Kamenné koule v Kvasicích

Kamenné koule na jižní Moravě

Jiří Matějka

Roky hledám kamenné koule na celé naší planetě a před pár týdny jsem je objevil nedaleko místa kde bydlím, v Kvasicích.

Článek vyšel v časopise WM magazín, vánoční dvojčíslo 251-252 → Časopis WM magazín č. 251-252  ke stažení →

Kamenné koule

Kamenné koule byly nalezeny snad na každém místě na Zemi a jsou z různých materiál: žula, sopečný materiál, pískovec, uhličitanové konkrece, vápenec a vzácně mramor. Kamenné koule hledám od roku 1989 a mám snad jako jediný na světě kompletní seznam všech míst.

První informace o koulích v Kvasicích

Až dodnes jsem netušil, že v Kvasicích, nedaleko od mého domu, existují kamenné koule. Informaci mi dal Roman, kterého znám z cesty do Bosenského údolí pyramid (2022). Ukázal mi fotku Kvasické koule, proto jsem se vydal místo hledat. Tímto mu děkuji za skvělý tip.

Hledání koulí ve starém lomu

Směrem na severozápad se nachází starý stěnový lom, kde se kdysi těžil jílovitý vápenec a pískovec, již před rokem 1840. Z vápence se vyráběl cement známý pod názvem kurovina. Bývalý lom je dnes jáma dvacet metrů hluboká a dvě stovky metrů dlouhá. Východním směrem jsou dvě menší těžební jámy. Přístup k lomu není označený, vede zarostlým terénem a sestup do jámy není bezpečný pro běžnou turistiku.

Při prvním průzkumu jsem vstup do lomu sice našel, ale blížící se tma a strmý svah mě odradil. Při druhém průzkumu už mi bylo jasné kam půjdu a kolik času to zabere.

Kamenné koule ve starém lomu

Opatrně jsem sestupoval do staré těžební jámy. Na jižní straně je vysoká kolmá stěna, kde jsou vidět původní geologické vrstvy slepenců, pískovců a jílovitého vápence. Vodorovné vrstvy kamenných bloků jsou překryty vrstvou štěrkopísku, horní vrstvy jsou písek a hlína.  Na dně lomu se povalují kamenné kvádry a popadaná suť. Snadný průchod znemožňují popadané stromy a divoký porost.

Podle geologů jde o vrstvy z období jury, křídy a kvartéru (údajně před 201-145, až posledních 2,6 miliony let?), a je jediným dokladem vulkanické činnosti na Moravě. Tak velký, nikým spolehlivě nevysvětlený časový rozptyl v datování se mi nezdá a ani není možný. Pro účel našeho výzkumu použiji toto oficiální tabulkové datování, ať víte, co tam uvidíte a po čem šlapete.

V západní části starého lomu jsem uviděl kamenné koule, které byly zapuštěny v jižní stěně. Koule jsou uloženy v jedné rovině. Kamenné koule na celém světě byly nalezeny vždy ve stejné rovině pod terénem. Na Slovensku dva metry pod současným terénem, v Bosně asi deset metrů hluboko, v Olšanech 60 metrů, a v Kvasickém lomu je to stejně – cca 10 metrů. Vypadá to tak, že koule kdysi vznikly na rovném povrchu, přestože je dnes vidíme v kopcích a stěnách starých lomů. Kamenné koule pravděpodobně vznikly na rovinách, které se později vyzdvihly do dnešní podoby kopců a hor.

Kvasické koule jsou z hrubozrnného pískovce s průměrem od 30 do 40 centimetrů. Ve stěně ve východní části jsou vidět otisky koulí. Pokud by těžba pokračoval, dá se předpokládat, že by se objevily další kamenná koule.

Pravěké Oppidum a Kvasice

Historie obce Kvasice je velmi zajímavá. Jde o starou slovanskou rodovou osadu. Samotný název vznikl z rodového jména. V rodu tvořili členové rodin tzv. zádruhu, s nedílným a společným majetkem. Praotec se nazýval KVAS, a jeho potomci a všichni ostatní Kvasici. Pokud se rodová osada usadila pevně v daných hranicích, nesla jméno Kvasice. Jedná se nejstarší typ osady vůbec.

Je zajímavé, že v 18. století (farář Matěj Moritz) došlo k novému výkladu historie. Název Kvasice údajně pochází z kolonie kmene Kvádů. Farář přímo označil Kvasice za jejich bájné sídlo. Je zřejmé, že jde první pokus o úpravu skutečné historie.

