Konec nové fyziky

Pavle Savič a Curie se stali prvními průkopníky vývoje jaderné bomby. V roce 1999 americké letectvo bombardovalo Srbsko. Proč? Domnívali se, že Srbsko má atomovou bombu a Teslův akcelerátor? 

V roce 1948 vznikl v Jugoslávii, nedaleko Bělehradu, jaderný výzkumný ústav. Vedoucím se stal nejslavnější srbský vědec Pavle Savič, Titův kamarád a důvěrný přítel. Savič se podílel na výzkumu s Irene Joliot Curie ve Francii. V roce 1999 bombardovalo Srbsko americké letectvo. Proč? Domnívali se, že Srbsko má ve Vinči vyrobenou atomovou bombu. To je pravděpodobně oficiální důvod nedávného balkánského konfliktu, který zasáhl miliony nevinných lidí. Bývalý, dobře fungující státní jugoslávský celek, bylo potřeba rozbít, násilně rozdělit, zničit.

Výzkumný jaderný ústav ve Vinči

Cesta k atomovému ústavu vede klikatou silnicí. Před vstupem do areálu je rovná cesta mezi rodinnými domky, z betonových panelů. Za necelou půlhodinu dojedete z Bělehradu k bráně srbského jaderného ústavu, jednomu ze symbolů bývalé Jugoslávie.

Jižně od atomového ústavu se nachází nejvýznamnější archeologická lokalita všech dob.  Před vice jak 6.000 lety zde vzkvétala vyspělá civilizace, která používala písmo a vyráběla bronzové nástroje – tisíc let před oficiální dobou bronzovou! Kdysi to bývalo hlavní obchodní a kulturní centrum pro celou střední Evropu. Dodnes můžete vidět na březích Dunaje pozůstatky dávného osídlení v několika vrstvách nad sebou.

Historicky zajímavé místo na břehu Dunaje přitahovalo vědce P. Saviče natolik, že zde založil po druhé světové válce základy jugoslávského jaderného ústavu. Výběr místa nebyl náhodný. Jde o stabilní geologickou oblast, jejíž topografie a reliéf se nezměnil minimálně za posledních 7.000 let. Toho si byl Savič vědom, to věděli také dávní architekti zaniklé civilizace, kterou dnes nazýváme kultura Vinča. Uvědomoval si to i Josip Broz Tito, bývalý prezident SFRJ (Socialistické federativní republiky Jugoslávie). Vinča je velké tajemství Titovy éry.

Během uplynulého půl století studené války (ač se to zdá pro nás normální smrtelníky neuvěřitelné) probíhalo obchodování ve velkém, mezi východem a západem, mezi dvěma znepřátelenými bloky USA a tehdejší SSSR. Jugoslávie byla v tehdejší době neangažovaný, neutrální stát s jaderným zařízením!

Vědecký výzkum byl na prvním místě

Jaderný ústav ve Vinči byl založen s cílem přitáhnout mladé vědce a dát jim možnost neomezeného výzkumu. Cíl je uveden v zakládací listině ústavu z roku 1948. Zakladatelem byl fyzik – chemik Pavle Savič (1909 – 1994), nejvýznamnější srbský vědec z jugoslávské éry, Titův přítel a kamarád. Jeho životopis je ohromující i na dnešní dobu.

Pavle Savič

Pavle Savič je tehdejší předválečnou královskou vládou poslán do Francie, kde se jako junior podílel na výzkumu francouzské vědecké pracovnice Irene Joliot Curie! Spolu s ní prováděl první pokusy s atomovým jádrem. Savič a Curie se staly prvními průkopníky vývoje jaderné bomby. V jejich výzkumech pak pokračovalo jak nacistické Německo, tak americká věda. Výzkum Saviče a Curie se stal základem pro vývoj první atomové bomby.

Na začátku druhé světové války, v roce 1939, byl výzkum Saviče a Curie zastaven. Pavle Savič se vrátil do Bělehradu, kde přijal místo profesora.

