Kyklopské stavby na ostrově Kefalonia
Ostrov Kefalonia je oblíbeným ostrovem turistů z celého světa. Málokdo z nich však ví, že na tomto ostrově jsou pozůstatky staveb z velkých kamenných kvádrů. Podle prastarých pověstí je postavili bájní Kyklopové, a to na nejneuvěřitelnějších místech, většinou na vrcholcích kopců.
Sami je významný přístav na severu ostrova, jehož historie zahalují dávné věky. Kolem roku 500 byl vysoko nad přístavem postaven kostel Agrilia (184 m n. m.) obehnaný hradbami. Nedaleko jsou ruiny pravěkého města, kde můžete vidět zbytky schodišť, zdí, hradeb a tisíce kamenných kvádrů. Stavba byla zničena zemětřesením a již nebyla nikdy obnovena. Tolik se dozvíte v turistickém průvodci.
Stavby obrů
Nedozvíte se však, že pravěké město na vrcholu (270 m n. m.) bylo postaveno na mnohem starších „kyklopských základech“. Je paradox, že právě tyto kameny, na rozdíl od novodobé stavby, odolaly zemětřesení bez sebemenšího porušení. Spáry mezi rozměrnými kameny jsou tak přesné, že do nich nezasunete ani čepel nože.
Pomocí přístroje GPS jsem zaměřil orientaci základů „kyklopské“ stavby ke světovým stranám. Stavba je orientovaná ve směru sever – jih s odchylkou cca 15 stupňů. Nejstarší stavby světa vykazují tzv. „božskou odchylku“ cca 10 až 15 stupňů od dnešních pozic světových stran. Je zřejmé, že stavba pochází z doby, kdy byl sever jinde.
Kdo a jak opracoval a dopravil do výšky mnohatunové kameny dodnes nevíme. Hádankou zůstává také původ použitých kamenů; v okolí nebyl nalezen žádný vhodný kamenolom.
Stalo se to před pár tisíci lety
Před několika tisíci lety minulo naši planetu obrovské kosmické těleso a vyvolalo po celé zeměkouli změnu povrchu pevnin a klimatický chaos. Tato událost, pojmenujme ji jako poslední rekonstrukce povrchu Země, se odehrávala poměrně rychle. Mořské dno se během dní, měsíců až sta let zvedlo, nebo propadlo. Andy, Alpy a jiná velká pohoří se tektonickou depresí rychle vyzdvihla do dnešních výšek. Vznikala nová území, hory a kopce. Že k tomu skutečně došlo potvrzují nejnovější geologické objevy – zjišťuje se, že vrstvy usazenin jsou chaoticky zpřeházeny, někde dokonce chybí. Přesto současná věda stále tvrdí, že se horniny pomalu usazovaly po miliony let.
Historici si dodnes lámou hlavu nad událostmi, které se odehrály 3.500 let př. n. l. V tu dobu se z ničeho nic na celé naší planetě objevilo první dokonalé písmo a vyspělé astronomické i matematické znalosti.
Vysvětlení může nemusí být složité. Lidé, kteří se zachránili z mizejících pevnin a ostrovů hledali nová území pro přežití. Usadili se v nově vzniklých úrodných nížinách, přinesli písmo a znalosti.
Pravěké město a dokonalé kyklopské zdi na Kefalonii byly původně na břehu moře. Dnes je nacházíme o 300 metrů výš. Podobných staveb na kopcích můžeme najít spousty, a lámeme si nad tím hlavu…
Všechno bylo úplně jinak.
Jiří Matějka
Pokračování o Kefalonii najdete v některém dalším čísle časopisu WM magazín: Megality pod svatým klášterem… Cihla ve vápenci starém miliony let…
Pokud vám časopis líbí, podpořte časopis předplatným → Děkuji. J.M.