Klimatické periody roku – květen
Pranostiky bezesporu patří k oněm dokladům lidové slovesné tvorby, ve kterých je obsažena zkušenost a moudrost celých generací.
Zatímco meteorologie velmi pracně a zdlouhavě dokumentovala změny počasí v klimatických obdobích roku, lidové pranostiky o tom již dávno věděly. V mnoha případech dokázaly vydělit jednotlivá přirozená klimatická období daleko přesněji a jemněji, než pozdější meteorologická schémata. Počasí se řídí staletými cykly a zdá se, že žádná klimatické změna se nechystá.
Květen
Již samotný název měsíce napovídá, že jde o typicky jarní měsíc. Příroda to dává také patřičně najevo. Dny jsou sice ještě chladné, ale postupné zvyšování teplot už nelze přehlédnout. Sem tam se sice objeví nějaký ten mrazík, ale nástup jara je tak razantní, že nemusíme mít žádné pochybnosti o tom, že zima je již nenávratně pryč.
Náhlé vpády arktického vzduchu, jsou ovšem pro květen velmi příznačné. Naši předkové neměli tyto jarní mrazíky příliš rádi, především vinaři. Vinice byly totiž v tomto měsíci již v plném květu a budoucí úroda byla velmi nejistá. Vinná réva je na chlad v květu velmi citlivá, protože nepatří k původním druhům na našem území. Ve srovnání s měsícem březnem, kdy nejteplejšími vlastně byla 90. léta uplynulého století, bychom se v případě května museli ohlédnout hodně nazpět.
Klimatické rekordy teplých květnů jsou v letech 1811, 1868 a 1789 (19.6, 18.9 a 18.7 °C). Dlouhodobý průměr května je 14.61 ± 1.78 °C. Všechny teplé rekordní květny je nutno zařadit do extrémních odchylek, které by se mohly počítat již do letního období. Ale nejenom teplé květny byly našimi společníky. Ten nejstudenější byl v roce 1876 s teplotou 10.5 °C, což odpovídá spíše říjnu a nejmokřejší byl květen v roce 1996, kdy napršelo 153.7 mm. To je plná třetina celoročního srážkového úhrnu.
Někdy se, ale stalo, že zima se protáhla až do tohoto měsíce. Na horách to není až tak mimořádné, ale ve Středních Čechách je to už na pováženou. To se událo v zimě roku 1739-1740. Tato zima se pro svoji tvrdost a neobvyklou délku zapsala v klimatologii pod označením „grónská“ nebo „laponská“. Mrazy s velkým sněžením začaly již koncem října a trvaly bez přerušení až do konce dubna. Podle kronikářských svědectví se místy objevoval led ještě počátkem května.
Například kronika Jana Petra z Dobrušky o této zimě píše:
„Léta Páně 1739, dne 1. novembris zima veliká začala býti, kde všecky vody toho času přemrzly. Též v našem městě Dobrušce s vodou kolikráte se dělit museli a na potocích až do země jest vymrzla, neb toho času nouze jest veliká o mletí byla, že musili lidé jenom ze samého šrotu chléb péci. A trvalo to až do dne 13. marti; kdež sem jmenovitě na sv. Filipa a Jakuba, totiž 1. máj, našel led mezi šatlavou a obecním domem, který čtvrt lokte tlustý jest byl.“
To je zima, kterou si málokdo z nás dovede představit, neboť trvala plných 6 měsíců. Byla to, ale opravdu mimořádná výjimka.
VOJTĚŠSKO – FLORIÁNSKÁ CHLADNA 18.4. – 4.5.
Po předešlé kratší teplejší epizodě se počasí náhle ochlazuje a objevují se i četné mrazíky. Jde o období vojtěšsko–floriánských chladen s pravděpodobností výskytu 60 – 65 %.
– O SV. VOJTĚCHU, PŘED ZIMOU POD STŘECHU. 23.4.
– VOJTÍŠEK – KOŽÍŠEK.
Nutno ovšem podotknout, že tomuto chladnému úseku předchází jedna velmi výrazná singularita v délce 1 – 2 dní, která přichází víceméně pravidelně na den sv. Jiří (24.4.), kdy se náhle teplota zvyšuje až o 0.5°C. Tento jev samozřejmě nemohl uniknout našim předkům, kteří jej zafixovali do celé řady jiřských pranostik.
– SV. JIŘÍ, ZELENÍ HÝŘÍ. 24.4.
– FIALA RŮSTI NEMŮŽE, AŽ JÍ JIŘÍ POMŮŽE.
– O SV. JIŘÍ VYLÉZAJÍ HADI A ŠTÍŘI.
– JIŘÍ S TEPLEM, MIKULÁŠ S PÍCÍ.
– NA SV. JIŘÍ RODÍ SE JARO.
Je ovšem pravdou, že se tato krátká teplotní epizoda nemusela opakovat pravidelně každý rok. Navíc si musíme uvědomit, že celá řada dnes uváděných pranostik nepochází z jednoho určitého místa, ba ani z jedné země. Proto by nás neměly překvapit pranostiky věnované témuž dni, avšak naprosto opačného obsahu.
– JIŘÍ A MAREK, MRAZEM NÁS ZALEK. 25.4.
Právě u této pranostiky lze předpokládat, že může zaznamenávat stav v jiné části země, nebo i v jiném kulturním prostředí. Dokonce je možné, že fixuje stav v období před kalendářní reformou papežem Řehořem XIII., který bullou „Inter gravissimas“ z 24. února 1582, posunul kalendář o deset dní dopředu. V tomto jmenovaném roce narostly rozdíly, mezi do té doby užívaným Juliánským kalendářem a skutečným astronomickým takových hodnot, že bylo nutné přikročit ke změně.
