Objev zlata v Srbsku

Zlatý drak: Bor, Lazarev, Felix a Rtanj

Zdá se, že Balkánské země jsou zlatou pokladnicí Evropy. Nejenom v Bosně, ale i v Srbsku bylo objeveno zlato. Oba nedávné nálezy jsou, co se týká obsahu zlata na vytěženou tunu, světově nadprůměrné.

Zlato v Boru

Obrovské překvapení čekalo ¨geology v regionu “Čukari peki” (jižně od |Boru), v hloubce 558 až 559 metrů. Nalezli zde neuvěřitelných 25,7 procent mědi a 50,3 gramů zlata na tunu rudy. Svým objevem byli naprosto ohromeni. Nejbohatší obsah byl totiž až do tohoto okamžiku zaznamenán v Hollisteru, kde se těží 27,2 gramů zlata na tunu rudy. Podle posledních průzkumů v Srbsku se mluví o jednom ložisku, které by se mělo nacházet v hloubce 179 m a mělo by také obsahovat vysoké množství mědi i zlata.

Tento výpočet vychází podle oficiálních cen London Metal Exchange na téměř 18 miliard dolarů. A to jsou pouze první odhady. V současnosti jsou aktivní čtyři vrtné soupravy, probíhá analýza a vyhodnocení nálezů. Ložisko se nachází v srdci Evropy s velmi dobrou infrastrukturou. Srbsko je země s dlouhou hornickou tradicí, proto čekávají podporu vlády a místních samospráv. Majitel dolu je čínská společnost Zijin. Důl Čukari Peki na území města Bor byl otevřen na podzim (2021) a je to první důl v Srbsku, díky kterému se Srbsko stane druhým producentem mědi a zlata v Evropě. Na prvním místě je Rusko.

Zlatý drak

Do Srbska jezdím každý rok, a celou oblast od rudných dolů v Boru až po bájnou horu Rtanj znám a několikrát projel. 17 kilometrů západojižním směrem od Boru, u města Zlot, je unikátní kaňon s mnoha jeskyněmi. Nejznámější je patrová Lazarevská jeskyně, která je u samého vstupu do kaňonu. Asi 17 kilometrů východojižním směrem od Boru je prastaré město a mohyly, které se kdysi jmenovalo Nebeské město. Na jih od Boru, ve vzdálenosti cca 32 kilometrů je bájná hora Rtanj.

Na mapě mám označená místa kam rád jezdím. Spojil jsem všechny body a to, co vzniklo mě překvapilo. Na mapě se objevila geometrická sestava pravoúhlých trojúhelníků. To přece nemůže být pouhá náhoda.

Bájný Rtanj

Podivuhodný Rtanj (Šiljak) je nejtajemnější místo v Evropě a největší pyramida světa, o které mnozí říkají, že není dostatečně prozkoumána. Odborníci váhají, neumí si vysvětlit mnohé anomálie, které se na bájné hoře vyskytují. Během posledních let, byl Rtanj sledovaný výzkumníky s pomocí moderních technologií. Všimli si velmi zvláštních geometrických a jiných pravidelností, které nevypadají jako pouhá hříčka přírody, ale jako dílo vytvořené před mnoha tisíci lety lidskou rukou.

Zjistilo se, že uvnitř této hory jsou obrovské podzemní prostory. Speleologové již našli více než 17 jeskyní a komor. Bylo zjištěno, že pod vrcholem hory, se nachází 450 metrů vysoká dutina se stranami 250 a 500 metrů. Podle legend bydlel na vrcholu bájný čaroděj, který ovládal celý svět. Jednoho dne se propadlo jeho město i sním do nitra hory. Mohou být podzemní dutiny a otvory vstupy do zaniklého města?

Geometrie Rtanje je ještě zajímavější a plná neobvyklých, ale zjevných zákonů. Nejvýraznějšími vrcholy hory jsou Kusak, Baba a Šiljak, a když jsou spojeny pomyslnou čarou, tvoří trojúhelník.

Výsledky výzkumu jsou uchovávány mimo zraky veřejnosti. Je zcela jasné, že hora s těmito vlastnostmi nemohla vzniknout v důsledku přírodních procesů, ale jde spíše o umělou stavbu vytvořenou pečlivým plánováním jejího tvaru a umístění. Byla postavena v pravěku nám neznámou technologií.

Je až s podivem, že nejstarší stavby jsou na místech s vysokým výskytem vzácných rud, v tomto případě zlata.

Lazarevský kaňon

Lazarův kaňon (Лазарев Кањон), je impozantní vápencový kaňon v masivu Kučaj. Jde o nejdelší a nejmohutnější kaňon srbských Karpat. Kaňonem protéká Zlotska Reka. V kaňonu je několik jeskyní, které se společně jmenují Zlotske pečine. Na okraji kaňonu se nachází Lazarova jeskyně, která vznikla působením vody. Délka podzemí je asi šestnáct kilometrů a nebyla zatím celá prozkoumaná. V jeskyni byly objeveny prehistorické artefakty z doby měděné, bronzové a železné (nástroje, spony, dláta, zbraně). V době měděné se jeskyně stala centrem metalurgie.

Celá oblast kolem kaňonu má svou historii, o které téměř nic nevíme, jak zde lidé kdysi žili.

Nebeské město

Podle srbských archeologů nedaleko dnešního Zaječaru existovalo a prosperovalo staré město, jehož sláva se dotýkala hvězd. Proto ho nazývají jako Nebeské Město. Nad městem jsou dvě velké mohyly, o kterých nikdo nic neví. Pak přišli dobyvační staří Římané, vše zbořili, postavili nové město zasvěcené jejich bohům a pojmenovali ho Felix Romuliana. Toto místo je zvláštní tím, že poslední římský císař, který byl tzv. zbožštělý (posvátný, nebeský) “ žil právě na tomto místě. Pozůstatky císaře byly spáleny na posvátných mohylách nad městem. Výzkum mohyl nebyl nikdy proveden (… do mrtvých se nekope).

Dnešní historici tvrdí, že město byla vojenská základna na obranu proti nebezpečí z východu – proti slovanským rodům (kmenům), které pak zjednodušeně nazývaly Kelty (Ptolemaios). Proč Kelty? Protože se jim nechtělo do map zapisovat název každého rodu.

Z Nebeského Města je vidět bájný Rtanj, který je asi 40 kilometrů vzdálený. V době zimního slunovratu zapadá slunce za pyramidou Rtanj.

Je až s podivem, že nejstarší stavby mají zřejmé geometrické souvislosti, kterým zatím nerozumíme, a jsou na místech s vysokým výskytem vzácných rud a minerálů, v tomto případě zlata. Zdá se, že naši předci to moc dobře věděli.

Pokud se vám články líbí, budeme rádi za podporu, třeba předplatným. Děkuji.

Jiří Matějka

Do Srbska jezdím nejenom s čtenáři časopisu WM magazín každé léto od roku 2015. www.novycestvatel.cz/aktualni-cesty


Pojeďte s námi. Nové cesty a expedice najdete zde. Pro informace a objednávky pište, nebo volejte: info@novycestovatel.cz, Tel: +420 777 770 609 (608)

Těšíme se na vás.

Jiří Matějka a Tomáš

Regenračné centrum