou říši. Kníže Svatopluk bojoval neúspěšně s Franky, nakonec byl donucen podporovat latinskou (tj. západní) liturgii namísto staroslověnské.

Nástupem nového životního stylu křesťanského typu, se historie Evropy změnila. V tomto období můžeme zaznamenat první pokusy o mocenské sjednocení Evropy s jedním vládcem. Nejednotné rodové kmeny Moravanů –  přistěhovalců ze srbské Velké Moravy – byly zákony předurčeny do role poddaných.  Snaha o zachování velkomoravské říše skončila zradou Čechů v Řezně, kteří se v červenci 895 s králem Svatoplukem, odtrhli od Velké Moravy a podrobili se novému evropskému řádu.

Po odpadnutí Čech ztratila Velkomoravská říše přímé spojení s původní srbskou slovanskou civilizací v povodí řeky Velka Morava.

Velká Morava a Moravská rovina

Řeka Velka Morava (Велика Морава) ústí na pravém břehu po Dunaje u Stareho Kostalacu, kde vytvářejí spolu s řekou Mlavou širokou deltu. Srbská řeka Velká Morava, Jižní Morava s přítokem Západní Moravy mají délku 788 km, protékají hustě obydlenou a úrodnou Moravskou rovinou.

Základ jména Morava patří mezi nejstarší staroevropské názvy vodstev s původním významem voda, močál. Řeku takto nazývalo již před-keltské obyvatelstvo před tisíci lety. Podle názvu řeky byla pojmenována historická země Morava a Moravská rovina.

Delta Velké Moravy

Ústí řeky Velká Morava je historicky významná oblast. Zde se setkávají cesty z východu, západu a jihu. Řeky jsou široké a klidné.  Místo je bezpečné před záplavami s výhledem na nížiny a úrodná pole.  Název Velká Morava můžeme najít na nejstarších mapách. Pravě zde, ve Vinči a Viminaciu, můžeme najít nejstarší stopy vyspělých civilizací v Evropě.

Viminacium

Není lepší místo než Viminacium. Řeky Dunaj, Velká Morava a Mlava jsou široké a klidné. Místo je bezpečné před záplavami s výhledem na nížiny a úrodná pole. Dlouho před naším letopočtem zde stávalo velké město, jehož lidé nepsali v latině, ani žádným jiným známým písmem, píše Dioklecián o Viminaciu.

První objevy

První objevy se datují do roku 1882 v údolí řeky Mlavy, na severu u Dunaje a západně u Mlavy. Archeolog  Mihailo Valtrović nalezl základy staveb z mnohatunových opracovaných bloků, zbytky zbořených kamenných zdí a sarkofágy. Tato oblast je bohatá na železnou rudu, což dokazuje objev pecí na její zpracování. Valtrovič brzy rozpoznal význam objevu, přesto nedostal od státu žádné prostředky, jen dvanáct vězňů na výkopy.

Římská éra

V roce 1890 pokračoval v průzkumu Miloj Vasič na jiném místě (levý břeh Mlava a pravý řeky Velké Moravy), kde objevil cihelné ruiny římského amfiteátru s 12.000 sedadly, což je zatím největší římská aréna na Balkáně. Komise pro archeologický výzkum doporučila provádět výzkum pouze na místě římské arény. Ve své době to bylo největší a nebohatší město s 30 až 40 tisíci obyvateli, převážně vojáky. V současné době se archeologická naleziště rozkládají na rozloze 450 hektarů a obsahují vojenský tábor (442 x 385 metrů), zbytky chrámů, ulic, amfiteátr, mauzoleum a lázně.

Římské stavby se datují do 1 až 4. století našeho letopočtu, kdy bylo Viminacium významným správním centrem provincie Moesia. V 5. století bylo zničeno nájezdy Attilových Hunů.

Dnes pro veřejnost zakázané místo se základy předřímských staveb ….

Nemožné objevy

  • Průmyslový komplex. Mimo civilní oblast bylo nalezeno římské pohřebiště padlých vojáků, celkem 13.500 hrobů. Nedaleko hřbitova byl objeven „průmyslový komplex“ se zbytky obrovských pecí, jejich účel a datování je nutné teprve objasnit!
  • Socha z nefritu. V římském amfiteátru byla objevena 35 centimetrů vysoká socha z nefritu. Dokonale opracovaná socha nepochází z doby římské. Je velmi pravděpodobné, že ji zde Římané našli a použili jako dekoraci v aréně.

  • Kamenné sarkofágy. Kamenné sarkofágy byly objeveny v oblasti mezi řekami Mlava a Velká Morava. Stěny a dno jsou vyrobeny z jednoho kusu kamene s reliéfy. Kamenné sarkofágy jsou starší než Římská epocha.
  • 40.000 artefaktů. Odborníci nalezli v oblasti Vimanicia víc jak 40.000 vzácných artefaktů, z toho 700 ze zlata a stříbra. Jejich účel a datování nebylo dodnes spolehlivě určeno. Některé jsou k vidění v muzeu Požarevac a Bělehradě. Mnoho artefaktů bylo v roce 1980 ukradeno. V tomto období zde byly prováděny tzv. divoké vykopávky bez ostrahy.

