Domnívám se, že jsem právě rozluštil co představuje kresba v jeskyni Býčí skála.
Jiří Matějka
Jeskyně Býčí skála
Býčí skála je jeskyně nacházející se ve střední části CHKO Moravský kras, severně od města Brna, v Křtinském údolí mezi městem Adamov a městysem Křtiny. Býčí skála je druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přesahující 18 kilometrů.
Dnes je vstup do jeskyně možný pouze několikrát za rok, ve dny otevřených dveří. Důvodem zákazu vstupu jsou stovky „netopýrů velkých“ (Myotis myotis), kteří v ní mají největší zimoviště v České republice (kolem dvou tisíc). O jeskyni existuje mnoho legend a pověstí.
Voda v jeskyni Býčí skála
Jeskyní protéká jedovnický potok. Ze stropu odkapává voda, která prosakuje přes 80 metrovou vápencovou vrstvou z polí a vesnic nad ní. Až donedávna byla taková voda považována za „super čistou“, proto si ji jeskyňáři nabírali do nádob. Bohužel, dnes je situace jiná – ve vodě byly zjištěny stopy pesticidů z polí.
Bronzová soška býka
Když vznikaly před 5000 lety první říše v Egyptě a Summeru, tak v Býčí skále již jeden býček byl. Existovalo snad nějaké pravěké spojení Egypta s Býčí skálou?
Figurka býka (nalezená 1869) byla odlita z bronzu, uvnitř je dutá – rozměry 10,1 x 11,3 cm. V očních důlcích měly být vsazeny skleněné oči, možná to ale byly nějaké polodrahokamy. Určitě vás napadá, že pojmenování jeskyně vzniklo nálezem sošky býka. Ale není to pravda. Název je mnohem starší. Možná o několik staletí až tisíce let. Pověsti se zmiňují o ohnivých býcích v jeskyních“. Originál bronzového býčka je vystavený od roku 1873 v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, dvě kopie vlastní Muzeum Blanenska.
Zhroucený strop
Na dně Předsíně bylo v roce 1872 nalezeno asi 40 koster. Jednalo se o ostatky převážně mladých žen, s chybějící hlavou či údy. V otázce, co bylo příčinou nenalezli archeologové ani historici shodu. Domnívám se, že to mohlo být jinak – na lidi se zhroutila část stropu.
Lidé jeskyni znali a v dobách ohrožení v ní hledali bezpečí. Posledním ohrožením mohla být velká záplava bahnem a vodou, pravděpodobně způsobená zemětřesením nebo pohybem pevniny. Jeskyně Býčí skála se dnes nachází v nadmořské výšce 310,55 m n. m. Před asi 5000 lety došlo ke změně povrchu pevnin, vznikaly nové hory a údolí, jiné se propadly. Jeskyně Býčí skála se kdysi nacházela na pobřeží dávného moře. Tato celosvětová událost proběhla velmi rychle, během několika dní se pevnina vyzdvihla o několik stovek metrů do dnešní nadmořské výšky, a lidé to viděli. Proto hledali bezpečné útočiště v jeskyni „Býčí skála“. A pak se na ně zhroutil strop. Potvrzují to hrůzné nálezy.
Fakta o jeskyni
Jeskyně Býčí skála se dnes nachází v nadmořské výšce 310,55 m n. m. Je v ní vysoká vlhkost a teplota asi 9 °C. Pohyb krasovým podzemím je možný po upravených pěšinách. Bez větších problémů je průchozí v délce 10.998 m. Dva vchody do jeskyně jsou v Josefovském údolí na úpatí 52 m vysoké skalní stěny.
Celková délka chodeb činí cca 7000 m (13 000 m včetně systému Rudické propadání a Barové jeskyně), hloubka jeskyně je asi 84 m. Krápníková výzdoba je až na výjimky poměrně chudá. Jeskyně vznikla v čistém vápenci. Takový vápenec se používá ve farmaceutickém průmysl na výrobu „prášků“ – kdy se do čistého vápence přidává potřebné „chemikálie“ a tak vznikají antibiotika.
Co představuje pravěká kresba ?
Dodnes nikdo neví, co kresba v jeskyni Býčí skála skutečně představuje? Pravděpodobně vznikla před tisíci lety a byla nakreslena zuhelnatělým dřevem.
Znaky v Býčí skále jsou lineárního typu. Lineární kresba je soustava písemných“ znaků“ tvořených čarami a přímkami. Pro zobrazení scén a předmětů se používají čáry a linie, bez použití stínování.
O prázdninách, u večerního ohně, jsem vnukům a vnučkám ukazoval kresbu z jeskyně Býčí skála, včetně způsobu jak ji kdysi pravěcí lidé nakreslili. Po chvíli nejmladší Leon (2 roky) říkal, že tam vidí nějaké zvíře, šípy a někoho s rukama nahoře. Shodou okolností se v tu dobu pohyboval na Vsetínsku medvěd, což je v blízkém okolí naší chaty. Je možné, že měl Leon u ohně „správnou“ představivost, ještě nezatíženou moderní civilizací a digitálními technologiemi? Musím poznamenat, že Leon kresbu před tím nikdy neviděl, ani jsem o ní nikdy nemluvil.
Když se podíváte na původní kresbu a pak na tu samou scénu, kde jsem barevně znázornil probíhající událost, uvidíte, že to může být skutečně pravda.
Pravěký příběh
Kresba na stěně zobrazuje událost, příběh, který se kdysi stal a někdo ho zaznamenal černým uhlíkem z ohně na stěně jeskyně.
Skupina lidí v chodbě byla nečekaně napadena jeskynním medvědem. Ten nejvíc odvážný se snažil svým tělem chránit osobu s rukama nad hlavou, snad matku, ženu, dítě. Další házeli na medvěda šípy.