Z období slovanského osídlení pochází nejen jména osad, ale také pojmenování různých míst, která pro tehdejší lid byla nějakým způsobem významná. V okolí Kvasic známe dvě místa, jejichž názvy pocházejí z období slovanského osídlení. Prvním je kopec Vrážisko.

Nedaleko lomu, na jižním svahu, kdysi stávalo pravěké Oppidum (hradisko), kde se prováděli obětní rituály (Vráž – oběť). Mimo jiné tento název také znamená osadu na úbočí ve svahu vyskytujícím se na starém sídelním prostoru. O dávném osídlení na úpatí Vrážiska existují archeologické potvrzené zprávy.

Druhé místo je na druhém konci Kvasic a kopec se jmenuje Strážný. Vrch se tyčí nad řekou Moravou s širokým výhledem do okolí. Název vznikl ze slova stráž, střežení, strážnice, úkole takového místa bylo střežit, dohlížet na klidný chod na kupeckých stezkách. Jde o nezpochybnitelný důkaz prvního slovanského osídlení. Jakýsí odborný průzkum byl zde kdysi provedený. Pak se kopec rozkopal hledači pokladů…

Od 11.století se historie Kvasic podivně mění. Nové tzv. historické světlo přináší listiny olomouckých biskupů. Ale to je jiná doba, doba vynucená nově vznikajícím kultem – náboženstvím naší epochy. O tom až někdy příště.

Pro mě je dnes důležitější, že kamenné koule nejsou dílem novodobých kultů. Proč? Protože kamenné koule vznikly o pár tisíc let dříve, než představy romantických geologů o uspořádání materiálního a duchovního světa.

Měření bioenergie ve starém lomu

Starý lom s kamennými koulemi se nachází v místě pravěkého Oppidum (místo s hradbami-hradiště). Podle legend se zde prováděli obětní rituály. Při prvním průzkumu jsem měl podivný pocit stísněnosti a nervozity, snad pod dojmem historie místa. Zajímalo mě, jestli dokáže tyto pocity zaznamenat přístroj na měření bioenergie člověka.

Pro měření používám profesionální přístroj navržený podle fyzika Wilsona (také Wilhelm) Reicha (1947). Přístroj reaguje na živé věci a umí měřit procentuální hodnoty bioenergie živých tvorů, rostlin, vody, potravin, minerálů apod. Přístroj dokáže spolehlivě změřit aktuální stav bioenergie s viditelným a srozumitelným výsledkem Pro první odborné měření časopisu WM magazín jsem použil profesionální přístroj navržený podle fyzika Wilsona (také Wilhelm) Reicha (1947). Přístroj reaguje na živé věci a umí měřit procentuální hodnoty bioenergie živých tvorů, rostlin, vody, potravin, minerálů apod. Přístroj dokáže spolehlivě změřit aktuální stav bioenergie s viditelným a srozumitelným výsledkem.

Změřil jsem svou bioenergii pře vstupem do starého lomu s kamennými koulemi, pod pravěkým obětním oppidem, a pak po výstupu z lomu. Po dvou hodinách průzkumu pocit napětí a tísně zmizel. Zde jsou naměřené hodnoty:

  • Před vstupem do lomu: 58 %
  • V lomu: 32 %
  • Po průzkumu starého lomu: 72 %

Podle mého letitého měření bioenergie na starých kultovních místech jsem zjistil, že při pobytu dochází k úbytku energie. Čím je to způsobeno? Tato místa byla vždy známá svou prospěšnou energií. Při pobytu dochází ke spontánnímu ozdravnému procesu, kdy se tělo zbavuje všech toxinů a nastává rychlý proces rekonvalescence. Podle měření měl můj pobyt ve starém lomu s kamennými koulemi stejný průběh. Shodné výsledky jsem naměřil i na jiných podobných místech ve světě (Kota zulu 664, Bosna, Srbsko Rtanj, Evina jeskyně, megalitická Malta apod.).

Jak mohly vzniknout kamenné koule se dočtete v knize Naše fantastická minulost. Kapitolu o kamenných koulích si můžete stáhnou zde http://wmmagazin.cz/stahni/kamenne-koule-nase-fantasticka-minulost-u.pdf

Kamenné koule v časopise WM magazín → http://www.wmmagazin.cz/category/kamenne-koule/

Pokud se vám časopis a téma líbí, podpořte nás předplatným. Děkuji. Jiří Matějka, vydavatel a šéfredaktor.

Regenračné centrum