Středověký pohled na svět a dějiny Slovanů
Jak se stalo, že Evropani žijí ve falešném historickém povědomí? Středověký pohled na svět a dějiny byl jednoduchý. Křesťanstvím byla jako oficiální dogma přijata Aristotelova geocentrická soustava, podle které byla Zem středem vesmíru. Ikdyž již bylo dávno známé, podle Herakleida z Pontu (388–315) a po něm Aristarcha z Samu (320–230 př. n. l.), že se Zem otáčí kolem své osy a okolo Slunce.
Dobře zakonzervovaná historie
Člověk byl podle středověké představy stvořen jako obraz boží, tedy dokonalý se vším, co k tomu patří, včetně vědomí a dál se nevyvíjí. Národy vznikly při stavbě babylonské věže propletením jazyků. Proti středověkým dogmatům o zemi, člověku a vzniku národů se nepřipouští dodnes žádné pochybnosti ani diskuze. Proto nebylo a není potřebné zkoumat skutečný původ, vznik a vývoj člověka, formování národů, ani pro nás tak důležité etnikum, jakým byli Slované. Všechno bylo jednou provždy vyřešeno, vysvětleno a dané.
Světská literatura v Evropě skončila začátkem 3. století n. l. římskou antickou literaturou. Celá středověká kultura a umění v Evropě souvisí s dogmaty katolicismu. Ve středověku platilo, že svět a člověk jsou stále stejní, jak byli při stvoření. Křesťanský názor nepřipouští změny a vývoj. Generace se střídají, staří umírají, mladí se rodí, ale nemění se a nevyvíjí.
Vymyšlení proroci a dědičné řady
Středověké kroniky evropských národů odvozují svůj původ od legendárních biblických osobnosti – vymyšlených potomků Adama a Evy – Magoga, syna Jafeta a jiných. Ve středověkých kronikách najdeme celé řady dalších potomků se spekulativním vypočítáváním letopočtu od stvoření světa, které jsou vymyšlené a nemají žádnou historickou cenu. Příkladem mohou být například záznamy z historie Polské a Maďarské.
Polsko: Polští mesianisti počítají a vycházejí z Bible. W. Dobolecký ztotožňuje legendární osobnosti Goga a Magoga s Lachom a Polachom. Podle něho už Adam, Noe, Sam, prorok Daniel, svatý Jan i Jafet mluvili slovanským jazykem. V roce 1633 Dobolecký napsal, že Poláci jsou jedinými následovníky Adama, Séma a polština je první jazyky a již v ráji se Poláci nazývali Sarmati.
Maďarsko: Podobně však začíná také Anonymova kronika notáře uherského krále Bely IV. „Z východní strany byli sousedi Skýtské národy Gog a Magogo… Prvním králem Skýtie byl Magog, syn Jafetův, a ten národ se podle Mogoga nazývá Moger (Maďar). Z jeho potomstva vzešel nejslavnější a nejsilnější král Atila… Po delším čase vzešel z dědičného rodu toho samého rodu krále Magoga Ugek, otec knížete Almoša…“
Jenže, takové záznamy ve středověkých kronikách nemají žádné historické opodstatnění a byly vymyšlené. S nástupem renesance, osvícení a s novými poznatky ve vědě, byla tato představa o dějinách a formování národů zpochybňována. Přesto jsou falešné středověké kroniky uznávány a citovány ve školním dějepise dodnes. Kolik je národů, tolik existuje verzí dějin.
Osvícená věda 18. století
V 18. století vznikali nové přírodovědné poznatky, které středověkou představu stále víc zpochybňovaly. Nejdřív se objevily Keplerovy zákony o pohybu planet, pak teorie Giordana Bruna, Galielio Galilea, M. Koperníka, Newtonovy zákony mechaniky, nová filozofie F. Bacona, R. Descatesa aj., pak éra osvícených myslitelů jako byl Voltarire, Montesquieu, Turgot, Condilak, společně s francouzským materialismem a encyklopedisty, ke kterým patřil Diderot, Helvetius, Holbach, J. J. Rousseau aj., v Německu Herder, Goethe, Schiller, Lessing, Kant a další, a nakonec německá klasická filozofie s J. G. Fichtem, F. W J. Schellingem a G. W. F. Hegelem.
