8. setkání na Kótě zulu 664

V květnu proběhlo již osmé setkání pod kotou zulu 664. Provedlo se měření radioaktivity a koncentrace vzdušných iontů v tunelu. Společně jsme odřezali spadlé stromy a zpevnili lávku na cestě k Iontovému tunelu.

Co jsou ionty

Ionty jsou atomy, které získali nebo ztratili elektron a díky tomu jsou nabity energií. Pozitivní (záporné) ionty (kationty) ztratili elektron a považují se za nezdravé. Nacházejí se v prachu, kouři a dalších toxických látkách. Negativní (zdravé) ionty (anionty) získali elektron a do velké míry přispívají k tělesné rovnováze, energii a celkovému zdraví. Přirozené zdravé ionty, známé i jako “vzdušní vitamíny”, vznikají při přírodních jevech jako je blesk, vlnobití, vodopády, jako i při působení kosmických paprsků, nebo díky minerálům zemské kůry.

Poměr negativních a pozitivních iontů je velmi důležitý, protože negativní ionty (anionty) jsou schopny neutralizovat škodlivé účinky kladných iontů (kationty). Na začátku 20. století byl poměr v atmosféře 1,2 záporných iontů na každý kladný iont. Nicméně, v uplynulých letech se poměr obrátil. Nyní je to 1,2 kladných iontů na každý negativní iont. Životní prostředí je ohrožené znečistěným ovzduším a vody, elektromagnetickým smogem a dalšími faktory.

Zdravotní výhody a rizika v Iontovém tunelu

Záporné ionty jsou prospěšné pro lidský organizmus. Důležitý je poměr iontů. Čím vyšší je počet záporných iontů, tím příznivěji působí na lidské zdraví. Příznivý poměr mezi kladnými a zápornými ionty není spolehlivě stanoven. Minimální poměr by měl být 1,5 (60% anionů představuje 40% kationů).

Před osmi měsíci (09/2017) jsem poprvé měřil vzdušné ionty v tunelu pod kótou zulu 664. Naměřené hodnoty byly vysoko nad běžným průměrem, s postupem do hlubin tunelu se zvyšovaly až na měřitelnou hranici 2 miliony záporných iontů/cm3. Proto jsem báňské dílo u Markušovců, staré 40 let, pojmenoval Iontový tunel.

Každý měsíc provádím kontrolní měření iontů v Iontovém tunelu. Za uplynulých osm měsíců byly a jsou hodnoty stabilní.

V květnu jsem provedl společně s přáteli další kontrolní měření. Zaznamenali jsme teplotu vzduchu v tunelu, vlhkost, ionizující záření, kladné a záporné ionty. Výsledek posledního měření vidíte v tabulce.

Z naměřených hodnot vyplývá, že jsou v Iontovém tunelu místa s výskytem pozitivních iontů. Pozitivní ionty jsou pro vše živé škodlivé. Nejvyšší hodnota je u závalu. Viděl jsem u závalu sedátka s polystyrenu, na kterých zřejmě sedí a meditují někteří lidé. Místo kolem závalu není pro zdraví bezpečné, hrozí velké zdravotní riziko. Podobně nepříznivá koncentrace kationtů je kolem 110 m.

Pokud vás naše práce a projekt oslovili, nebo pomohl, podpořte nás zakoupením samopeepky Kota zulu 664 →  Děkuji.

Životní prostředí a úklid na Kótě zulu 664

V první řadě chceme poděkovat anonymním příznivcům, kteří uklízejí trámy v Iontovém tunelu a prokopali stezku přes zával. Telefonovalo mnoho z vás, že se nemohou zúčastnit setkání 12. května a uklízejí hned. Děkujeme všem.

Na osmém setkání jsme přeřezali padlé stromy přes cestu k tunelu, uřezali padlý strom před tunelem. Kmen jsme použili na zpevnění sesuvu v dolní části pěšiny.

Zákonem chráněné rostliny na svazích Kóty zulu 654

Na svazích Kóty zulu 664 roste mnoho léčivých bylin a rostlin, z nichž některé jsou chráněné zákonem Slovenské republiky.

Črievičník papučkový – druh európskeho významu

Črievičník papučkový (Cypripedium calceolus), kráľ Slovenských orchideí, je rastlina z čeľade vstavačovité (Orchidaceae). Na Slovensku patrí medzi ohrozené a chránené druhy, spoločenská hodnota 138 EUR  – viz. Štátna ochrana přírody Slovenskej republiky. Najde se někdo, kdo na uvedených stránkách provede záznam výskytu?

Črievičník papučkový je na Slovensku zákonem chráněný ohrožený druh v kategorii zranitelnž (VU). V Česku je zákonem chráněný jako silně ohrožený druh (C2b). Jako všechny druhy čeledi Orchidaceae spadá pod ochranu mezinárodní úmluvy CITES. Je uvedený také v příloze II. Směrnice o stanovištích 92/43/EHS (NATURA 2000).

Črievičník papučkový roste na svazích Kóty zulu 664!

Čaga neboli rezavec šikmý (Innonotus obliquus)

Rezavec šikmý (většinou je používán lidový ruský název Čaga), latinsky Innonotus obliquus, patří mezi cizopasné houby, konkrétně mezi choroše, které rostou na kmenech stromů. Je to víceletá dřevokazná houba a patří do čeledi kožovkovitých.

Má černý povrch a hnědavé zabarvení na řezu. Je možné ji přehlédnout, často splývá s kmenem stromu na první pohled. Nejvíce roste v Rusku, zejména na Sibiři. Na Slovensku a v Česku se s ním můžete setkat vzácně. Čaga roste na svazích Kóty zulu 664.

Výzva

Ukazuje se, že příroda v oblasti Kóty zulu 664 je výjimečná čistým vzduchem a výskytem vzácných rostlinných druhů. Bylo by škoda, kdyby zanikla například neuváženým báňským dílem.

Poprosím vás, pokud najdete byliny a vzácné rostliny na svazích Kóty zulu 664, napište nám a pošlete fotky. E-mail: jirimatejka@wmmagazin.cz

Děkuji. Jiří Matějka , Dušan S. a spol..

Regenračné centrum