Vzdušné vitamíny v Česko-slovenském podzemí – IV.
Jiří Matějka
Nový seriál časopisu WM magazín. Dva roky měřím tzv. „vzdušné vitamíny“ v Česko-slovenském podzemí. Dnes uvidíte výsledky měření z Belianské jeskyni na Slovensku.
Záporné ionty jsou ve vzduchu, který dýcháme, stejně jako v našem těle. Záporné ionty neutralizují volné radikály, podporují metabolismus buněk a zlepšují imunitní systém. Kromě toho, že čistí krev, udržují rovnováhu autonomního nervového systému, podporují také hluboký spánek a zdravé trávení. Negativní ionty chrání tělo a mozek před škodlivými vlivy životního prostředí, jako jsou například elektromagnetická pole.
Pokud chcete zůstat zdraví a v pohodě, musíte se obklopit dostatečným množstvím záporných iontů. Víc o účincích tzv. vzdušných vitamínů (tak jsem nazval prospěšné vzdušné záporné ionty) najdete na webu časopisu WM magazín → Zdravotní výhody záporných iontů
Belianská jeskyně (49°13′59″ s. š., 20°18′29″ v. d)
Belianská jeskyně je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková jeskyně v Tatranském národním parku. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m. Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů.
Vchod do jeskyně leží na severním svahu Kobylího vrchu, ve výšce 890 m n. m., asi 130 m nad hladinou říčky Belé, v Tatranské kotlině. Jeskyně byla známá zlatokopům již roku 1826.
Výsledky našeho měření vzdušných vitamínů (záporných iontů) jsou uvedeny v tabulce. Z naměřených hodnot vyplývá, že v určitých částech Belianské jeskyně je koncentrace vzdušných záporných iontů pro zdraví prospěšná, v jiných méně prospěšná.
Belianské Tatry
Belianské Tatry jsou nejvýchodnější části pohoří Tatry, od kterého je odděluje Kopské sedlo. Hřeben Belianských Tater (orientace východ-západ) je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Vápencové Belianské Tatry nemají z geologického hlediska nic společného s Vysokými Tatrami, které vznikly zřejmě dříve a jsou žulové.
Dokonale zkamenělé datování
Podle odborníků vznikly Belianské Tatry v období horního pliocénu, 2,6 milion let před dneškem (čtvrtohory), zatímco Tatry jsou staré 210 milon let (prvohory, karbon). To je velký časový rozdíl a nelze tomu logicky ani věřit! V jiných odborných pojednáních se dočtete, že horní pliocén (starší název Diluvium) byl nově odborně detekován do období 10.000 let před současností! Nebo, v geologickém parku na jihu Slovenska, v Ipolytarnóc (Maďarsko), kde chrlil žhavou lávu zdejší vulkán, byly nalezeny zkameněliny, jejichž stáří se datuje na miliony let. Tam vám průvodci ještě nedávno, oblečení ve stylu Indiana Jones, vesele vykládali o dobách před 300, 29, 17, 16, nebo 6 miliony let.
Jenže, něco se změnilo. Dnes jsem znova navštívil Ipolytarnóc, a slyším jiný výklad: „Zkameněliny jsou datovány do období od 0 až milion let“. Co to znamená 0 až milion let? „No, vše mohlo vzniknout před tisícem, nebo milionem let!“ To znamená, že si odborníci začínají uvědomovat, že oficiální geologická tabulka vymyšlená v 19. století, nemůže odpovídat reálným horotvorným procesům na naší planetě. Znamená to taky, že Belianské Tatry, i se známou jeskyní, mohly vzniknout před pár tisíci lety. Podobné úpravy výkladů „geodějin“ jsem zaznamenal v mnoha muzeích a parcích. Všechno mohlo být skutečně jinak!
Průzkum a vzdušné vitamíny v Belianské jeskyně
Před vstupem do podzemí Belianské jeskyně jsem měřil záporné ionty v ovzduší. Hodnoty byly běžné pro čistou a zdravou přírodu. Předpokládal jsem, že chodby pokračují vodorovně. Belianská jeskyně není běžná díra, z ničeho nic začíná a končí pod Kobylím vrchem. Velká podzemní dutina, dlouhá víc jak kilometr, má stejný sklon jak svah Kobylího vrchu. Domnívám se, že Belianská jeskyně nevznikala působením vody, ale vznikla jako puklina při posledním vyzdvižení vápencových desek, které dnes tvoří Belianské Tatry….
Měření vzdušných vitamínů – Vstupní chodba až po Dóm objevitelů * Vysoký dóm, Palmová síň a Zbojnická komora * Velký dóm a Hudební síň * Dóm trosek – dětská léčebna * Podivná událost před 5000 lety *
Celý článek, včetně tabulky s výsledků měření vzdušných vitamínů, najdete v časopise WM magazín 215/216.
Seriál Vzdušné vitamíny v Česko-slovenském podzemí – dosud vyšlo:
WM magazín č. 212 – Supí jeskyně a jeskyně nad Švýcárnou (ČR); WM magazín č. 213 – Evina jeskyně (ČR); WM magazín č. 214 – Zbrašovské aragonitové jeskyně (ČR); WM magazín č. 215/216 – Belianská jeskyně; WM magazín č. 217 – Jeskyně Driny; a nejnovější průzkumy Evina jeskyně na Moravě
Plánuji další měření v Česko-slovenském podzemí. Pokud se chcete přidat, čtěte časopis WM magazín a sledujte nejnovější informace. Těším se na vás. Jiří Matějka, vydavatel časopisu WM magazín.