Klimatické periody roku – listopad

 Sami si můžete porovnat staré pranostiky s dnešní skutečností.

Periody listopad

V tomto měsíci již můžeme zažít nástup zimy, třebaže ještě patří do podzimu. Dny se již velmi rychle krátí a teploty klesají. A nyní pozor. Podobně jako v případě března, kdy vůbec nejteplejší byly březny, 1990, 1989 a 1981 byly podobně teplé i listopady v letech 1963, 1994 a 1926 (8.6, 8.1 a 7.6 °C), tedy opět v poslední době. A podobně jako v březnu, byla i minima v listopadu téměř shodná. Zatímco roky minimálních teplot měsíce března byly 1785, 1845 a 1853, nejstudenější listopady jsou 1858, 1786 a 1835 s teplotami -3.0, -0.9 a 0.4 °C. Dlouhodobý průměr listopadu je 4.28 ± 1.82 °C. Proč jsou maxima i minima v obou jmenovaných měsících více méně shodná se zatím neví. Dá se spekulovat o tom, že jak jarní, tak i podzimní měsíce mají teplotní průběh velmi podobný a to dokonce i s minimem „sekulárních“ oscilací.

180 letý cyklus

Je možné, aby se zde projevoval onen 180 letý cyklus, který je prokázán v mnoha přírodních řadách. Možné to je, dokázáno to prozatím není. Jediný ověřený cyklus v klimatických řadách je 8 let pro teploty a 7 let pro srážky. O této periodě věděli velmi dobře již naši předkové, ačkoliv k její znalosti dospěli čistým empirickým poznáním.

Znalost tohoto cyklu sahá pravděpodobně velmi hluboko do minulosti, neboť se objevuje v podobě biblického přirovnání k sedmi letům hubeným a sedmi letům tučným. Je sice pravda, že se v tomto cyklu objevuje magická sedmička, která má svůj původ v semitské oblasti, nicméně statistická analýza mluví naprosto jasně – tento cyklus skutečně existuje. Jde o periodu, kterou je možno odhalit s potřebnou pozorností za jediný lidský život.

40 letá perioda

Další periody, které odhalily až moderní statistické metody jsou ostatně dosti zajímavé. Tak například statistická analýza klementinské řady oblačnosti, odhalila celou řadu solárních cyklů a ještě něco navíc. Mimo šesti významných period, které se blíží solárnímu cyklu, se zde objevila v dominantním postavení asi 40 letá perioda. To je v současné době jedna z nejzáhadnějších period. Ono se totiž ukazuje, že na rčení, že „za mých mladých let to bylo úplně jinak“ něco je.

Délka tohoto cyklu totiž dosti přesně vystihuje zafixované zážitky z dětství, které se v dospělosti zcela radikálně změní. Podobně se jeví i řada kolísání tlaku vzduchu. Se solárním cyklem lze spojit celkem 5 period a mimo ně se objevuje na významném postavení opět asi 50 letý cyklus a to dokonce dvakrát. Rovněž i řada absolutní vlhkosti vzduchu má podobných period několik. Co si však máme myslet o znalosti klimatických cyklů o délce celých desetiletí? Již z antiky je známý dvacetiletý cyklus saros, který je velmi blízký, v současné době potvrzenému tzv. „úplnému slunečnímu cyklu“.

Zmíněný 180 letý cyklus se ukazuje ve velmi dominantní úloze, která se projevuje 90 letou periodou především v solární řadě, dále pak v povodňových cyklech, ve výskytu silných zim a podobně. Zdá se, že i průměrná délka lidského života kolem 80 – 85 let, a která se pohybuje v odchylce řádu má velmi blízko k této periodě. Dlouhodobé kolísání teplot v Praze – Klementinu má frekvenci 90 let ± asi 5 let. Výrazně se 180 letá perioda projevila například ve změnách směrů větru. Zde je naprosto dominantní. Druhá významná perioda je 90 letá. Zdá se, že aniž bychom si to uvědomovali, je náš život pod vlivem přírodních cyklů.

MALÉ LÉTO 30.10. – 9.11.

Konec Šimonských chladen je vystřídán teplým obdobím počátkem listopadu. Tento teplejší úsek zpravidla trvá až do konce první dekády. Vzhledem k tomu, že se tato singularita objevuje v průběhu významného svátku Všech svatých, je nazváno rovněž i „létem Všech svatých“.

