Sami si můžete porovnat staré pranostiky s dnešní skutečností.
Periody říjen
Měsíc říjen patří mezi ty měsíce, ve kterém panují nejjasnější dny v celém roce. Tento fakt potvrzuje již několikrát zmiňovaný a citovaný soubor dat denních meteorologických pozorování. Ta se provádí na meteorologické stanici v Praze –Klementinu pravidelně již od roku 1771. Ne každé město se může pochlubit tak dlouhou řadou meteorologických měření, jako Praha. Můžeme být na předky právem hrdí, že si velmi záhy uvědomili důležitost těchto záznamů pro budoucnost. Tím zařadili Prahu mezi přední města světa, která s pravidelným sledováním počasí začala.
Velkolepý projekt
V této souvislosti je ovšem nutno jmenovat iniciátory tohoto velkolepého projektu. Byl jím řád Tovaryšstva Ježíšova (Jezuité) a jmenovitě první ředitel pražské observatoře P. Josef Stepling S.J. Bez jeho osobní iniciativy by počátky měření v Praze byly velmi těžké. Stepling byl vynikající matematik a především velice zručný mechanik. Celá řada jím vyrobených přístrojů sloužila ještě v roce 1844. Byly v provozu téměř 100 let. Řád Tovaryšstva Ježíšova měl velmi konkrétní představu o nutnosti zřízení co nejhustší sítě meteorologických stanic. Tato představa vyplývala z prosté hospodářské nutnosti, neboť bez kvalitní meteorologické předpovědi, by nebylo možné zahájit přípravu zemědělských prací. Výsledek sklizně je dodnes velmi silně závislý na průběhu počasí a jeho negativní vliv lze částečně eliminovat, je–li po ruce kvalitní předpověď. To byl jeden z hlavních momentů, který vedl Jezuity k vybudování něčeho tak velkolepého, jako byla evropská meteorologická síť. Přípravné práce byly zahájeny již v roce 1752 a s pravidelným denním měřením se začalo téhož roku. Záznamy se bohužel nedochovaly a jsou k dispozici až od roku 1771. Nicméně, tato nákladná akce přináší nesmírné informační zisky dodnes.
Teploměrné systémy
Na celé akci byl zejména pozoruhodný postřeh, že všechny observatoře je nutno vybavit unifikovanou řadou přístrojů a metodikou měření. Dnes nám to ani nepřijde, ale ještě kolem roku 1740, ačkoli byl k dispozici celkem velký výběr teploměrů, měřil prakticky každý jinak. Mimo jiné bylo v používání i značné množství teploměrných stupnic a systémů odečítání teplot. Velké množství teploměrů mělo například obrácené stupnice. To znamenalo, že čím bylo chladněji, tím vyšší teplotu teploměr ukazoval.
Jiný druh teploměru, tzv. „velký florentský“, vycházel z teploty tajícího ledu a teploty, kterou teploměr ukazoval plně vystavený slunečnímu záření. Stupnice tohoto teploměru byla obrácená a měla 100 dílků.
Teprve z florentských teploměrů byly odvozeny jiné typy s různými teploměrnými médii a jinými stupnicemi. V polovině 18. století napočítal Van Swinden, jeden ze zakladatelů moderní meteorologie, celkem 71 teploměrných stupnic. Např. stupnice Hubinova teploměru měla bod mrazu na 25 dílku a 50 dílek odpovídal teplotě sklepů pařížské observatoře. Existovaly ještě kurióznější teploměry, ale jejich popis není předmětem této studie. Tyto nedostatky vedly nejen Seplinga, ale i jeho žáka a nástupce Antonína Strnada k tomu, že všechny nově zaváděné teploměry několikrát cejchovali a vzájemně kontrolovali.
To svědčí o jejich vysoké profesionalitě a odpovědném přístupu k problému. V roce 1781 obdržela pražská stanice nové přístroje od Meteorologické společnosti v Mannheimu. Ty již byly dokonalé a bylo s nimi možné provádět velmi přesná pozorování a měření. Mimo teploměry byla pražská observatoř nově vybavena i tlakoměry. Jestliže dnes s naprostou samozřejmostí přijímáme informace o klimatických faktorech z doby před dvěma staletími, pak bychom neměli zapomínat, že na u jejich zrodu stál řád Tovaryšstva Ježíšova v osobách Steplinga, Strnada a dalších.
Nejteplejší říjny byly zaznamenány v letech 1795, 2001, 1811, 1802 a 1966 (13.8, 13.7, 13.6, 13.3 a 13.2°C). Nejstudenější říjny se vyskytly v rocích 1905, 1786, 1881, 1922 a 1805 (5.6, 5.7, 5.9, 6.3 a 6.5 °C). Průměrná teplota října je 9.74 ± 1.53° C.
Zatímco teplé říjny panovaly spíše — 18. století, jsou nejmokřejší říjny doménou 20. století. Nejdeštivější byl říjen v roce 1960, dále pak v roce 1956 a 1935 (108.8, 101.2 a 100.6 mm).
XXXVI. VÁCLAVSKÉ LÉTO 23.9. – 1.10.
Známé „babí léto“, které bývá po skončení chladného úseku ludmilských chladen, je velmi často střídáno další významnou singularitou „létem sv. Václava“ s pravděpodobností až 70%. Pojmenování „babí léto“ pochází pravděpodobně podle množství poletujících pavučin, které se objevují v tomto teplejším období. Jejich světlá barva připomíná barvu šedivých až bílých vlasů.