  • Římské stavby bez základů. Všechny římské stavby, cihelná zdiva amfiteátru, lázní apod. jsou postaveny bez základů.  Při bližším pohledu je patrné, že zdi byly stavěny na pevném podloží, na zbytcích mnohem starších staveb. Zpevněné podloží zničených původních budov posloužily jako vhodné podloží pro výstavbu bez základů.  Nové archeologické sondy v amfiteátru dosahují hloubky mnoha metrů. Na stěnách výkopu  jsou vidět vrstvy starých sídel a nánosy hlíny, což může být svědectví dřívějších záplav a přírodních katastrof. Pod římským zdivem je vidět vrstva zničených staveb.
  • Neznámé písmo. Původní lidé ve Viminaciu nepsali latinkou, na rozdíl od řečtiny v jižních provinciích, popisuje Dioklecián. Neznámé písmo, starší než egyptské hieroglyfy bylo nalezeno ve Vinči a po celém Balkáně.Mauzoleum. Pro návštěvníky bylo zrekonstruováno a zpřístupněno monumentální mauzoleum římského císaře. Rekonstrukce je podivná, mohutné tunové hladce opracované bloky tvoří základ pro zdivo z cihel a malých kamenů.  Ve středu čtvercového půdorysu jsou osazeny sloupy, kolem hroby s kostrami obložené malými kamennými deskami. Rozměr těchto hrobů je jen desetina velikosti záhadných kamenných sarkofágů.

Cesta pod Římské Viminacium, cesta mrtvých…

  • Tajemné podzemí. Z mauzolea je vstup do podzemí, prezentovaný jako cesta na „druhý břeh“ – cesta mrtvých. Na první pohled je patrný rozdíl v použitém zdivu, které je z velkých kamenných bloků. Navíc, cesta mrtvých je hluboko pod úrovní římského mauzolea. Původní fresky na stěnách a stropech na cestě mrtvých zobrazují život v ráji, bájné ženy afrodity, boj nového náboženství s pohanstvím. Je zřejmé, že podzemní chodby vznikly mnohem dříve, než Viminacium okupovali Římané. Císaři jen využili a přestavěli původní stavy pro své účely.
  • Orientace mauzolea. Obvodové zdi římského mauzolea jsou orientovány podle světových stran s odchylkou přibližně 10–15 stupňů. Tato odchylka se nazývá jako božská. Stejně jsou orientované nejstarší stavby světa, například Teotihuacan, dvě mohyly nad nebeským městem, nebo kyklopské stavby na řeckých ostrovech. Stejnou odchylku má římské mauzoleum ve Viminaciu. Tzv. božská odchylka je svědectvím, že Římané postavili své mauzoleum na mnohem starších základech. Důkazem jsou je také materiál, kamenné bloky použité na „cestě mrtvých“.
  • Zániky a zrody Viminacia. Podle odborníků bylo Římské město zničeno v roce 441 nájezdy Attilových Hunů. Císař Justilián 1 pak dal město znova přestavět. V roce 559 bylo město opět vypleněno tureckými Avary. Po celá další staletí bylo místo vymazáno z pamětí obyvatel. V roce 1925, až 43 let po prvních objevech M. Vasiče, bylo Viminacium převzato latinským arcibiskupstvím.

Zůstává otázkou, kdo založil a jaká civilizace obývala oblast delty řeky Velká Morava před vpádem Římanů na Balkán? Domnívám se, a existují důkazy, že to byli Slované.

Mohutné megality nepocházejí z Římské epochy …

Hlavní město velkomoravské říše najdeme v Srbsku

Na území Česko – Slovenska údajně existovala říše Velká Morava. Dodnes nevíme, kde bylo její hlavní město. Nová fakta naznačují, že centrum Velkomoravské říše musíme hledat na území Srbska.

Císař Konstantin VII. uvádí, že Velkou Moravu najdeme na Balkáně, jižně od Maďarska. Dioklecián píše: „původní lidé ve Viminaciu nepsali latinkou, na rozdíl od řečtiny v jižních provinciích“.

Nejstarší vyspělé civilizace existovali v deltě Velké Moravy před 7.500 lety. Archeologické nálezy dokazují, že kolem roku 5.000 před naším letopočtem došlo k zániku národů po celém světě důsledkem katastrofické události. Před 5.000 lety zaniklo staré město, známé jako Viminacium.

Dnešní dějepis popisuje Římany jako kolébku moderní kultury, nositele a šiřitele nového náboženství. Opak je pravdou. Kam vstoupila noha Římana, vše zničila.

Ústí řeky Velká Morava je historicky významná oblast. Zde se setkávají cesty z východu, západu a jihu. Řeky jsou široké a klidné. Místo je bezpečné před záplavami s výhledem na nížiny a úrodná pole. Název Velká Morava můžeme najít na nejstarších mapách. Pravě zde, ve Viminaciu, můžeme najít hlavní město velkomoravské říše.

Ale – možná se mýlím a tolik hledané Velkomoravské město najdeme jinde:)

Všechny články o Slovanech najdete zde →

Nové informace o Slovanech najdete v mé knize Naše fantastická minulost → http://wmmagazin.cz/eshop/domu/61-nase-fantasticka-minulost.html

Nový cestovatel z.s pořádá cesty do Srbska: Po stopách Slovanů a Velké Moravy. Sledujte aktuální akce www.novycestovatel.cz/aktualni-cesty

Až porazíme tajemný vir, pojedeme zase do Srbska – Po stopách slovanů …

Pokud se vám články líbí, podpořte časopis WM magazín předplatným. Děkuji. JM.

Regenračné centrum