Jiřská tepla od sebe oddělují období vojtěšských a floriánských poklesů teplot, které byly pojmenovány podle svátku sv. Floriána (4.5.).
– SV. FILIP S JAKUBEM NESOU V MOŠNĚ JEŠTĚ NĚKOLIK RANNÍCH MRAZÍKŮ 1.5.
– NA KŘÍŽE SV. NALEZENÍ, NEPŘEKVAPÍ OCHLAZENÍ. 3.5.
– SV. FLORIÁN SI JEŠTĚ MŮŽE NASADIT SNĚHOVÝ KLOBOUK. 4.5.
– SV. FLORIÁN VYKLEPÁVÁ PYTLE OD MOUKY.
STANISLAVSKÉ OTEPLENÍ 5.5. – 9.5.
Po skončení vojtěšsko-floriánských chladen nastupuje nepříliš výrazná singularita stanislavského oteplení. Třebaže jeho výskyt je limitován hranicí kolem 55%, jde o období velmi důležité z agronomického pohledu. Právě v něm se objevuje první větší oteplení, které je vhodné pro většinu zemědělských prací v přírodě.
– SV. STANISLAV NEJENOM ZAHŘEJE, ALE I NAPASE. 7.5.
– O SV. MAMERTU ZIMA JE PO ČERTU. 11.5.
STUDENÍ (LEDOVÍ) MUŽI 10.5. – 14.5.
Vzhledem k tomu, že jde o výrazně studené období v němž jsou po sobě jmenování 3 svatí s nápadně rýmovým nádechem, bývá proto označováno jako období mužů zmrzlíků, studených svatých, ledováků a podobně. Charakter doprovodného ochlazení není vždy stejný. Někdy se dostavují i mrazy, jindy, a to je častější případ, se dostavuje pouze citelné ochlazení a nejvíce se toto období vyznačuje vydatnými studenými srážkami (až 75% výskytu). Tyto srážky jsou
charakteristické pro další významnou pranostickou dominantu, kterou představuje sv. Žofie.
– PANKRÁC, SERVÁC, BONIFÁC, LEDOVÍ BRATŘI, PŘINESOU CHLADNA JAK SE PATŘÍ. 12. – 14.5.
– PANKRÁC, SERVÁC, BONIFÁC PÁLÍ STROMY.
– PŘED SERVÁCEM NENÍ LÉTA, PO SERVÁCI S MRAZY VETA. 13.5.
– SV. ŽOFIE, POLÍČKA ČASTO ZALIJE. 15.5.
– ŽOFIE – LEDOVÁ ŽENA.
– PANKRÁC, SERVÁC, BONIFÁC JSOU LEDOVÍ MUŽI A ŽOFIE JE JEJICH KUCHAŘKA
Náhlé vpády mrazů v tomto období jsou potvrzovány v kronikách již od nejstarších dob. Je ovšem pozoruhodné, že frekvence výskytu těchto květnových mrazíků se výrazně zvýšila krátce po začátku XVII. století (1560, 1584, 1602, 1611, 1615, 1616, 1619, 1620, 1626 apod.). S tímto studeným obdobím velice těsně souvisí i svátky sv. Ducha, jinak Letnice.
Patří podobně jako Velikonoce k pohyblivým svátkům a pohybují se v rozmezí od 10.5. do 13.6. Jejich střed připadá pak na druhou dekádu měsíce května. Většina pranostik, která se k tomuto svátku váže, mluví zcela jednoznačně o chladném charakteru tohoto období.
– O SV. DUŠE, CHOĎ JEŠTĚ V KOŽUŠE.
– NA SV. DUCHA NESVLÍKEJ KOŽUCHA A PO SV. DUŠE ZŮSTAŇ V KOŽUŠE.
IZIDORSKÉ JARO 15.5. – 23.5.
V tomto kratším teplém období, které je pojmenováno Izidorské jaro je svátek sv. Jana Nepomuckého (16.5.), ke kterému se váže pranostika zvýrazňující teplý charakter převládajícího počasí s pravděpodobností výskytu kolem 65%.
– SV. JAN Z NEPOMUKU NATAHUJE K LÉTU RUKU. 16.5.
MALÍ LEDOVÍ MUŽI 24.5. – 27.5.
Na rozdíl od „velkých“ t.j. klasických ledových mužů, které představují Pankrác, Servác a Bonifác se v závěru května objevuje výrazně studená epizoda se svatými Urbanem, Filipem a Bedou. Proto byli pojmenováni na „malé“ vzhledem k tomu, že ani poklesy teplot nejsou tak výrazné jako v prvním případě. Rovněž i pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je kolem 60 – 65 %.
– URBAN BÝVÁ STUDENÝ PÁN. 25.5.
– FILIP A BEDA, MŮŽE BÝT BĚDA. 26.- 27.5.
– DO LESA PANKRÁC S DUBNEM JEL. 12.5.
– MILOSTIVÉ LÉTO ZTRATIL, URBAN LÉTO NENAVRÁTIL. 25.5
Jak bylo již řečeno, jsou svátky sv. Ducha pohyblivé a mohou zasahovat i do těchto dní, takže část svatodušních pranostik vypovídá i o tomto období.
– NA SV. DUCHA BLÁTO, BUDE LACINÉ MLÁTO. (mlácení)
– DUCH SV. OKLEPUJE OBILÍ A MÁ
Jiří Svoboda pro časopis WM magazín
Časopis WM magazín vychází v tisku každý měsíc. Tisk časopisu je financován z prodeje předplatného. WM magazín vychází také v elektronické verzi. Pokud se vám články líbí, podpořte nás předplatným. Děkujeme.
