2022/11 – nová data vzbuzují obavy
Článek vyšel v časopise WM magazín – vánoční dvojčíslo 2151/252 → Časopis WM magazín č. 251-252 ke stažení →
Exploze sopky Tonga byla děsivá. Vulkanický sloupec dosáhl mezosféry a zdá se, že to bude mít dopad na klima. Nová data vzbuzují obavy.
V lednu otřásla souostrovím Tonga kolosální podmořská erupce. Zvedl se gigantický oblak popela a vody. Výzkumníci potvrdili, že se jedná o nejvyšší oblak, jaký se kdy v historii pozorování vyskytl. Jeho výška dosáhla až 58 km. Odborníci nyní potvrdili, že sloupec popela a vody dosáhl až několika desítek kilometrů a může to mít dopad na klima. To jsou první předpoklady z ledna 2022.
Při lednové erupci sopky zemřelo 6 lidí a světem prošla několikrát tlaková vlna, která byla naměřena až v Německu. Bouchnutí bylo slyšet tisíce mil daleko jako Nový Zéland a Fidži. Následná tsunami s vlnami vysokými až 15 metrů zdevastovala části Tongy a zasáhla i vzdálená pobřeží Japonska, Aljašky a Jižní Ameriky. Erupce vyvrhla obrovské množství popela a především vody, což se během novodobé historie ještě nestalo.
Voda a popel se dostaly až do mezosféry
Mnozí jistě vědí, že atmosféra se dělí vertikálně na několik oblastí. Troposféra sahá do výšky 20 km a létají v ní letadla. Následuje stratosféra, která sahá od 20 do 50 km a poté mezosféra, kde se běžně ocitají i meteority, které tam shoří.
Výzkumníkům z Oxfordské univerzity se nyní podařilo pomocí specifické metody měření potvrdit, že začátkem letošního roku vznikl nejvyšší oblak tvořený popelem a vody, který dosáhl výšky až 58 km. Sopka přinesla hned několik zajímavostí jako například obrovský sonický třesk či tlakovou vlnu, která prošla naší planetou několikrát. Výbuch sopky představoval ekvivalent stovek hirošimských bomb. Nyní se však potvrdilo, že tato sopka může mít dopad na klima.
Sopka ohřívá planetu
Při erupci sopky se do atmosféry dostalo tolik vody, která by stačila k napuštění 58 000 plaveckých bazénů. Odborníci i nadále erupci sopky zkoumají. Je totiž stále několik neznámých, na které hledají odpovědi. Obecně se očekává, že takové množství vody má dopad i na klima a může dočasně ohřát naši planetu a přinést nadprůměrně vysoké teploty.
Zkoumání se dále zaměřují na složení sloupce. Přestože si mnoho lidí myslí, že sopečný sloupec je složen ze sopečného prachu, tak v tomto případě tomu tak není. Sopečný sloupec tvoří především voda a led.
Další výzkum má určit, proč byla erupce sopky tak silná. Jedním z možných důvodů je to, že výbuch nastal pod vodou. Obrovská záře odpařila vodu a vytvořila parní explozi mnohem silnější, k jaké by došlo při běžné sopečné erupci.
Velké sopečné výbuchy v minulosti ovlivňovaly klima, ale většinou teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhly popel, který rozptylují světlo, a to pak fungovalo jako jakási clona vůči slunečním paprskům.
V případy Tongy se ale do atmosféry nedostalo tolik popela, naopak velké množství vodní páry. Voda teplo zachycuje, a proto pára patří k dalším skleníkovým plynům, které oteplují klima.
Obvykle pak trvá minimálně 2 až 3 roky, než se vodní aerosol z atmosféry dostane. Vodě z tohoto výbuchu to ale může trvat i 5 až 10 let. Výbuch rovněž narušil koloběh vody ve stratosféře. Co to bude znamenat pro život na Zemi poznáme za pár let. Z těchto událostí je zřejmé, že činnost člověka nemá vliv na klima.
První článek o lednové explozi najdete zde → http://www.wmmagazin.cz/tonga-obrovske-mnozstvi-vody-zvysi-teplotu-na-zem
Pokud vám časopis WM magazín líbí, podpořte časopis předplatným →. Děkuji. Jiří Matějka.