Podle mého názoru to byla doba, kdy se hledala skutečná pravda o historii Země, lidstva, formování národů a Slovanů.
Pomýlené Německé univerzity
Počátkem 19. století centrem evropského vzdělání byly německé univerzity, na kterých se vedle filozofii a literatuře formovala evropská lingvistika spolu s novým pohledem na dějiny. Atmosféra, v jaké se formoval nový pohled na svět a evropské dějiny, nebyla příznivá. Bylo po napoleonských válkách a v Německu se zvedla vlna proti galizmu spolu s vlnou pangermanizmu, ostře vyhraněným proti Slovanům.
Do formování nových evropských dějin zasáhla správa anglického právníka v Kalkatě Williama Jonese. V Indii se mu dostaly do rukou nejstarší indické písemné památky Védy. Amatérský se zabýval komparatistika (srovnávací metoda) a objevil v nich základní slova podobné některým slovům v západoevropských jazycích. Roku 1786 podal zprávu o Árijcích v Indii, a o příbuzných slovech ve Védách se slovy v evropských jazycích.
Němečtí intelektuálové a badatelé 19. století (zvláště v jazykovědě a historiografii) s využitím i této informace Williama Jonese vytvořili v duchu pangermanizmu pomýlené teoreticko-historickou konstrukci, která oficiálně přetrvává dodnes, i když se obecně ví, že neodpovídá skutečnosti a současným poznatkům.
Pochybný pangermanizmus
Samostatnou kapitolou teoretických konstrukci pangermanizmu byla formující se německá jazykověda (E Bopp, Ch. Adelung, A. F. Pott, A. Schleicher, Jacob a Wilhelm Grimmové, J. Schmid, W. Humboldt a další). S využitím informace Williama Jonese o Árijcích v Indii a o příbuzných slovech v indických Védách s evropskými jazyky rozvinuli teorii o příchodu Árijců z Indie do Evropy a Germány prohlásili za Árijce.
Teoretické konstrukce Německých myslitelů 19. století
Největším omylem je, pokud to nebyl záměr reprezentující konkrétní mocensko-politické zájmy, že Germány prohlásili za Árijce, kteří přišli první do Evropy. Árijci přitom neměli a nemají nic společného s Germány. Migrující skupiny přicházející od poloviny 3. tisíciletí do Indie, indické Védy nazývají Árijcemi. Byly to však především nositelé staré kultury, kteří při pohybu ze střední Evropy strhli z východní Evropy část Slovanů (mluví o nich Ptolemios při popisu území kolem řeky Gangy) a Veneti, které archeologové našli až u řeky Gangy – a to byly všechno slovanské kmeny.
Mezi 2500–1700 lety před n. l. přicházeli v několika vlnách Chajbarským průsmykem a kolem řeky Kábul do Indie k řece Indus, Jamuny a Gangy. Germánské kmeny na této migraci do Indie neměli žádný podíl. Zůstávaly na Jutském poloostrově a ve Skandinávii při lovecko-sběratelském způsobu života bez jakéhokoliv migračního pohybu. Po takto přizpůsobené teorii, podle níž Germáni přišli z Indie do Evropy ve 3. tisíciletí, prohlásili se za čistou a nadřazenou rasu.
Všechno bylo a je údajně germánské…(?)
Germáni Slovany prohlásili za bastardy, kteří se při postupu do Evropy zpozdili a setkali s jinými rasami. Slované měli podle této pangermánské teorie přijít do Evropy nejdříve v 5.až 6. století našeho letopočtu. Tak vznikla pangermánská teorie evropských dějin s čistou a nadřazenou germánskou rasou a podřadnou rasou Slovanů, která bohužel, přetrvává do současnosti.
Odsun příchodu Slovanů do 5. – 6. století n. l. posloužil pangermánským pseudoteoretikům na to, aby prakticky všechny kmeny, které jmenovaly antičtí autoři v písemných památkách ve střední Evropě od Rýna po Vislu (Strabón, Plinius st., Tacitus, Ptolemaios, Herodianos, Ammianus Marcellinus, Cassius Dion, Festus, Eutropius a další až po Jordana a Prokopia) prohlásili za germánské.