Savič byl mladý levicově zaměřený člověk. Po nacistické okupaci Bělehradu se spolu s manželkou přidal k partyzánům Josipa Broze Tita, kde byl hlavní kodér a záložník vrchního velení.  Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945, byl v šoku. Nechápal, jak je možné zneužít vědeckou práci k ničení.

Po válce poslal Tito profesora Saviče do Moskvy, aby se lépe seznámil s rozvojem jaderné technologie. Savič byl členem výzkumného týmu Pjotra Kapice, který obdržel v roce 1978 Nobelovu cenu.

V roce 1946, při oficiální návštěvě Moskvy, Tito tajně vyzval profesora Saviče k návratu do Jugoslávie. Během přehlídky úspěchů sovětsko-jugoslávské komunistické vědy, Broz Tito pošeptal svému kamarádovi Savičovi: „ Donalde, můžete se vrátit zpět do Jugoslávie a založme vlastní jaderný ústav“. Toto rozhodnutí vyvolalo v moskevském vedení velký poprask.

O dva roky později se atomový ústav ve Vinči stane natolik světově významný, že Stalin vyhrožuje Titovi vojenským konfliktem!

Atomové jádro

Společně s Titem jsme vybrali příhodné místo a dali pokyn k výstavbě, popisuje profesor Savič v deníku. Začalo to vyvlastňováním pozemků, budov, vybavení budoucích laboratoří a výběrem personálu. Ještě před rokem jsem byl sám, nechtěl jsem opustit staveniště, spal jsem ve stodole pro koně, popisuje Savič. Jako první se k němu přidal francouzský jaderný fyzik Robert Valen (1912 – 1994), který strávil ve Vinči šest let.

Řetězová reakce

Zdá se, že se jugoslávská vláda rozhodla bez jakéhokoliv oficiálního písemného záznamu vybudovat zařízení pro výrobu atomové bomby! Ústav ve Vinči byl založen v roce 1948 dekretem podepsaným samotným Titem, pro účely „ vědeckého výzkumu v oblasti fyziky“.  Jediný originál podepsaného dekretu je uložen v AV v Bělehradě.

Během pár let se podařilo postavit v SFRJ výzkumný jaderný reaktor RA. Toto zařízení je prvním stupněm pro výrobu jaderné bomby, což si uvědomoval celý tehdejší svět. Jugoslávská věda slavila úspěchy. Reaktor velký jako dům byl uložen hluboko pod zem.

„V prvních letech jsme nadšeně pracovali beze spánku, noc a den, byli jsme mladí“, vzpomíná tehdejší spolupracovník profesora Saviče, vědec Zdenko Dizdar. „Reaktor jsme koupili i s palivem v roce 1955 v Ústavu teoretické a experimentální fyziky v Moskvě, v době po smrti Stalina, kdy došlo k oteplování vztahů se Sovětským svazem“.

Reaktor pro Tita a maďarské povstání 1955

První součásti reaktoru byly dováženy auty přes Maďarsko! Možná si to nikdo neuvědomuje, ale tehdejší povstání Maďarů pod vedením Imre Nagyho, nemuselo být náhodné.  Podle svědectví obyvatel ve Vinči, zatímco Imre Nagy organizoval odpor proti sovětskému režimu, tak do Vinči přijížděly auta s díly atomového reaktoru. Zatímco sovětské tanky obsadily Budapešť, vozy s palivem a jaderným reaktorem tajně, v noci, přejížděli jugoslávské hranice.

Maďarská revoluce se zhroutila. Imre Nagy je vydán Titem do rukou sovětů jako výměna za výzkumný reaktor. O transakci neexistuje žádný písemný záznam, ale události se shodují den za dnem, hodinu za hodinou.

