Klimatické periody roku – prosince

Klimatické periody roku – prosinec

Sami si můžete porovnat staré pranostiky s dnešní skutečností.

Pranostiky – prosinec

Zima, to je první asociace, která člověka napadne, když se vysloví slovo prosinec. Avšak ze zimních měsíců má nejvyšší teplotu. Průměrná teplota prosince je 0.79 ± 2.72 °C. Nejstudenější prosince nás postihly v letech 1788, 1879 a 1840 (¬9.6, -8.6 a -7.7 °C).

Druhý teplotní extrém, tedy nejteplejší prosince byly v rocích 1934, 1974 a 1806 (6.3, 5.9 a 5.7 °C). Rovněž i srážkově bohaté prosince byly v letech 1839, 1833, 1939, 1870 a 1837. Třebaže je průměrný měsíční úhrn pro měsíc prosinec 24.87 mm, dosahovaly mezní hodnoty těchto let 146.6, 91.6, 78.2, 75.5 a 66.4 mm. Jde o roky, které spadají převážně do minulého století. Příčina těchto neobvykle vysokých srážek byla až donedávna celkem neznámá, ale v poslední době se jí snad podařilo přijít na kloub.

Jihoamerické pobřeží je téměř pravidelně zastiženo náhlým přívalem teplých vod, které se valí z otevřeného Pacifiku. Postihováno je zejména pobřeží států Ekvádoru a Peru. Protože tyto vpády přicházejí v závěru roku, především o vánocích, dostal tento proud teplé vody poetické jméno „El Niňo“, což se dá do češtiny přeložit jako Jezulátko. O co jde?

Jezulátko „El Niňo“

V severních oblastech australského kontinentu již od jara dochází ke stabilizaci tlakové výše. Tento tlakový útvar se potom posunuje přes celou Austrálii směrem na východ. Nad západním pobřežím, v Perth, kulminuje tlak v měsíci dubnu a posouvá se směrem na SV, nad střed kontinentu, kde kulminuje kolem července. Potom australskou pevninu opouští a nad souostrovím Samoa kulminuje v září. Při tom celá tlaková výše má tendenci poklesávat.

To vede k tomu, že nad celou touto oblastí je neustále krásné počasí s vysokými teplotami. Vzhledem k tomu, že jde o stabilní tlakový útvar, začínají se zahřívat i vody v okolí, protože celá australská pevnina je silně přehřátá. V Austrálii jsou výsledkem tohoto procesu silné požáry, které se od poloviny roku začínají šířit po kontinentu.

Protože se situace nemění, dochází k přehřátí rovníkových vod. Z jihu však přitéká oceánem studená antarktická voda, která má tendenci přehřátou vodu vytlačovat, a proto dochází k jevu, že masy teplých vod se začínají posouvat jediným možným směrem na východ k americké pevnině, kde nejsou žádné překážky.

Tento směr je rovněž patrný i z posunu středů tlakových výší. Během posledních třech měsíců roku, dorazí přehřáté vody k americkému pobřeží a začínají katastrofy. Mohutný tok teplé vody naráží na jihoamerickou pevninu a je stáčen na sever studeným Humboldtovým proudem, přitékajícím od jihu. Ohroženo je celé pobřeží.

Na Galapágách, které jsou obtékány studenými proudy, hynou na přehřátí tuleni. Na přehřátí hynou rovněž i početná hejna ančoviček, na kterých je založen rybářský průmysl Peru a Ekvádoru. „Jezulátko“ řádí jako posedlé.

Posun teplých vod směrem na sever vyvolává v pobřežních oblastech nejen mimořádné lijáky, ale rovněž i prudké bouře a hurikány. Díky obrovské tepelné zásobě ovlivňuje tento proud celé západní pobřeží Ameriky a přináší sebou i rozsáhlou oblast tlakových níží s četnými dešti.

Není rozhodně náhodou, že nejvyšší srážky v San Francisku jsou v lednu a v únoru. Během února doráží tento proud až k Aleutským ostrovům, kde v přístavu Dutch Harbour téměř neustále prší. Vliv El Niňo je možno pozorovat ještě v březnu a v dubnu na Kamčatce, kde v Petropavlovsku v těchto měsících náhle stoupají srážky. Dokonce ještě v květnu je možno sledovat v severojaponském přístavu Nemuro náhlé zvýšení srážek. Potom již vliv proudu El Niňa slábne a prakticky zaniká, když před tím obtekl celý Tichý oceán.

XLIV. ONDŘEJSKO – MIKULÁŠSKÁ OBLEVA 28.11. – 7.12.

Kateřinská chladna jsou koncem listopadu přerušena výraznou singularitou, která se dostavuje pozoruhodně přesně v podobě mírného oteplení. Je pochopitelné, že taková změna počasí nemohla uniknout našim předkům, kteří klima sledovali především z praktických důvodů obzvlášť pečlivě.

–              NA SV. ONDŘEJE, JEŠTĚ SE NÁM OHŘEJE. 30.11.

–              NA SV. ONDŘEJE KONEC POCENÍ.

–              MOSTY CO MARTIN STAVÍ, ONDŘEJ SPLAVÍ.

–              NA SV. ONDŘEJE SE NĚKDY ČLOVĚK OHŘEJE.

–              NA SV. ELIGIA, NENÍ JEŠTĚ ŽÁDNÁ ZIMA. 1.12.