–              DEN VŠECH SVATÝCH JE POSLEDNÍ, 1.11. KTERÝ LÉTO ZAHÁNÍ.

–              KOLEM VŠECH SVATÝCH SLUNCE URONÍ JEŠTĚ MALOU SLZU LÉTA.

–              JAK NA VŠE SVATÉ, TAK MĚSÍC PO NICH.

–              NA SV. THEODORA, SEDLÁK JEŠTĚ PILNĚ ORÁ. 9.11.

–              SV. THEODOR, MRAZY LEZOU Z HOR.

Poslední pranostika naznačuje, že již při konci tohoto teplejšího úseku může nastat i mrazivé počasí, které avizuje příchod delšího studeného úseku v průběhu měsíce listopadu.

XLI. MARTINSKO – KATEŘINSKÁ CHLADNA 10.11. – 27.11.

Vyrovnané počasí v předešlém období, bývá střídáno chladnou singularitou martinských a kateřinských poklesů teplot. Teplotní odchylky dosahují největších odchylek právě na svátek sv. Martina (11.11.) a sv. Kateřiny (25.11.), ke kterým se pojí také největší množství pranostik.

–              NA SV. MARTINA, BÝVÁ DOBRÁ PEŘINA. 11.11.

–              NA SV. MARTINA KOUŘÍVÁ SE Z KOMÍNA.

–              MARTINŮV LED, BUDE VODOU HNED.

–              SV. MARTIN PŘIJEL NA BÍLÉM KONI.

–              NA SV. MARTIN, JEŠTĚ SE VRÁTÍM,

–              ALE NA SV. MIKULÁŠ MĚ TU NAJISTO MÁŠ. 6.12.

Poslední pranostika je zajímavá v tom, že upozorňuje na značnou nestabilitu trvání tohoto období s tím, od kdy je možné očekávat nástup trvalých mrazů. Toto relativně dlouhé období martinsko-kateřinských chladen bývá velmi často přibližně v polovině t.j. mezi 14. – 17.11. přerušeno kratším úsekem oteplení. Tuto skutečnost je snad možno vystopovat v pranostice

–              NA SV. OTOMARA NEUVIDÍŠ KOMÁRA. 16.11.

Výklad této pranostiky je poněkud sporný, nicméně fakt, že mluví o komárech, vyvolává představu počasí spíše teplejšího nežli mrazivého. Možná, že naznačuje příchod jiného teplého úseku, který od sebe odděluje martinská a kateřinská chladna.

Nástupy mrazů na počátku třetí listopadové dekády jsou přerušovány s pravděpodobností výskytu až 65% teplejším úsekem, které je nazváno Klementské oteplení.

–              DEN OBĚTOVÁNÍ P. MARIE I SLUNCE OSLAVUJE. 21.11.

–              SV. KLIMENT ZIMU OBLEVUJE, 23.11.

–              SV. PETR NA STOLICI USAZUJE.

XLII. KATEŘINSKÁ CHLADNA 24.11. – 27.11.

Závěr martinsko-kateřinského období je zcela pod vlivem vpádu mrazivého počasí, které přichází až se 70% pravděpodobností. Protože se dostavuje okolo svátku sv. Kateřiny, je také množství pranostik zaměřeno na tento svátek.

–              NA SV. KATEŘINU SCHOVÁME SE POD PEŘINU. 25.11.

–              SV. KATEŘINA PŘICHÁZÍ BÍLE ODĚNA.

–              SV. KATEŘINA STRČÍ HOUSLE DO KOMÍNA.

–              AŤ KATEŘINY NEBO KŘÍŽE, KDYŽ MRZNE HONEM TOPTE CHÝŠE.

Jiří Svoboda pro časopis WM magazín 

Jiří Svoboda – matematik, dlouhodobě se zabývá historií klimatu. V letech 1969-1975 pracoval v Hydrobiologické laboratoři ČSAV v sekci modelování přírodních procesů. Působil rovněž jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku a jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí.

Časopis WM magazín vychází v tisku každý měsíc. Tisk časopisu je financován z prodeje předplatného: https://eshop-wm.cz/cs/10-predplatne-tistene-verze.

WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkuji.