Bioenergie a její vyzařování

Fluoritany v organizmu představují zdravotní riziko Ještě před dvaceti léty byl obsah fluoru v ekosystémech a v běžné každodenní stravě velmi nízký. V poslední době se však trvale zvyšuje v důsledku používání solí fluoru v průmyslu, zemědělství i medicíně. Hliník, jako významný prvek zemské litosféry, se ještě v nedávné době vyskytoval ve formách těžko dostupných živým organismům a byl proto považován za netoxický. S výskytem kyselých dešťů a širokým používáním solí hliníku nastalo výrazné zvýšení výskytu reaktivních forem těchto iontů ve vodě i v potravinových řetězcích. V buněčném metabolizmu může představovat přítomnost fluorohlinitanových komplexů v lidském těle vážné nebezpečí pro lidské zdraví. Fluor Fluoridy se používají v prevenci zubního kazu již 50 let. Zatímco oficiální medicína a zdravotnická osvěta deklarují, že výsledky epidemiologických studií přesvědčivě dokumentují účinnost solí fluoru při snižování kazivosti zubů, v poslední době můžeme sledovat na stránkách odborných zahraničních časopisů rozsáhlé diskuse, které se spíše kloní k názoru, že suplementace solemi fluoru není žádoucí a může být lidskému zdraví nebezpečná. Zastánci fluoridových programů jsou v poslední době nuceni připustit, že nadbytek fluoru způsobuje dentální fluorózu, ale toto zjištění bagatelizují tím, že se jedná o pouhý kosmetický defekt. Toxicita fluoru V první polovině 20. století byly případy intoxikace fluoridy poměrně vzácné a zpravidla se týkaly pozorování osob, […]

Zkrácený přepis přednášky, kterou v roce 1994 v Kansas City přednesl Dr. Joe Wallach MVDr. MUDr. Dr. Wallach byl v roce 1991 navržen na Nobelovu cenu. V článku se dozvíte o příčinách řady nemocí, příčinách předčasného stárnutí a způsobech, jak obojímu předcházet. Dovolte mi začít otázkou. Kolik vás vyrostlo na farmě, žije na farmě, a má co dělat s chovem dobytka? Osobně jsem vyrostl na farmě v Missouri v padesátých letech. Chovali jsme hovězí dobytek na porážku. Pokud se chcete uživit chovem dobytka, musíte pěstovat patřičné krmivo. Pěstovali jsme kukuřici, sojové boby, sušili seno a další. Po sklizni jsme vše poslali do mlýna k semletí. K semletému krmivu jsme přidávali směs vitamínů, různé minerály a stopové prvky. Vše jsme smísili a z této směsi udělali granule, jimiž jsme krmili dobytek. Po šesti měsících šly vykrmené kusy na porážku. To se neustále opakovalo. Tehdy, coby třináctiletého kluka, mne fascinovala pečlivá příprava hodnotného krmiva. Važ si čerstvé stravy Chceme se dožít vysokého věku, a přitom nejíme skoro žádné vitamíny a minerály. To mne trápilo. Proto jsem se jednou zeptal otce, proč vlastně nepřidáváme potřebné živiny i do své potravy, jako našemu dobytku. Otec na to jen zabručel něco na způsob: „Buď zticha […]

Zánik pravěkého města Lateršalja Ničivá tornáda zde historicky existovala a vidíme, že dodnes existují. Jen jsme na ně ve svých plánech a představách zapomněli. Kdysi zničilo největší město v Karpatském oblouku, a bylo to jen kousek … Kdysi zde vzkvétalo pravěké město, které bylo největší v celé Karpatské kotlině. Místo je plné záhad a nedokončených archeologických průzkumů. Hradiště na rozloze 14 hektarů mělo tři části oddělené terénními vlnami. Kamenné hradby kolem hradiště byly široké asi 2 metry, vysoké přes 3 metry a na koruně zpevněné dřevěnou palisádou. Již z prvních objevů bylo zřejmé, že šlo o sídlo významného panovníka. První nádvoří za branou bylo prázdné, nenašlo se tam téměř nic. Možná mělo sloužit jen jako útočiště pro obyvatele z okolí. Na druhém nádvoří stály domy na umělých terasách vysekaných do svahu. Pravděpodobně zde byly příbytky řemeslníků, což dokládají archeologické nálezy. V třetí části byla akropole, sídliště pro privilegované. Vedla do ní mimořádně opevněná výstavní brána. Podařilo se ji najít ještě se stopami po kolech vyježených do skalního podkladu. Po obou stranách stály mohutné věže a nedaleké oválná bašta. Za kamennou zdí byla ještě jedna zeď z dřevěného bednění vyplněného hlínou. Za hradbou stály domy jeden vedle druhého asi deset metrů dlouhé […]