Kamenné koule a mořský příboj?
Jiří Matějka
Na naší planetě bylo objeveno na tisíc kamenných koulí. Najdeme je v Kostarice, v Mexiku, v Rusku, v České republice, na Slovensku a na mnoha dalších místech. Koule mají různé velikosti, největší dosahují několik metrů v průměru s hmotností mnoha tun. Jiné mají dokonalý tvar, nebo připomínají spíš vejce. Složením jsou z různých hornin, ať už sopečného původu, nebo sedimentární.
Kamenné koule již po desetiletí vzrušují odborníky i širokou veřejnost na celém světě. Mají průměr od několika centimetrů až několik metrů. Například v lomu, nedaleko Čadce, jsem objevil otisk koule, která měla průměr až 5 metrů. Nejodvážnější teorie tvrdí, že záhadné koule jsou dílem mimozemské civilizace. Odborníci se naopak domnívají, že to byl přírodní proces. Avšak ani oni nemají dodnes jednotný názor.
Lidé jim často přisuzují magické a léčebné účinky. Podle legend padaly koule z nebes a některé tam opět vzlétly. Mají být kuličkami bohů, zkamenělá semena rostlin, nebo to jsou vejce gigantických zvířat? Jeden geolog napsal, že fenomén kamenných koulí není doposud spolehlivě vysvětlen, a proto kolem něj vzniká mnoho spekulací.
Je zřejmé, že dokonalé koule přitahovaly pozornost lidí na celém světě. Proto je přemisťovali do svých měst a vesnic, domů, používali je jako kultovní symboly, nebo jimi označovali hroby.
Mořský příboj dávného moře?
Jedna z teorií předpokládá, že koule vznikly na břehu moří, kdy příboj otáčel horninou až z toho vznikla téměř dokonalá koule. V případě Česka a Slovenska to měl být praoceán Tethys, na evropském kontinentu dnes známá jeho část Panonské moře.
Vodní plocha tvoří ideální rovinu, je to taková přírodní vodováha. Pokud by měla být teorie „mořského příboje“ skutečně platná, pak musíme kamenné koule objevovat na březích moře a to vždy ve stejné výšce. Osobně jsem prozkoumal snad všechna místa v Česku a na Slovensku, kde byly objeveny kamenné koule. Znám lokality, názory odborníků i místních lidí a jejich oficiální datování.
Porovnal jsem nadmořské výšky nejznámějších lokalit v Česku a na Slovensku.
Místa objevů kamenných koulí
Olšany
U silnice do Olšan je kamenolom, kde se těžil kámen, používaný pod železniční pražce. Kámen byl dopravován do drtičky, ta se několikrát zastavila a poškodila. Zjistilo se, že problém způsobují kamenné koule, které jsou tvrdší než vytěžený materiál. Největší koule měla v průměru 80 cm. Podle odborníků se nachází ve vrstvě ze spodního karbonu (před 360 milion let).
Kvasice
Směrem na severozápad od vesnice se nachází starý stěnový lom. Již před rokem 1840 se zde kdysi těžil jílovitý vápenec a pískovec. Z tohoto vápence se vyráběl cement známý pod názvem kurovina. Bývalý lom je jáma dvacet metrů hluboká a dvě stovky metrů dlouhá. Východním směrem jsou dvě menší těžební jámy. Přístup k lomu není označený, vede zarostlým terénem a sestup do jámy není bezpečný pro běžnou turistiku. Podle geologů jde o vrstvy z období jury, křídy a kvartéru (údajně před 201-145, až posledních 2,6 milion let?
Javorník, Bílé Karpaty
Dostal jen informaci a pár fotek kamenných koulí. Nachází se v Bílých Karpatech nedaleko Javorníku. Mají průměr asi 90 cm. Jsou z jílovitého vápenitého pískovce a podle geologů pochází z období před 100-66 milion lety. Geologické zařazení: Marinní mezozoikum a terciér vnějších a vnitřních Karpat, útvar paleogén.
Vidče
Kamenné koule jsou ve starém lomu nad obcí Vidče. Při těžbě zde byly nalezeny koule o průměru až 3 metry, převážně eliptického či vejčitého tvaru. Ve skalní stěně jsou vidět otisky dalších koulí. Na úpatí stěny leží velké kulaté balvany. Největší kamennou kouli přesunuli místní lidé ke kostelu. Na východním svahu kamenolomu leží kamenné koule o průměru cca 160 cm, je rozdělená na tři části. Je tvořena pískovcovým slepencem se zrny o velikosti 1 cm. Povrch koule je hladký a jemnozrnný. Klimatická eroze z ní postupně odlupuje tenké šupiny jako když se loupe cibule.