– KOLEM SV. VÁCLAVA NOVÉ LÉTO NASTÁVÁ. 28.9.
– NA SV. VÁCLAVA SLUNEČNÍ ZÁPLAVA.
– NA SV. VÁCLAVA KAŽDÁ PLÁŇKA DOZRÁVÁ.
– SV. VÁCLAV HADY SKLÍZÍ.
– SV. MICHAL VŠECHNO Z POLÍ SPÍCHAL. 29.9.
– SV. JERONÝM BEZ DŘEVA ZATOPIL. 30.9.
– NA SV. JERONÝMA STĚHUJE SE K NÁM UŽ ZIMA.
XXXVII. HAVELSKÉ OCHLAZENÍ 2.10. – 14.10.
Po příjemných dnech Václavského léta přicházejí v první říjnové dekádě se značně vysokou pravděpodobností výskytu (kolem 70%), chladné dny. Tato singularita shodou okolností nastává v období setí ozimů, takže počasí bylo v těchto dnech našimi předky zvláště bedlivě sledováno.
– V TÝDNU HAVELSKÉM NESÍTI ŽITO, NEURODÍ SE. 13.– 19.10.
– HAVLOVO ŽITO, URBANŮV OVES, KDYŽ SE TI ZVEDE KAŽDÉMU POVĚZ.
Posledně uvedená pranostika vyzdvihuje podobnost mezi obdobím „malých ledových mužů“ Urbana, Filipa a Bedy v poslední květnové dekádě s klimaticky blízkým obdobím okolo svátků sv. Havla (16.10.), kdy se muselo začít se setím jaří a ozimů.
– SV. FRANTIŠEK ZAHÁNÍ LIDI DO CHÝŠEK. 4.10.
– NA SV. PLACIDA ZIMA TEPLO VYSTŘÍDÁ. 5.10.
Přibližně uprostřed tohoto období se objevuje poměrně teplý úsek charakteristický častým výskytem mlh, signalizujících příliv teplejšího vzduchu. Tento úsek, který se ve statistické analýze projevil ve dnech mezi 5. – 8.10., má svůj protějšek v teplém počasí ve Švédsku a Polsku, kde bývá nazýván „léto sv. Brigity“. V našem prostředí se k tomuto období vztahuje pranostika
– O SV. BRIGITĚ MLHA NA ÚSVITĚ. 8.10.
Ve dnech mezi 9.– 14.10. nastupuje opět chladné počasí, které je dosti výrazné a může se projevit i mrazíky.
– SV. TEREZIE ZASAZUJE ZIMNÍ OKNA. 15.10.
Havelská chladna jsou velmi často střídána kratším úsekem teplejšího počasí. Jeho projev je v porovnání s obdobím předešlým zvláště výrazný, takže není proto žádnou zvláštností, že i naši předkové si této přechodné klimatické situace všimli. Je nazváno podle významného svátku sv. Terezie (15.10.) i když by se spíše hodilo pojmenování podle sv. Lukáše.
– SV. HEDVIKA DO ŘEPY JEŠTĚ MEDU NAMÍCHÁ. 17.10.
– DO SV. LUKÁŠE KDO CHCEŠ RUCE VOLNÉ, 18.10. PO SV. LUKÁŠI ZA ŇADRA JE DEJ.
– NA SV. LUKÁŠE HOJNOST CHLEBA I KAŠE.
XXXIX. ŠIMONSKÁ CHLADNA 21.10. – 29.10.
V tomto období nastupuje chladnější část měsíce října po relativně teplém počátku. Celý tento úsek byl pojmenován podle svátků Šimona a Judy (28.10.), kdy tento den dosahují teplotní odchylky největšího rozdílu. Objevují se často i mrazíky, ale pro větší část tohoto úseku jsou charakteristické spíše mlhy s jinovatkou a rovněž i časté mrholení. Tento ráz počasí zachytily pranostiky celkem dost pěkně.
– NA SV. ŠIMONIŠE PŘIKLUŠE K NÁM ZIMA TIŠE. 28.10.
– ŠIMONA A JUDY ZIMA JE VŠUDY.
– ŠIMONA A JUDY ZIMA LEZE Z PŮDY.
– PO ŠIMONĚ A JUDY NADĚJ SE SNĚHA NEB HRUDY.
Tomuto ochlazení předchází samozřejmě výrazná výměna vzduchových hmot, která je provázena nástupem cyklonálních front. Změna tlaku pochopitelně vyvolává rychlejší proudění větru, což vede k silně větrnému počasí. Tuto skutečnost dobře odrážejí především kordulské pranostiky.
– SV. VORŠILA A KORDULA – VĚTRY POHNULA. 21.– 22.10.
– KDYŽ NA URŠULU A KORDULU VĚTRY DUJÍ PO CELOU ZIMU, NÁS NAVŠTĚVUJÍ.
Jiří Svoboda pro časopis WM magazín
Jiří Svoboda – matematik, dlouhodobě se zabývá historií klimatu. V letech 1969-1975 pracoval v Hydrobiologické laboratoři ČSAV v sekci modelování přírodních procesů. Působil rovněž jako vedoucí matematik ve výpočetním středisku a jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí.
Časopis WM magazín vychází v tisku každý měsíc. Tisk časopisu je financován z prodeje předplatného: https://eshop-wm.cz/cs/10-predplatne-tistene-verze.
WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkujeme.