Vinča – fyzikální klenot

RA reaktor na nízko obohacený uran byl zprovozněný v prosinci 1959 za účasti Josipa Broze Tita. Mezi tím se změnily politické poměry a ústav muselo opustit mnoho odborníků, včetně vedoucího projektu, Milovana Djilase. Přichází mnoho nových vědců a pracovníků. V jižním Srbsku byl otevřen nový uranový důl a město Vinča bylo prohlášeno za přísně tajnou oblast. Co se zde zkoumalo a jaké vědecké objevy zde probíhaly po celá léta v utajení, nikdo neví.

V dalších letech nabýval jaderný komplex ve Vinči mezinárodní význam. Vznikala samostatná vědecká oddělení, v roce 1960 zde bylo zaměstnáno 1400 talentovaných mladých vědců.  K dispozici měli 2 reaktory, moderně vybavené laboratoře a knihovnu. V šedesátých letech přijíždí do Vinči delegace ze západu, z východu a neutrálních zemí. „Vinča se stává fyzikálním klenotem“, popisuje tehdejší ředitel ústavu Milorad Ristič.

V roce 1980 dochází k obnově starých RA reaktorů a nákupu palivových tyčí z 80 procentně obohaceného uranu uhličitého z továrny v Novosibirsku. Reaktory jsou kompletně převedeny na vysoko-obohacené jaderné palivo. To znamená – palivo obsahuje 80 procent uranu 235, který je hlavní materiál pro výrobu atomových bomb. Tento materiál je vysoce kvalitní, velmi drahý a dnes ho nelze koupit, protože se již nevyrábí. Pod ústavem se ukládalo staré použité palivo, stejně tak nové, vysoko obohacené nepoužité palivo!

Srbský urychlovač

Ve Vinči bylo provedeno mnoho zajímavých fyzikálních testů. Rok po rozpadu bývalé Jugoslávie (1999) se ve Vinči začal stavět Teslův akcelerátor, menší obdoba urychlovače elementárních částic – než je dnes tolik populární a bohatě finančně podporovaný urychlovač v ženevském Cernu. Evropská komise tehdy prohlásila, že takový projekt není vhodný pro Srbsko, ani pro Balkán. Srbští výzkumníci přesto pokračovali na vývoji Teslova akcelerátoru. Použili všechny dostupné součástky, využili původní betonové konstrukce „Titova“ zařízení. Nakonec srbská vláda rozhodla, že další výzkum nebude financovat!

Bombardování pod záštitou OSN

V Roce 1999 rozhodlo velení NATO – bombardovat Srbsko! Proč? Domnívali se, že Srbsko má ve Vinči vyrobenou atomovou bombu. Atomová bomba měla být údajně v rukou S. Miloševiče! To je pravděpodobně příčina nedávného balkánského konfliktu, který zasáhl miliony nevinných lidí.

Tehdejší prezident, Václav Havel, schvaloval bombardování v bývalé Jugoslávii. Ve vztahu k této události použil v rozhovoru pro francouzský Le Monde následující větu:  „Nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: To, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu,“. Spojil tedy pojmy humanitární a bombardování, což od humanisty asi málokdo čekal. Tyto jeho výroky stojí za zamyšlení a debatu. Václav Havel chtěl „vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí.“ Že by to neplatilo pro bývalou Jugoslávii a místo pravdy a lásky vyhrála politika a peníze?

Černé helikoptéry,  konec Teslova akcelerátoru!

Od roku 1948 je veškerý radioaktivní materiál z Vinči ukládán v hliníkových a kovových sudech, nebo v kontejnerech ponořených ve vodě. Stany bazénu jsou silné 80 cm. Vyhořelý materiál je silně radioaktivní.

Nové, nepoužité vysoce obohacené palivo (80% uran 235), nepředstavuje žádnou hrozbu, žádné nebezpečí. Nejsou zapotřebí žádná nákladná bezpečnostní opatření. Takové palivo můžete klidně držet v ruce. Jak je uvedeno výše, cena takového materiálu je dnes nevyčíslitelná, palivo se již nevyrábí! To je velmi důležitá informace pro následující události, které se odehrály ve Vinči.

22. srpna 2002 obsadilo jaderný komplex ve Vinči víc jak 1500 policistů (?) a přilétly neoznačené černé helikoptéry. Akce trvala 17 hodin. Za tu dobu bylo odvezeno veškeré vysoko-obohacené (nepoužité) palivo, údajně ve spolupráci USA a sovětů. Neoznačené helikoptéry odlétaly směrem na východ. Podivné na tom je, že staré vysoce radioaktivní palivo, zůstalo ve Vinči. O co šlo? O akci zaměřenou na ochranu srbského obyvatelstva před radioaktivním zamořením, nebo snad o dobře promyšlený byznys?

Po bombardování Bělehradu mírovými silami NATO je politická situace v Srbsku nepřehledná a chaotická. Pod tlakem „mezinárodních institucí a nadnárodních zájmů“ vznikají nové zákony o ionizujícím záření, což byl jeden z dalších právních kroků zaměřených na likvidaci jaderného ústavu ve Vinči.

Celá akce ve Vinči byla údajně vedena v duchu mezinárodních teroristických hrozeb. To celé je nesmysl! Pokud by se terorista jen přiblížil k vysoce radioaktivnímu vyhořelému palivu, byl by ihned mrtev. Je nanejvýš podivné, že za tuto akci zaplatila srbská vláda 25 miliónů $, které si musela půjčit u „banky“. Někteří vládní činitelé byli proti a požadovali „půjčku využít pro rozvoj jaderného ústavu ve Vinči – ten by mohl s takovou dotací fungovat dalších 10 let“! „Banka“ půjčku na rozvoj ústavu neposkytla,  trvala na účelném využití – na ochranu obyvatelstva před ionizujícím zářením.

Radiace ve Vinči je víc než normální

Ústav jaderných věd ve Vinči zůstává podle odborníků trvalým problémem jaderného odpadu. Předpokládá se, že ve Vinči zůstalo víc jak milión a půl litrů radioaktivního odpadu. Profesor Savič zapsal, že jedna nádrž obsahuje víc jak 10.000 palivových článků s vyhořelým palivem. Radioaktivita zde může  působit dalších 1000 let. Neexistuje žádné sčítání obyvatel, neexistuje žádný seznam, kolik vyhořelých palivových článků zde vlastně zůstalo. Dokumentace zmizela v době, když se Spojené státy rozhodli odvézt nepoužité vysoko obohacené palivo, bez konzultace se srbskými odborníky. Dnes požadují srbští zákonodárci navrácení ukradeného drahocenného paliva zpět. Srbsko za ukradený materiál nedostalo nic!

Odborníci odhadují, že v podzemním skladu ve Vinči je uloženo 800 barelů, každý obsahuje 200 litrů radioaktivního odpadu. Uložený materiál má různý stupeň ionizujícího záření a nepředstavují žádné nebezpečí pro budoucnost. Při výbuchu černobylské atomové elektrárny došlo k mnohem většímu zamoření předmětů a lékařských zařízení.

Mnozí srbští zákonodárci upozorňují na možnost zneužití odpadu teroristy pro výrobu tzv. špinavé atomové bomby, která může kontaminovat velké území. Tento „hororový“ výklad vzbudil všeobecné posměšky. „Nikdo nedokáže vysvětlit, jak by terorista dokázal „odpálit“ špinavou bombu z Vinče. Uložený odpad vyzařuje každou sekundu vysoké dávky radiace. Bylo by nutné použít roboty pro odebrání paliva z bazénů – žádný člověk by nepřežil takovou dávku radiace! Katastrofický příběh ukradené „ špinavé bomby“ z jaderného úložiště ve Vinči má pouze politickou akontaci – zájem nadnárodních institucí a obchodníků!“

Měřili jsme radioaktivitu ve Vinči

V roce 2014 jsme navštívili srbskou Vinču. Prvním cílem byly unikátní archeologické vykopávky na pravém břehu Dunaje. Viděli jsme pozůstatky civilizace staré víc jak 6.000 let. Již tehdy používali dávní lidé písmo a vyráběli měděné předměty – tisíc let před oficiální dobou „měděnou“. První psané znaky byly nalezeny na celém území dnešního Balkánu. Vinča byla kdysi hlavním obchodním centem. Ve Vinči vznikly například první známé odrůdy vinné révy. Podle slova Vinča je pojmenovaný oblíbený nápoj s malým obsahem alkoholu – víno! To jsou fakta.

Ve Vinči existuje a před pár lety prosperoval unikátní „Jaderný ústav“, ve kterém byla snaha realizovat mimo jiné také „Teslův akcelerátor“. Dnes je ústav zakonzervovaný, bez podpory oficiální vědy. Pod zařízením jsou uloženy víc jak 30 let staré barely s vyhořelým palivem. Představuje uložené palivo nebezpečí pro Evropu?

Zastavili jsme před branou jaderného ústavu, vzbudili jsme pozornost ozbrojené stráže. Použil jsem malou lest – máme zájem navštívit archeologické vykopávky, které se nacházejí na oploceném území jaderného ústavu. Vojákům se zřejmě ulevilo a byli sdílnější. Přesto jsme do areálu nesměli vejít.

Naším cílem bylo změřit úroveň ionizujícího záření ve Vinči. Jak to provést, bez vzbuzení pozornosti? Profesionální přístroj na měření radioaktivity je malá plochá krabička. Na první pohled se můžete domnívat, že držím v ruce mobilní telefon. To byl ten správný nápad! Vzal jsem do ruky měřák a přiložil ho k uchu. Přímo před ostrahou probíhal fiktivní telefonický hovor, sem tam přístroj pípl – to byl signál pro hraniční hodnotu radioaktivního zamoření. Vojáci se usmívali, já jim občas mávl na pozdrav.

Měření jsem provedl několikrát, před vstupem do areálu, sto metrů od něj i během jízdy ulicemi Vinče. Naměřená hodnota nepřesahovala povolenou maximální hranici 20 mSv. Podle našeho zjištění, 28. 8. 2014 nepřesáhla úroveň ionizujícího záření ve Vinči maximální povolený limit. Nebezpečí nemoci z ozáření ve Vinči nehrozí.

Legální podvod

Někteří zástupci srbské vlády iniciovali vznik státní firmy – veřejné obchodní společnosti – za účelem čerpání peněz na eliminaci následků radioaktivního zamoření Vinči. Tato státně – soukromá firma (jak to jinak jednoduše nazvat), sepsala smlouvy s komerční bankou a firmami, které budou odstraňovat na základě doporučení „atomových mezinárodních institucí“ sanaci a dekontaminaci území jaderného ústavu ve Vinči!  Na základě zápisu do rejstříku uvolnila banka finanční prostředky. Pak se zjistilo, že zápis „NS“ státně-soukromé firmy obsahoval chyby, které byly provedeny zřejmě záměrně. Firma právně neexistuje, ale prostředky byly již vyčerpány! Geniální, politicky odsouhlasený jednoduchý plán, který není možné v podstatě nijak napadnout.

Pokud vás zajímá politické pozadí po bombardování Bělehradu, doporučuji hledat na srbském internetu.

Konec nové fyziky ve Vinči

Jaderný ústav ve Vinči byl záměrně zničen pod tlakem nadnárodních zájmů. Za humanitární katastrofou na Balkáně stály geopolitické a obchodní zájmy. Pro zničení a destabilizaci bývalé prosperující Jugoslávie byly použity tzv. mírové síly NATO. Legalizaci nezákonného bombardování Bělehradu na území Evropy, podpořil mimo jiné Václav Havel svým prohlášením: „Nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární.“ Možná nevěděl co se ve skutečnosti děje a jen tak plácal do větru…? Místo pravdy a lásky vyhrála politika a peníze.

Jiří Matějka

Regenračné centrum

Buďte první kdo přidá komentář

Napište komentář