Megoňky
Starý kamenolom leží v Turzovské vrchovině na státní hranici České a Slovenské republiky. Lokalitou Megoňky a nedalekým Klokočovem probíhá přibližně 250 metrů souvislý pás s největším výskytem kamenných koulí. Oblast Kysucka je geologicky velmi zajímavá především výskytem slepenců z různorodých exotických minerálů, které nikde jinde na Slovensku nenajdete. Největší kamenná koule o průměru 3 metry je dosud v kamenolomu. Kamenné koule byly objeveny pod Hromovou horou. Název je původní, protože hora přitahuje blesky.
Brusnianské koule, Chrenovec-Brusno
Podle geologů jsou koule písčito-štěrkové sedimenty, které zvětráváním nabyly tvaru kulovitých a elipsovitých konkrecí o průměru od 10 až do 200 centimetrů. Usazeniny jsou dokladem ústupu moře z území během starších třetihor (asi před 40 miliony let)
Obec Chrenovec – Busno leží ve východní části Hornonitranské kotliny, mezi městy Prievidzou a Handlovou a patří do okresu Prievidza v Trenčínském kraji. V části Brusno se koule nacházeli od nepaměti. Podle geologů jsou koule písčito-štěrkové sedimenty, které zvětráváním nabyly tvaru kulovitých konkrecí o průměru od 10 až do 200 centimetrů. Koule mají různé rozměry, zatímco jedna se vejde do ruky, druhá má až 2,5 tuny. Podle geologů jsou usazeniny dokladem ústupu moře z území během starších třetihor (asi před 40 miliony let).
Lipovany
Nedaleko Lipovan je starý pískovcový lom s kamennými koulemi. Koule mají průměr 30-40 centimetrů. Koule jsou slepené dolomitovým (některé křemičitým) tmelem a jsou uloženy na ploše, která byla kdysi dnem spodněmiocénského moře. Odborné datování před 23-5,33 milion let.
Kamenné koule nevznikly působením mořského příboje
Když vlna naráží na břeh, vzniká příboj. Síla příboje je závislá na horizontálním i vertikálním tvaru pobřeží – příboj je silný na útesech, kde se sčítají síly několika po sobě jdoucích vln, zatímco na plážích bývá slabší. Pokud má vlna modelovat místní horninu do tvaru dokonalé koule, pak nelze vysvětlit proč je každá koule jiná.
Kamenné koule nalezené na naší planetě mají různá složení. Někde jsou z pískovce, jinde složením slepence štěrku a písku, v jižní Americe z granitu, v Bosně ze zkamenělého šedého uhličitanového bahna, v Austrálii je to jíl, v Itálii vzácně z mramoru. Kamenné koule jsou vždy ze stejné horniny, ve které byly objeveny.
Objevy tajemných koulí jsou hlášeny nejenom z pobřeží moří, ale i ve vnitrozemských oblastech, jiné jsou dokonce až na vrcholcích hor v nadmořské výšce tisíc metrů.
Mé vlastní měření a porovnání nadmořských výšek uvedených lokalit dokazuje že kamenné koule nemohly vzniknou působením mořského příboje moře.
Tajemství kamenných koulí
Za posledních třicet let jsem objevy kamenných koulí zdokumentoval a mnoho z nich osobně prozkoumal. Byly nalezeny v mnoha zemích. Zatím to jsou:
Kostarika, Česká republika, Slovensko, Kréta, Aljaška, Anglie, Austrálie, Argentina, Azerbajdžan, Bosna, Kolumbie, Dagestán, Egypt, Francie, Grónsko, Chorvatsko, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Kabarsko, Kalifornie, Kanada, Kanárské ostrovy, Karélie, Kazachstán, Kuba, Montana, Malta, Mexiko, Německo, Nové Mexiko, Polsko, Portugalsko, Rusko, Kavkaz, Severní Dakota, Thajsko, Tunis, Ukrajina, Utah, Velikonoční ostrov, země Fr, Josefa, Zimbabwe. Kamenné koule byly objeveny i na Marsu.
Před lety jsem zpracoval první filmový dokument Tajemství kamenných koulí-1, Z Argentiny až na Aljašku, který můžete vidět zde: https://faktax.tv/tajemstvi-kamennych-kouli/ (18 minut).
Připravuji druhý díl o kamenných koulích, a jak mohly vzniknout, který tento rok zveřejním v časopise WM magazín.cz, Nový cestovatel.cz, nebo Faktax.tv.
Vyšlo v časopise WM magazín.
Obsah čísla 03/2025 →https://www.wmmagazin.cz/wm-magazin-c-03-2025/
Vyšlo v časopise WM magazín č.03/2025, ke stažení zde →Pokud máte zájem o tištěný výtisk, několik jich ještě zbylo. Napište, nebo zavolejte: jirimatejka@wmmagazin.cz; SMS +420777770609
Vše o kamenných koulích najdete zde →