Jelikož Slované měli přijít do Evropy až v 5. 6. století n. l., v této teoretické koncepci neměli místo.
Němečtí jazykovědci ve svých teoretických pracích porovnávali jazyk sanskrtských památek se všemi známými evropskými jazyky, kromě slovanských jazyků. Védy vznikaly asi tisíc let po příchodu prvních Árijců, Veneto a Sovana do Indie, když jejich jazyk byl již částečně ovlivněn jazykem původních kmenů v Indii (Dravid a Mundo či Tamilcov). Z indických Véd a částečně ještě i ze sanskrtských památek, které vznikly o dalších asi tisíc let později po napsání Véd (po 1. polovině posledního tisíciletí před n. l.), můžeme proto usuzovat na nejstarší jazyk Slovanů a na jejich mytologii v době příjezdu do Indie v 3. tisíciletí před naším letopočtem, a ne na západoevropské jazyky.
Slova, které jsou podobné slovanským a slovům v indických Védách a sanskrtských památkách se do západoevropských jazyků dostávali migrací kmenů z východní a střední Evropy, ale zvlášť Veneti od poloviny 3. tisíciletí před n. l., kteří prošli i k Bodamskému jezeru, do Normandie i Bretaně. Na jazykovědce navázali němečtí historici.
Pangermánská historická škola 19. století si pro svou teorii stanovila dvě základní zásady:
- Kdo přišel první do Evropy, tomu patří vláda v ní;
- První do Evropy přišli Árijci, za které se prohlásili Germáni.
Vše ostatní v pohledu na evropskou historii vyvodili z těchto dvou zásad.
Žádný indoevropský národ ani jazyk nikdy neexistovaly
Proti přiřazování Slovanů ke Germánům, kteří se podle nich s příchodem do Evropy zpozdili protestovali už nejenom slovenští studenti na německých univerzitách.
I podle jazykovědce evropského formátu F. Saussurea, jeden z největších omylů „jazykovědců a historiků 19. století v Německu bylo, že sanskrtu připsali roli nejstaršího jazyka a povýšili ho do role „prajazyka“, ke kterému hledali „Pranárod“, který nejprve nazvali „indogermánský“. Když se pojem Indogermanen „ukázal neúnosný, změnili ho na „indoevropský“, kterému však ve skutečnosti nic reálně neodpovídá, ale bohužel přetrvává do současnosti.
Jen pro zajímavost: Nejstarší dějiny Slovanů začali jako první eliminovat už židovští teoretici a rabíni, neboť jim nezapadaly do jejich národní ideologie vyvoleného národa.
Žádný indoevropský národ ani jazyk nikdy neexistovaly a archeologie nemá z tohoto období žádné poznatky o příchodu kmenů z Indie do Evropy. Jde o teoretickou konstrukci a účelovou manipulaci, která nemá poznatkové zázemí. Indické Védy neobsahují žádný podnět k takovéto úvahy a závěry Naopak. Do Indie přišli kmeny z Evropy, které Védy nazývají Árijci, ale ti s Germány neměli nic společného. Árijci byli s největší pravděpodobností Slované.
Stopy písma prvních národů najdeme nejenom v Evropě. Je to písmo starší než řecké báje a pověsti, starší než faraoni v Egyptě, nebo římská říše. Je to písmo, kterému slovanské národy rozumí dodnes … Po stopách Slovanů, překlady starých rytin, nové souvislosti – to vše najdete v nové knize Naše fantastická minulost.
Nespokojenost s nejstaršími evropskými a slovanskými dějinami, jak se nám prezentují, ještě i v současnosti přetrvává. Naši historici se přizpůsobily pangermánskému modelu evropských dějin, převzali ho a ponechali dost pramenných poznatků z antických děl k naší minulosti nepovšimnutých, protože se nehodily do přijatého pangermánského modelu evropských dějin.
Jiří Matějka, vyšlo v časopise WM magazín č. 2014/2019.
Myšlenky z knih Odklínanie histórie (autor V. Timura) a knihy Naše fantastická minulost (autor Jiří Matějka).