–              PO SV. BARUŠI STŘEŽ NOSU I UŠÍ. 4.12.

–              SV. MIKULÁŠ SPLACHUJE BŘEHY. 6.12.

–              NA SV. MIKULÁŠE, UŽ JE ZIMA NAŠE. 6.12.

Rovněž i v tomto případě připouští poslední pranostika možnost nástupu mrazivého počasí i když předešlá ukazuje na déšť.

XLV. TOMÁŠSKÁ ZIMA 8.12. – 21.12.

Od konce první prosincové dekády až do počátku třetí, nastává skutečné zimní počasí se sněžením i s častými mrazy. Mimo tento výrazně klimatický charakter se v lidové slovesnosti objevuje rovněž i podtext astronomický, především v luciánských pranostikách.

–              KDYŽ PŘIJDE SV. LUCIE, NAJDETE TU UŽ ZIMU. 13.12.

–              SV. LUCIE SNĚHY ROZVANE.

–              SV. LUCIE NOCI UPIJE, DNE NEPŘIDÁ.

–              O SV. ALBÍNĚ, SCHOVEJ SE DO SÍNĚ. 16.12.

–              O SV. LAZARU UCPI V SENCI KAŽDOU SPÁRU. 17.12.

–              KDYŽ RUFA A ZOSIMA TAK TU ZIMA. 18.12.

–              NA SV. TOMÁŠE, ZIMA SE ROZPÁŠE. 21.12.

–              MIKULÁŠ MAZÁ, TOMÁŠ CINKÁ.

Astronomický postřeh nejdřívějšího západu slunce je v luciánských pranostikách pozoruhodný. Ve dnech mezi 8. až 15. prosincem zapadá slunce v 15:58, avšak východy se protahují.

XLVI. VÁNOČNÍ OBLEVA 22.12. – 28.12.

V polovině třetí prosincové dekády se objevuje velmi známá singularita v podobě vánoční oblevy. Tato klimatická situace má pravděpodobnost výskytu až 70 %, tedy dosti vysokou. Je proto samozřejmé, že se objevila i v pranostikách.

–              NA ADAMA A EVU, OČEKÁVEJ OBLEVU. 24.12.

–              VÁNOČNÍ JIH, ROZPOUŠTÍ SNÍH.

–              LEPŠÍ VÁNOCE TŘESKUTÉ, NEŽLI TEKUTÉ.

–              PŘEJDE-LI NA BOŽÍ NAROZENÍ HUSA PO LEDĚ, 25.12. PŘEJDE NA SV. MATĚJE PO BLÁTĚ.

–              V NEDĚLI BOŽÍHO NAROZENÍ,

TEPLÁ ZIMA BEZ PRODLENÍ.

–              CHODÍ-LI SV. KATEŘINA PO LEDĚ, 26.12.

CHODÍ SV. ŠTĚPÁN PO BLÁTĚ.

–              O MLÁĎÁTKÁCH DEN SE OMLAZUJE. 28.12.

Pravděpodobně astronomický charakter má i poslední pranostika. Ve dnech mezi 28. prosincem až 2. lednem připadá východ slunce na nejdelší čas.

Závěr

Výše uvedené pranostiky představují vlastně pouze jeden typ. Jedná se o podnebné pranostiky, které měly za cíl upozornit na nastávající změnu počasí.

Jiný typ pranostik byl zaměřen více na agrotechnické termíny zemědělských prací, jiný zase více na předpověď budoucího vývoje počasí. Nelze se ani divit. Prostý selský člověk byl odkázán pouze na to, urodí-li se či nikoliv, takže se v pranostikách odráží i jeho obava o budoucnost.

Uváděné pranostiky jsou spojeny se jmény svatých. Není to ani tak výraz silného náboženského cítění, jako spíše racionální „kalendářní“ potřeba. Jde vlastně o ryze praktický seznam zkušeností, jehož účelem bylo získat meteorologické údaje, které by byly snadno dostupné, každému zřejmé a lehce zapamatovatelné. Vždyť jakými jinými prostředky mohl sedlák, řekněme před 200 nebo 300 lety uchovat výsledky dlouholetých zkušeností a pozorování? Proto také svatí uvádění v pranostikách, získávají náhle vlastnosti, které mít ani nemohli, protože vykonávají zemědělské nebo řemeslnické práce.

I z tohoto pohledu jsou pranostiky skutečně nenáboženské a představují proto empirické agrometeorologické zkušenosti celých generací. Značná část pranostik začala mizet s nástupem nových zemědělských technologií. Se zmizením trojpolního systému přestaly platit především pranostiky agrotechnické a zemědělské a zůstaly vlastně pouze pranostiky podnebné a částečně i předpovědní. Jejich zachování, díky sběratelům, je však cenným svědectvím lidových zkušeností, tehdejšího světového názoru a umělecké dovednosti našich předků.

Jiří Svoboda pro časopis WM magazín 

Jiří Svoboda – matematik, dlouhodobě se zabývá historií klimatu. V letech 1969-1975 pracoval v Hydrobiologické laboratoři ČSAV v sekci modelování přírodních procesů. Působil rovněž jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku a jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí.

Časopis WM magazín vychází v tisku každý měsíc. Tisk časopisu je financován z prodeje předplatného: https://eshop-wm.cz/cs/10-predplatne-tistene-verze. WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkujeme.